Pomoc strana 5 z 5

Trvalé zdražování, jehož jsme svědky poslední zhruba rok a půl, vzbudilo vlnu sounáležitosti. Ti, kdo můžou, přispívají ostatním na energie, jídlo nebo kroužky pro děti. Potřebné a dárce nyní spojuje projekt DobroDal.

Po měsících slibů a jednání na Ukrajinu dorazila moderní obrněná technika od západních podporovatelů –⁠ osmnáct tanků Leopard 2 z Německa a čtrnáct britských Challengerů 2. Ukrajinci převzali i německá bojová vozidla pěchoty Marder a americké Strykery. Jde zatím o největší dodávku v rámci slíbené pomoci. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, v dalších reportážích nabídl také pohled na problematiku systému civilní ochrany nebo na internetový obsah generovaný umělou inteligencí.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.

Nový český prezident Petr Pavel v pátek zakončil dvoudenní návštěvu Polska. Ráno se setkal s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, později navštívil centrum Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Odpoledne dorazil také do polského a amerického logistického centra na letišti Rzeszów-Jasionka, z nějž proudí na Ukrajinu většina západní pomoci včetně té vojenské.

Od pátku se o bezpečnost prezidenta Petra Pavla a jeho blízkých stará výhradně útvar k tomu určený – ochranná služba prezidenta republiky. Jde o stočlenný tým. Mezi osobními ochránci bude mít hlava státu i vojenské policisty, kteří se o Petra Pavla starali v minulosti. Osobní strážci z řad policistů se u něj pohybují od chvíle, kdy zvítězil v prezidentských volbách. Šlo hlavně o muže z ochranné služby vedené generálem Jiřím Komorousem. Nejde ale jen o bodyguardy, klíčovou roli mají třeba i pyrotechnici. A například ve čtvrtek, když se nová hlava státu zdravila na Hradčanském náměstí s lidmi, byli osobní strážci nejen v Pavlově těsné blízkosti – další se pohybovali přímo v davu a v případě potřeby by také zasáhli. Pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Dále se věnovali například dezinformacím nebo pomoci Ukrajině.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

I z invalidního vozíku si chce Soňa Mikešová ze Světlé nad Sázavou najít práci, aby nebyla odkázaná jen na pomoc rodiny a nadací. V nejnáročnějším období covidu pracovala jako zdravotní sestra na havlíčkobrodské interně, krátce na to onemocněla. A po operaci nádoru ochrnula, takže se do své staré práce vrátit nemůže.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Chce-li se Severoatlantická aliance vyhnout válce s Ruskem, musí mu podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky dát najevo, že by proti ní nemělo šanci na úspěch. Česká armáda ale na to není připravena, řekl Řehka v úvodním projevu na velitelském shromáždění armády. Shromáždění se tentokrát sešlo bez prezidenta Miloše Zemana, další armádní velitelé na něm vyhodnotí hlavní úkoly vojáků za uplynulý rok.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

V jednom ze zemětřesením zasažených tureckých měst, Adiyamanu, pomáhají hledat přeživší i čeští záchranáři. Podle hasičů je to poprvé, kdy je v zahraničí nasazený tým v takovém rozsahu. Celkem je v akci osmašedesát lidí. Hasiči s sebou dovezli i zhruba šestadvacet tun materiálu. Na místo, kde budou působit, dorazili v úterý navečer.

Víc než rok a půl po tornádu, které se prohnalo jižní Moravou, se k obyvatelům zasažených obcí dostávají peníze na opravu náhrobků. Bouře poničila hroby v Hruškách, Moravské Nové Vsi a Mikulčicích. Kompenzaci poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. Rozdělení peněz jednotlivým žadatelům mají na starost obce, v každé z nich však rozdělování peněz probíhá jinak.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle NATO. Podle agentury AP to v pátek oznámil Bílý dům. Do Kyjeva zamíří téměř tři miliardy dolarů, do sousedních zemí 682 milionů. Je to zatím největší balík, součástí budou poprvé i obrněná vozidla Bradley. Podle slovenského generála Macka je to zásadní změna, která Ukrajině umožní větší ofenzivní akce.

Nový poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24 sdělil, že při boji s dezinformacemi je třeba postupovat obezřetně, aby se nezpůsobilo víc škody než užitku. Velkou část jeho agendy prý zabere válka na Ukrajině. Prohlásil, že z Česka se vyvezly zbraně v hodnotě vyšších desítek miliard korun.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval v Oválné pracovně americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, Kongresu i obyčejným Američanům za jejich pomoc Ukrajině. Jde o první cestu Zelenského do zahraničí od únorové invaze Ruska na Ukrajinu. Bílý dům oznámil poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,85 miliardy dolarů (42 miliard korun). Zahrnuje i systém protivzdušné obrany Patriot, který chtějí Ukrajinci využít k lepší ochraně své energetické infrastruktury. Biden zopakoval, že USA budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba.