Rusové strana 3 z 3

Nejnovější ruské zbraně, používané při ruském vpádu na Ukrajinu, se neobejdou bez západní elektroniky. Část součástek získává Rusko i nyní, bez ohledu na sankce a vývozní omezení, upozornil britský ústav RUSI, analytické středisko zaměřené na výzkum obrany. Informovala o tom stanice BBC.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Na Ukrajině již začalo vyšetřování sexuálních zločinů páchaných ruskými vojáky. Většinu znásilněných tvoří ženy. Mnoho obětí ale nechce vypovídat, protože mají strach z reakce veřejnosti. Jednou z mála, které se rozhodly mluvit, je dvaačtyřicetiletá Viktorie. Žije ve vesnici Beresťanka, která leží sto kilometrů západně od Kyjeva. Pro pořad Reportéři ČT s ní natáčela reportérka Lenka Klicperová.

Moldavsko se obává rozšíření konfliktu z Ukrajiny na své území. V zemi žije početná ruská menšina, která dává najevo loajalitu Moskvě a která vytvořila separatistické území s názvem Podněstří. Minulý týden v Podněstří došlo k několika nevyjasněným útokům a z Kremlu začínají zaznívat vyjádření o porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva, stejně jako tomu bylo před útokem na ukrajinský Donbas. Rusové žijící v Moldavsku ale podle svých slov žádnou diskriminaci nepociťují. O náladách místních natáčel v Podněstří a v Moldavsku pro pořad Reportéři ČT redaktor Tomáš Vlach.

Výroky jednoho z nejvyšších představitelů pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla, které podporují válku na Ukrajině, ho podle religionisty Jana Sušera diskreditují v očích pravoslavných ve světě. „Zdá se, že skutečně náboženský rozměr pro Rusko, když hovoříme o politickém režimu, který tu válku rozpoutal, zjevně nehraje tak velkou roli,“ dodal v pořadu Události, komentáře.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů do neinvestiční kategorie. Rubl se propadl na nové minimum. Maďarsko nebude vetovat evropské sankce vůči Rusku. Nové sankce oznámily USA a Velká Británie. Ukrajinský parlament schválil zákon umožňující zkonfiskovat majetek ruských firem. Německé úřady zabavily luxusní jachtu oligarchy Ališera Usmanova za 13,8 miliardy korun. Francie zase zadržela jachtu šéfa firmy Rosněfť Igora Sečina, když se snažila opustit přístav. Lukoil vyzval k ukončení bojů.

Tuzemské úřady se obávají, aby výnosy z nemovitostí, které v Česku vlastní Rusové, nefinancovaly válku proti Ukrajině. Zaměřují se proto na nákupy budov placené z nečitelných zdrojů. Proti penězům pochybného původu z Ruska chce zasáhnout i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.