Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.
Armádě podle náčelníka generálního štábu chybějí lidé. Nábory i podmínky služby chce změnit
Zahájení velitelského shromáždění (zdroj: ČT24)
Mezi zásadní problémy, které je potřeba vyřešit, zařadil Karel Řehka nábory vojáků. „Pokud nebudeme mít dost kvalifikovaných vojáků, naše záměry budou jenom cárem papíru. Je nad slunce jasné, že současný personální model je neudržitelný. Armáda není naplněna a stárne,“ shrnul. Připomněl, že velení již podniklo kroky, které mají situaci zlepšit, například zjednodušení zdravotních prohlídek nebo odstranění části byrokracie.
I když loni nastoupilo o 600 profesionálních vojáků více, než od armády odešlo, a od začátku roku se přes nové virtuální náborové středisko přihlásilo sedm tisíc lidí, je to podle něj stále málo. Aby bylo požadovaných 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc aktivních záložníků, je potřeba změna. „Přetrvávají problémy v náboru, systému přípravy a vzdělávání a zajištění odpovídajících podmínek služby,“ poukázal Řehka. Za zásadní potíž považuje i to, že od armády odcházejí „kvalitní lidé, častokrát v nejlepším věku“.
Události: Velitelské shromáždění (zdroj: ČT24)
„Velmi důrazně upozorňuji, že skončila doba, kdy při práci s lidmi stačilo čekat se založenýma rukama,“ dodal. Zdůraznil, že armáda je jen jednou z mnoha možností na trhu práce, přičemž pověřil své podřízené vypracováním detailní analýzy důvodů odchodů i navržením změn. Větší nároky chce klást na personalisty, ale i právníky, kteří mají přijít s návrhy v legislativě. Podle Řehky je ovšem každý voják zároveň i rekrutér, protože vytváří obraz armády.
„Někdy bude Česko muset zvážit nějaké jiné formy, ať povinné, nebo dobrovolné služby, nebo nějakého mechanismu, který bude generovat dostatek záloh. Protože ten prostě dnes nemáme,“ podotkl Řehka.
Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy.
Řehka: Není jasné, že Rusko nenapadne Česko a jeho spojence
Řehka se v úvodu svého projevu zmínil o ruské válce proti Ukrajině, která poznamenala i minulý rok. To, jak dopadne, předznamená podle Řehky podobu světa po ní. Podotkl, že Rusko na Ukrajině nedosáhlo svých cílů, snahou Kremlu podle něj je, aby Západ přestal Ukrajinu podporovat a aby měl svět pocit, že se ho konflikt netýká.
Ruská válka ovlivňuje i fungování – a také politickou podporu – české armády. Ta podle Řehky intenzivně cvičí, ověřuje schopnost plánovat a řídit operace a v rámci posilování východního křídla NATO má vojáky v několika spojeneckých zemích. Čeští vojáci zároveň cvičí ty ukrajinské, podle Řehky jich loni v Polsku a vlastních prostorech vycvičila čtyři tisíce.
Není jasné, zda Rusko na Česko a jeho spojence nezaútočí, dodal. „Musíme proto dál intenzivně pokračovat v posilování našich schopností, obrany, odstrašení, kolektivně i individuálně,“ uvedl. Zdůraznil, že členství v NATO z jednotlivých zemí nesnímá odpovědnost budovat vlastní silnou armádu.
Za zásadní událost loňského roku považuje náčelník generálního štábu dokončení a schválení koncepce výstavby armády, která stanoví, co se má změnit v desetiletém horizontu, respektive do roku 2035. „Důraz klademe na výstavbu, přezbrojení, přípravu a výcvik jednotek tak, aby dosáhly požadované bojeschopnosti a připravenosti,“ poznamenal Řehka.
Vojáky podle něj čeká přezbrojení a úplný přechod na moderní západní techniku. „Následující desetileté období bude představovat zásadní technologickou transformaci AČR. Digitalizace bude nabírat na obrátkách, budeme pokračovat v pořizování zásob, materiálu i munice a zabezpečíme funkční systém jejich doplňování,“ uvedl.
Události: Posílení armádních složek (zdroj: ČT24)
Na Ukrajinu loni šly helikoptéry i raketomety
I ministryně obrany Jana Čerchochová (ODS) se zmínila o ruské válce proti Ukrajině, připomněla, že napadená země se agresi svého souseda brání téměř již dva roky. Ukrajinu nicméně označila za „cíl první, nikoli jediný“. „Do imaginární sféry vlivu Putinova režimu patříme i my,“ podotkla. Vyzdvihla podíl české armády na výcviku ukrajinských vojáků. „Patříme v kvalitě i kvantitě mezi absolutní špičku,“ uvedla. Dodala, že se Česko také zapojilo do odminovávací koalice a podporuje průmyslovou výrobu.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že Česko Ukrajině darovalo nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Černochová dodala, že další významný materiál poslal stát v minulém týdnu.
Loni šly podle ní na Ukrajinu bitevní vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty, samohybné houfnice či raketomety včetně munice. Budoucí pomoc Česka se ale má zaměřovat jiným způsobem. „Naše pomoc nepřestává, jen dostává novou podobu,“ uvedla Černochová. Upozornila, že kromě přímých dodávek či pomoci při výcviku se Česko také snaží hrát roli prostředníka a shánět vojenský materiál kdekoli ve světě. Některé země si podle ní nepřejí být uváděny jako podporující, zároveň ale mají vojenský materiál k dispozici.
Rozhovor s Danielem Koštovalem (zdroj: ČT24)
Bezpečnostní analytik z Centra transatlantických vztahů Vysoké školy CEVRO Daniel Koštoval řekl České televizi, že by Česko mohlo Ukrajině pomoci i prostřednictvím tuzemského zbrojního průmyslu. „České firmy umějí opravovat tanky, umějí částečně vyrábět tanky a obrněnou techniku, umějí kompletně vyrábět obrněné transportéry. Tady česká vláda může například za peníze české vlády nakoupit materiál a darovat ho ukrajinské armádě,“ poukázal.
Resort obrany loni uzavřel smlouvy za 110 miliard
Podobně jako Řehka hovořila Černochová o armádní koncepci do roku 2035, která má zajistit, aby byla armáda připravená a úspěšná a aby dokázala reagovat na nové úkoly. Apelovala také na to, aby bylo Česko aktivní v Severoatlantické alianci, jejímž členem je bezmála čtvrt století. „Nesmíme být černým pasažérem, musíme být aktivní a musíme plnit své závazky. Neděláme to však pouze kvůli NATO, děláme to primárně kvůli sobě a zajištění bezpečí našich občanů,“ dodala.
Ministryně v projevu zrekapitulovala hlavní modernizační projekty armády, mimo jiné nákup 24 letounů páté generace F-35 nebo bojových vozidel pěchoty CV90. Letos by chtěla učinit rozhodnutí o možném nákupu tanků Leopard 2A8, o němž jedná Česko s Německem.
Tisková konference ministryně obrany a náčelníka generálního štábu na okraj velitelského shromáždění (zdroj: ČT24)
Černochová později doplnila, že její ministerstvo loni uzavřelo třinácti tisíc smluv za 110 miliard korun. S českými subjekty bylo z tohoto počtu dvanáct tisíc smluv za 31 miliard korun. „Navíc se české firmy významně podílí na velkých zbrojních zakázkách,“ dodala ministryně.
Vyzdvihla, že je nově zákonem zakotveno, že musí stát dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu. „Pokud se nám bude v budoucnu ekonomicky dařit a budeme mít připravené projekty, jsem připravena přijít do vlády s návrhem na navýšení rozpočtu. Dvě procenta jsou minimum, to není strop, to je podlaha,“ dodala.
Opoziční poslanec vytýká armádě nepředvídatelnost
Místopředseda sněmovního branného výboru a poslanec opozičního ANO Pavel Růžička podobně jako Černochová a Řehka hodnotí činnost armády příznivě. „Armáda výtečně plní úkoly, co se týče nasazení v misích, armáda výtečně plní úkoly, co se týká výcviku jak na území České republiky, tak mimo Českou republiku. A samozřejmě i výborně plní úkoly v rámci přeletů, průjezdů – to, co my schvalujeme v Poslanecké sněmovně,“ řekl.
Zároveň však armádu obvinil, že často mění své požadavky, stává se podle něj, že co armáda řekne, brzy už neplatí. „Minulý rok se stalo, že byly naplánovány projekty, se kterými jsme byli seznámeni, potom se z měsíce na měsíc projekt zrušil,“ poukázal.
Jako příklad uvedl nákup lehkých obrněných vozidel, zakázku na něž loni ministerstvo obrany zrušilo. Zdůvodnilo to několikanásobným překročením plánované ceny a dlouhou lhůtu dodání v jednotlivých nabídkách. „Jako politik potřebuji od armády, aby byli předvídatelní,“ řekl Růžička.
Rozhovor s poslancem Pavlem Růžičkou (zdroj: ČT24)
Růžička později v pořadu Události, komentáře uvedl, že navýšení počtu vojáků by mohla pomoci větší finanční odměna. „Je to jednoduché. Pokud mám nedostatek lidí nebo nedostatek kvalifikovaných lidí, tak v civilní firmě to uděláte tak, že těm lidem nabídnete nějaké nadstandardní finanční ohodnocení. To funguje všude,“ podotkl poslanec.
Podle něho může zároveň dojít k tomu, že pokud armáda pořídí moderní techniku, nebude ji mít kvůli nedostatku lidí kdo obsluhovat. „Pokud v současnosti došlo ke zmrazení platu vojáků a mluví se o tom, že se v uvozovkách může sáhnout na výsluhy, tak co udělají ti, kteří mají odslouženo dvacet až třicet let? Oni půjdou do jistoty a armádu opustí,“ dodal Růžička.
Předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS) prohlásil, že zlepšení náboru lidí do armády je jedním z úkolů, o nichž se jedná na politické i vojenské úrovni NATO. „Víme, že situace na našem trhu práce je složitá. Armáda musí být, vzhledem k tomu jak modernizuje a nabízí nové technologie, kvalifikovaným zaměstnavatelem. Musíme vyřešit rekrutaci do armády, abychom zajistili plnou bojeschopnost a obranyschopnost země,“ řekl Žáček.
Analytik Koštoval naopak nevidí zcela jednoznačnou a důslednou politickou podporu armády. „Je tady počáteční vůle, je tady pár rozhodnutí, ale nebyla učiněna všechna rozhodnutí. V dalších krocích musí přijít i investování států NATO do této oblasti (obrany),“ podotkl. U armády vidí řadu nedostatků, zmínil se o příliš malých jednotkách, připomněl, že například se z některých bývalých brigád staly pluky.
„Je vidět, jak probíhají konflikty – na Ukrajině nebo v Gaze –, že se musíme vrátit k silnější armádě,“ upozornil. Politici podle něj momentálně snahu mají, ale teprve si musí uvědomit, co vše to bude obnášet.
Dvakrát za rok
Velitelské shromáždění náčelníka generálního štábu zasedá dvakrát za rok. Na sklonku zimy generálové vyhodnocují rok uplynulý, na podzim probírají plány na následující rok. Nepravidelně se účastní shromáždění i prezident republiky, který je z titulu své funkce také vrchním velitelem ozbrojených sil. Nynější prezident Petr Pavel byl na podzimním velitelském shromáždění, naopak loni v únoru tehdy končící Miloš Zeman shromáždění vynechal.
Ministryně obrany naopak vynechala loňské podzimní velitelské shromáždění. Černochovou tehdy zastoupil náměstek František Šulc, protože byla nemocná.