Matovič opisoval v diplomové práci, píše Denník N. „Nikdy jsem se svým titulem nechlubil,“ reagoval premiér

Obvinění z plagiátorství při psaní diplomové práce čelí slovenský premiér Igor Matovič. Podle Denníku N opsal dvě knihy a odevzdal jako své dílo. Matovič, který se coby opoziční politik vymezoval vůči plagiátorství bývalého předsedy parlamentu Andreje Danka, pochybení v reakci nepřímo přiznal. Dodal však, že titul nikde neuváděl, ani se jím nechlubil. Ke konci školy prý už podnikal a jejímu dokončení věnoval minimální pozornost.

Podle listu Matovič do své diplomové práce čítající 79 stran převzal ze dvou publikací slovo od slova celé statě či strany i s tabulkami, přičemž zdroj uvedl jen na několika místech. Z popisu deníku vyplývá, že opsal téměř vše kromě úvodu a závěru.

„Upřímně, netuším, zda jsem před 22 lety ve své diplomce něco necitoval a kolik toho bylo. Pokud tomu tak je, ukradl jsem něco, co mi nepatřilo, jsem de facto v této věci zloděj, což je smutné a nepochybně ne ke chvále,“ uvedl v reakci Matovič.

Dodal, že poslední dva ročníky studia, kdy již podnikal, školu zanedbával a že v ní také opisoval. Omluvil se všem poctivým studentům, kteří dokázali vystudovat bez opisování, napovídání a jiných fint. Na svou obhajobu řekl, že titul nikde neuváděl, ani na občanském průkazu.

„Zda kvůli tomu odstoupím? Odstoupím. Hned, jakmile splním všechno, co jsem lidem před volbami slíbil. Poté si půjdu žít zpět svůj soukromý život. S čistým svědomím a bez titulu,“ napsal ještě.

Kritik stejného přečinu

Matovič studoval na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě a diplomovou práci psal na téma daňového systému a jeho vlivu na podnikatelské subjekty.

Ještě jako opoziční politik patřil mezi největší kritiky bývalého šéfa parlamentu Danka, který rovněž čelil kritice za opisování ve své rigorózní práci. Vybízel ho k rezignaci.

Po jmenování premiérem po únorových volbách Matovič ze svých dřívějších kritických pozic k plagiátorství ustoupil. Když obvinění z opisování v diplomové práci čelil Dankův nástupce a nynější šéf slovenské sněmovny Boris Kollár, Matovič jeho odchod z čela sněmovny nepožadoval. Zdůvodnil to zájmem na udržení koalice.

Již po Kollárově kauze slovenské ministerstvo školství oznámilo, že připravilo návrh zákona, na jehož základě bude možné odebírat vysokoškolské tituly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled