Nejnovější ruské zbraně, používané při ruském vpádu na Ukrajinu, se neobejdou bez západní elektroniky. Část součástek získává Rusko i nyní, bez ohledu na sankce a vývozní omezení, upozornil britský ústav RUSI, analytické středisko zaměřené na výzkum obrany. Informovala o tom stanice BBC.
Rusko dál získává západní elektroniku potřebnou do vyspělých zbraní, píše BBC
Po prostudování trosek ruských zbraní a techniky dospěli experti k závěru, že v nejnovějších ruských zbraních se používá více než 450 dovážených součástek, hlavně z USA, ale i z Japonska, Tchaj-wanu, Jižní Koreje a evropských zemí. Tyto díly se používají v raketách Iskander a Tornado-S a v dalších druzích munice, v bezpilotních letounech či v prostředcích pro komunikaci a radioelektronický boj.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, Západ uvalil na část součástek exportní omezení, ty se přesto nadále dostávaly do Ruska. Je možné, že za tím byly nelegální machinace využívající třetích zemí, ale řada součástek se dosud dostává do Ruska legálně jako zboží dvojího určení. Například jde o čipy využitelné jak ve zbraních, tak v domácích spotřebičích.
Zpráva je výsledkem společného vyšetřování RUSI spolu s agenturou Reuters a serverem Važnyje istorii, který ruské úřady označily za „cizího agenta“ a zakázaly jako „nežádoucí organizaci“, dodala ruská redakce BBC. Reuters označil zprávu za dosud nejpodrobnější publikované hodnocení role, kterou sehrály západní součástky v ruské válce proti Ukrajině.
Přes třicet čipů v jedné raketě
Vyšetřování RUSI kupříkladu zjistilo, že jedna z nejvyspělejších ruských raket 9M727 (Iskander), která dokáže zasáhnout cíle vzdálené stovky kilometrů, obsahovala jednatřicet zahraničních dílů, vyrobených společnostmi jako jsou americké firmy Texas Instruments a Advanced Micro Devices či Cypress Semiconductor, který nyní patří německé společnosti Infineon AG.
Řízená střela Ch-101, použitá k ostřelování ukrajinských měst včetně Kyjeva, obsahovala také jednatřicet zahraničních dílů vyrobených společnostmi, jako je americký Intel Corporation a Xilinx vlastněných AMD. Na otázky, jak jejich čipy skončily v ruských zbraních, společnosti odpověděly, že dodržují obchodní sankce a přestaly prodávat součástky do Ruska.
Ruští vojáci podle ukrajinské rady národní bezpečnosti a obrany vypálili za prvních pět měsíců války více než 3650 raket a řízených raket, včetně 9M727 a Ch-101. Ruské rakety byly nasazeny například proti železničním tratím, aby narušily západní zásobovací trasy, ale terčem se staly i civilní cíle, jako jsou nákupní centra a nemocnice.
Rusko stále tvrdí, že střílí pouze na vojenské cíle a neútočí na civilisty a civilní objekty, navzdory mnoha důkazům svědčícím o opaku.
