Nacionalismus strana 2 z 2

Předseda české vlády Petr Pithart se zamýšlí nad tím, proč by premiér neměl trpět pocitem vlastní nepostradatelnosti. Dále se vyjadřuje k nacionalistickým náladám, kterým tehdy propadala část slovenské společnosti, a srovnává je s přístupem československé vlády k německé menšině za první republiky. Na závěr podává charakteristiku politických postojů nově zvoleného předsedy Občanského fóra Václava Klause.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Při příležitosti ustavení československého výboru Evropské kulturní nadace v Bratislavě se někdejší exilový spisovatel a publicista a budoucí ministr kultury v první Klausově vládě Pavel Tigird zamyslel nad vztahem Čechů a Slováků. Proti přehlíživému postoji vůči národnostním menšinám v Evropě stavěl ideál živého zájmu o ně a snahu o vzájemné porozumění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Chvalozpěvy na vítězství národa nad koronavirem, vyzdvihování vůdce i zesměšňování jiných národů. V Číně se v poslední době vzmáhá nacionalismus, který Peking využívá k domácí i zahraniční propagandě. Zatímco domácí publikum oslovuje přes platformy WeChat či Weibo, pro zahraniční účely využívá americké sociální sítě, které jsou pro běžné Číňany blokované. Twitter kvůli tomu maže desítky tisíc účtů.

Bude vzrůstat po pádu železné opony evropský nacionalismus? Liší se nějak moravský nebo slezský nacionalismus od toho českého? Na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Televizní noviny profesor Andrew Lass.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Prezidentské volby na Srí Lance zřejmě vyhrál sedmdesátiletý exministr obrany Gotabaja Radžapaksa. Jeho klan si v minulosti získal přízeň většinových Sinhálců potlačením hnutí tamilských separatistů a ukončením čtvrt století trvající občanské války se 100 tisíci mrtvými. Tažení ale poznamenaly vraždy a zmizení menšinových Tamilů, kritiků režimu i novinářů.

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Například v Německu, Francii a Velké Británii ztrácely tradiční vládní strany, a svých nejlepších výsledků naopak dosáhli pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku. Navzdory jejich úspěchu se ale nenaplnila možnost razantního nástupu pravicových stran ve všech členských státech. Ty dohromady získaly zhruba 112 mandátů ze 751 křesel a na společně deklarovaný cíl rozkladu evropské integrace to tedy stačit nebude.

Peruánský spisovatel a novinář Mario Vargas Llosa, který je hostem mezinárodního veletrhu Svět knihy v Praze, v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že Evropa dnes navzdory zkušenosti ze dvou světových válek opět čelí hrozbě nacionalismu. Román vnímá jako nástroj varování před omezením svobod. Zato zábava, která se na lidi hrne z obrazovek, podle něj výchově občanů s kritickým myšlením nenapomáhá. Otázky pokládal Petr Zavadil.

Teroristický útok na muslimskou komunitu ve městě Christchurch vyvolal na Novém Zélandu i ve zbytku světa šok a nepochopení. Jak se mohl v poklidném ráji stát takový masakr? Muslimů je na Novém Zélandu minimum a dosud zde žili v harmonii – s předsudky a diskriminací však řada z nich zkušenost má. V Christchurchi jsou navíc „bílí extremisté“ poměrně aktivní. Odborníci varují, že hrozba má globální rozsah. Islamofobii a pocitu bělošské nadřazenosti napomáhají i některé politické elity a média na celém Západě.