Předseda slovenského parlamentu zůstává ve funkci. Poslanci ho v tajném hlasování podrželi

Nahrávám video

Andrej Danko (SNS) zůstává předsedou slovenské Národní rady. Opozice navrhla jeho odvolání kvůli obvinění, že opsal svou rigorózní práci. Poslanci ho ale v tajném hlasování podrželi. Sám Danko obvinění odmítá a kauzu označuje za mediální lynč.

Hlasovaní se účastnilo 90 poslanců, platných bylo 88 hlasů. Pro odvolání předsedy parlamentu bylo 61 poslanců, proti hlasovalo 26, jedne poslanec se zdržel. Opozice potřebovala 76 hlasů.

Novináři nedávno zjistili, že Danko nejspíš opsal a necitoval podstatnou část rigorózní práce, za níž získal Danko před 18 lety titul doktora práv. „Svou rigorózní práci jsem dělal s nejlepším vědomím a svědomím, v souladu s tehdy platnými právními předpisy a technickými možnostmi tehdejší doby,“ prohlásil Danko.

Když se média začala o práci zajímat, Danko ji nechal utajit. Znovu ji zpřístupnil až po měsíci. Podle něj má aféra za cíl způsobit jeho politickou smrt.

  • Podle Denníku N Danko ve své práci o veřejné správě použil rozsáhlé texty z pěti učebnic. Deník po analýze rigorózní práce například uvedl, že po úvodu je v ní zkopírováno hned prvních 20 stran z české publikace Základy správní vědy autora Dušana Hendrycha. Tvrdí rovněž, že převzaté části skript se nacházejí i v dalších částech textu Dankovy práce. Šéf slovenské sněmovny podle listu do práce nezařadil seznam použité literatury, na několika místech ale uvedl odkazy na knihy, které při práci využil.

Druhý pokus o odvolání

Opozice se snažila kvůli této kauze šéfa parlamentu už jednou v listopadu odvolat. Poslanci ale neschválili program mimořádné schůze. Opozice se ale pustila do druhého pokusu a znovu sesbírala podpisy.

„To, že Andrej Danko vykrádá cizí texty, že se chválí titulem, který mu zjevně nepatří, je v civilizovaném světě velká hanba,“ podotýká předseda opoziční strany Sloboda a Solidarita Richard Sulík.

  • První pokus o odvolání šéfa parlamentu se pojil ještě s utajováním Dankovy rigorózní práce. Opozice ale zdůvodnila návrh i tím, že předseda parlamentu brání projednání nové bezpečnostní, vojenské a obranné strategie země v Národní radě. Spor se patrně týká bezpečnostní strategie, ve které ministerstvo zahraničí kromě jiného upozornilo na anexi ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Právě Danko se netají svým vstřícným postojem vůči Rusku.

Danko se odvolává na odbornou komisi, která má rozhodnout, jestli je jeho práce z banskobystrické univerzity plagiát. Schůzi ale podpořil. Chtěl tak otestovat soudržnost koalice. „Bez koaliční důvěry se vládnout a pracovat nedá,“ řekl Danko.

Vládní Smer-SD bývalého premiéra Roberta Fica oznámil už před hlasováním, že za šéfem parlamentu stojí. Velká část jeho poslanců se tak hlasování neúčastnila. Od nejmenšího koaličního partnera, strany Most-Híd, jasná podpora nejprve nezazněla. Nakonec se ale hlasování také neúčastnila. 

Po Dankově demisi volá část vědců i akademické obce. Děkan Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Eduard Burda by nicméně řešení nechal na odbornících, v kauze vidí příliš mnoho politiky. „Slovenské vysoké školství samozřejmě je touto kauzou traumatizované,“ zmínil Burda.

Výzva k Dankově rezignaci zazněla také minulý týden na poslední demonstraci Za slušné Slovensko. Za ní stojí lidé, kterým se začátkem roku po vraždě novináře Jána Kuciaka podařilo do ulic přivést nejvíc lidí od sametové revoluce. 

  • Začátkem loňského roku čelil šéf parlamentu jiné kontroverzi. Vyšlo totiž najevo, že v roce 2016 Danka povýšil v tichosti do hodnosti kapitána v záloze ministr obrany Peter Gajdoš, který je ve vládě za Dankovu stranu. Tehdy to vysvětloval tak, že si to Danko zaslouží. Povýšení se dočkal i tehdejší premiér Fico. Na internetu zjištění vyvolalo posměch mířený převážně na Danka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled