Rusové strana 2 z 3

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté. Podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě, při kterých byly využity kurýrní služby k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Úroveň radiace v areálu Kurské jaderné elektrárny a v jejím okolí nepřekročila normální limity, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V elektrárně podle ruských úřadů a médií v noci na neděli vypukl požár poté, co byl nad zařízením sestřelen ukrajinský dron, přičemž oheň se rychle podařilo uhasit. Ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi podle serveru RBK-Ukrajina obvinilo Rusko z manipulace při informování o situaci kolem Kurské jaderné elektrárny, když hovoří o ukrajinském cíleném úderu na jaderný objekt.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Ruský vládce Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany, řekl v neděli v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff. Zároveň je podle něj Putin ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině.

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.

Lidé se masivně evakuují z okolí Pokrovsku. Poptávka je velká, a tak se na převoz čeká i několik týdnů. Pod tlakem ruských vojsk se sestěhovaly i tři ukrajinské sestry. K jejich velkému hospodářství v bombardované obci se ale kvapně přibližuje fronta a ženy řeší, co se zvířaty.

Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci takzvané operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům, uvedl Europol. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na operaci se podílely i české úřady.

Rusové podle starosty Charkova Ihora Terechova během ranního útoku zasáhli porodnici, kde pobývaly matky s novorozenci. Žádná z nich nebyla zraněna. Terechov dodal, že pacientky je třeba evakuovat, a později doplnil, že útoky na město si vyžádaly celkem nejméně devět zraněných. Ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti jsou tři zranění, uvedla starostka Halyna Minajevová podle agentury AFP. Celkový rozsah ruských nočních úderů zatím není znám. Rusové hlásí sestřelení 155 ukrajinských dronů.

Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici Dolynka nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovala o tom oblastní správa. Na Charkov v noci na sobotu útočily ruské drony. Rakety i bezpilotní letouny způsobily škody v Sumské oblasti, kde po zásahu zemědělských podniků zemřely stovky zvířat a zničeny byly desítky tun obilí.

Rusové během posledních dvou let výrazně zmodernizovali střelnici vojenského námořnictva u obce Ňonoksa na pobřeží Bílého moře v Archangelské oblasti. Na základně vznikla mimo jiné zcela nová zařízení pro odpalování raket. Místo je neblaze proslulé několika haváriemi. Před šesti lety tam při výbuchu rakety na jaderný pohon zemřelo pět lidí a unikla radiace.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Kvůli rostoucímu zájmu o zkoušky z českého jazyka a reálií zvyšuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP) kapacity. Míst ke zkouškám chce letos nabídnout o polovinu více než loni. Testuje také nový přihlašovací systém, řekl ČT zástupce ředitelky ÚJOP Pavel Pečený. Zájem o zkoušky z češtiny a kulturních znalostí, které jsou nezbytné pro žadatele o české občanství, byl loni rekordní.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Jako vysokoškolák odjel Petr Badalík v prvním ročníku VUT v roce 1967 na školní lyžařský kurz na Slovensko, kde společně se spolužáky a instruktory skončil pod lavinou. Šest lidí tenkrát pod sněhem zahynulo. O necelý rok později se dostal do další nebezpečné situace v srpnu 1968, kdy s kamarádem zaznamenali na film příjezd okupačních vojsk armád Varšavské smlouvy do Brna. Filmy pak dostali do Vídně, kde je odvysílala rakouská televize.

Už půl roku se jihoukrajinský Cherson stává terčem nejen ostřelování, ale i útoků dronů. Jen za poslední měsíc jich chersonské úřady napočítaly přes jeden a půl tisíce. Zemřelo při nich devět lidí a dalších minimálně sto utrpělo zranění. Přímo v Chersonu natáčel štáb ČT.

Dvanáct Rusů a Vietnamců, kteří podle obžaloby prolomili systém na udělování víz do Česka, odešlo od soudu bez trestu. Obvodní soud pro Prahu 9 v úterý rozhodl, že se nestal trestný čin. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí soudu Barbora Chlostová. Blíže rozhodnutí nekomentovala, v případu zatím nebyl vyhotoven písemný rozsudek. Verdikt není pravomocný, odvolání už podalo dozorové pražské vrchní státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů měla skupina kupčením s termíny získat stovky milionů korun.

Pokrovský úsek fronty se pro Ukrajince stal velmi problematickým. Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk a jeho obsazením by Moskva podle analytiků získala strategickou výhodu pro ovládnutí zbytku Donbasu. Podle ukrajinských médií problém odstartovala série pochybení a špatná komunikace v armádě. Rusové navíc podle jejich nejmenovaných zdrojů umí vhodně využívat rotací ukrajinských vojáků na frontové linii. Situace se zhoršuje a obyvatelům Pokrovsku podle předsedy tamní městské vojenské správy Serhije Dobrjaka dochází čas na odchod.

Policie propustila pět cizinců, kteří v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze napadli skupinu dobrovolníků vybírající peníze na pomoc Ukrajině. České televizi informaci poskytl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podle zjištěných informací se jedná o státní příslušníky některého z členských států Evropské unie. Policie okolnosti případu dál prověřuje.

Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté uvedli, že čtveřici zadrželi na pražském letišti. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.

Třetina obyvatel Lotyšska se v průzkumu vyslovila pro zastavení bojů na Ukrajině a mír za ruských podmínek. Prezident Edgars Rinkēvičs to označil za výsledek dlouhodobého působení ruské propagandy. Lotyšsko patří mezi nejzarytější podporovatele Kyjeva. Část ruské menšiny, která tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel, je podle prezidenta pro zemi potenciálně nebezpečná.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.