Ukrajinské úřady mnohdy opomíjí tamní ruské obyvatele, i když bojují na straně napadené země

3 minuty
Události: Ukrajinské úřady mnohdy opomíjí tamní ruské obyvatele, i když bojují na straně napadené země
Zdroj: ČT24

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.

Rus Andrej Dudareňok žije na Ukrajině už čtrnáct let a od předloňského února pomáhá odrazit agresi svých krajanů. Rád by získal ukrajinské občanství, k tomu ale potřebuje předložit ruský pas, o který by musel žádat na ruských úřadech.

„Je to stejné, jako kdybych za války nosil ceduli s nápisem: partyzán. V mém případě by na ní stálo: Sloužil jsem v ukrajinské armádě a zabíjel Rusy,“ říká voják Dudareňok.

Dudareňok má několikrát operovanou hlavu, zatím ale nemá nárok na invalidní důchod. Na východě Ukrajiny přitom bojoval i proti své rodině. Pro své příbuzné jsem ukrajinský fašista, přiznává Dudareňok.

Se zařízením invalidního důchodu mu pomáhají i čeští a ukrajinští dobrovolníci. Zaplatili například dva právníky, kteří obesílají místní úřady. „Posílali jsme dopis i na ministerstvo obrany. Zatím jsme neobdrželi odpověď s konkrétním řešením situace,“ uvádí Ludmila z humanitární organizace Člověčina.

Řada místních představitelů ve svých vyjádřeních ignoruje ruskou menšinu. Přesto podle posledního sčítání lidu v roce 2001 na Ukrajině žilo okolo osmi milionů Rusů, což odpovídalo zhruba šestině populace.

Jak je to s Rusy v Česku?

V Česku pak žije necelých 41 tisíc Rusů. Herec Ivan Švedov už přes dvacet let. Ruské invazi na Ukrajinu nerozumí, odsoudil ji okamžitě. V jeho rodné zemi mu za to hrozí vězení. „Dávají za to nějakých patnáct let nebo tak, ale mně to nevadí, protože já úplně podporuji Ukrajinu,“ řekl.

Válka na život jeho rodiny ale dopadla i v Česku. Žena přišla o několik studentů ruštiny, dcera se zase nesměla zúčastnit školní exkurze do Temelína. Švedov vysvětluje, že to bylo dáno tím, že jeho dcera bohužel není občankou České republiky, tak to pro ni bylo zakázáno. Podobné případy a omezení si však neberou osobně. „Chápeme, jakou atmosféru ta válka vyvolala,“ dodává Švedov.

I proto by ruský pas rád vyměnil za ten český. Jeho rodina podle něj nemá s Ruskem nic společného. „Moje odpověď na otázku: Kde je domov můj? Jasně tady,“ říká Švedov.

Získat občanství podle něj není složité. Většinu podmínek už s manželkou splnili. Žádost chtějí podat co nejdřív.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...