Dobrovolníci strana 2 z 4

V šesti krajích Česka začaly středečním dnem Dny dobrovolnictví. Lidé si při nich mohou vyzkoušet, jaké to je pomáhat například klientům v domovech pro lidi se zdravotním postižením, pacientům v nemocnicích či ve vesnicích zasažených tornádem. Program, který potrvá až do soboty 29. dubna, je dostupný na oficiálních stránkách akce.

Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.

Pomoc, kterou lidé z Česka posílají vojákům bránící se Ukrajiny, za víc než rok trvání války zahrnuje léky a potraviny, ale i elektrocentrály, kamery na noční vidění nebo auta pro přepravu zraněných. Jednou z nejdůležitějších součástí boje ale pro ukrajinské vojáky zůstává hlavně několik druhů dronů včetně těch od českého výrobce.

Poprvé na Ukrajinu vyjeli první týden války. Od té doby se skupina českých dobrovolníků, kterou vede student olomouckých práv Vasyl, vrací pravidelně. Pomáhají tak elitním obráncům brigády ukrajinské armády, prostředky na nákup potřebného vybavení získávají v internetové sbírce. Vybrat se jim podařilo už miliony korun.

Rok od velké ruské invaze na Ukrajinu zaznamenaly úřady už více než 71 tisíc válečných zločinů. Podle ukrajinské prokurátorky se dosud podařilo obžalovat 280 osob, z toho 99 případů už projednávají ukrajinské soudy. Šestadvacet obviněných si vyslechlo první verdikt. Přispěla k tomu i neúnavná práce dobrovolníků, kteří natáčejí, fotí a dokumentují, aby získali důkazy o zásazích civilních cílů. Ukrajincům pomáhají mapovat situaci také Češi. Natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Stovky lidí se stále pohřešují v Kentucky, které postihly masivní záplavy. Zatím americké úřady potvrdily 37 mrtvých. Záchranáři dál prohledávají rozsáhlé oblasti, které zůstaly odříznuté od světa. Nejen úklidové práce teď ztíží vlna veder.

Od začátku roku v Německu vzrostl počet klientů potravinových bank zhruba o polovinu. Jejich pomoc v zemi využívají asi dva miliony lidí, což je nejvíce v historii. Důvodem je hlavně růst životních nákladů. Nejvíce klientů přibylo mezi válečnými uprchlíky z Ukrajiny, nezaměstnanými a seniory.

Na východě Ukrajiny se ruské jednotky stahují ke Slovjansku. Jeden z cílů příští ofenzivy už týdny ostřelují. Stále častěji tak vyjíždějí i zdravotníci. Pohled na práci dobrovolníků v sanitkách zachytil štáb ČT.

Jsou to oběti války, které neplní titulky novin. Svědkové konfliktu, kteří nemluví. Psi na Ukrajině nyní mají místo, které jim dává nový život a které jim ho také zachraňuje. O tom, co viděli nebo zažili, mluvit nemohou, přesto si nesou silné příběhy. V kyjevském centru nyní pečují nastálo asi o deset psů.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívá dva české dobrovolníky z rabování ve válečné zóně v okolí Kyjeva. Byli členy praporu ukrajinské armády Karpatská sič, který bojoval u hlavního města s ruskou armádou. V případě viny jim hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Oba jsou již v Česku, ukrajinská policie je propustila bez obvinění. Případem se ale dál zabývají čeští kriminalisté. Informuje o tom server iROZHLAS.

Do řad ukrajinské armády se od začátku ruské invaze přihlásily tisíce bojovníků z celého světa. Do konfliktu se zapojují i legionáři pocházející ze země agresora. Rusové se sdružují pod legií Svoboda Rusku a spojuje je nesouhlas s Putinovým režimem a vpádem na Ukrajinu. Přidal se k nim teď i bývalý viceprezident ruské Gazprombank Igor Volobujev.

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

V Charkovské oblasti dále probíhají tvrdé boje. Štáb České televize se zpravodajem Václavem Černohorským se právě nacházel ve městě Barvinkove a natáčel zde reportáž v budově využívané ukrajinskými silami, když část munice prorazila strop. Incident odráží nebezpečí, kterému tam lidé čelí.

Z vlastní vůle a na vlastní náklady míří dobrovolníci z Dnipra k frontové linii na východě země, kde ukrajinští obránci válčí s ruským agresorem. Zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský je doprovázel například do Mykolajivky na Donbasu. Většina lidí, kteří zde zůstávají, jsou senioři. Říkají, že domov zatím neopustí. Dobrovolníci jim tak nabízejí například jídlo nebo léky.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Městem Irpiň vedla po dobu pěti týdnů hranice impéria Vladimira Putina. Nyní tomu už ale tak není – Rusové jsou pryč a zbytek místních obyvatel teď vychází ze svých úkrytů. Někteří po svých, jiní na nosítkách nebo o berlích. Situaci ve svobodném, ale zcela zničeném městě Irpiň, mapoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek, který je na Ukrajině s kameramanem Karlem Mannem.

Ukrajinské druhé největší město Charkov patří mezi nejzasaženější válkou. Od začátku ruské invaze zažívá stálé bombardování. Podle odhadů nejméně dvě třetiny z půldruhého milionu obyvatel odešly, tisíce jich přežívají v metru. Mnoho starých a nemocných nemá jinou možnost než zůstat doma. O ně se starají dobrovolníci.

Jen pár hodin po začátku ruské invaze na Ukrajinu se Česko naladilo na vlnu solidarity. K pomoci válečným vyhnancům se přidaly tisíce lidí. Mezi nimi i Anežka Gündogdu – živnostnice, která nyní většinu volného času tráví v uprchlickém centru na pražském hlavním nádraží.

Jazykové školy v posledních dnech evidují zvýšený zájem o výuku ukrajinštiny. České televizi to potvrdily všechny oslovené jazykovky. V některých případech mají až trojnásobný počet zájemců oproti době před válkou na Ukrajině. Zájem o jazykové kurzy mají hlavně zdravotníci nebo učitelé. Jejich výuka by se měla zaměřit především na základní komunikační dovednosti.

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové nemá jako členský stát Severoatlantické aliance v úmyslu aktivně vstoupit do rusko-ukrajinského konfliktu. O podobě případné mírové mise, kterou chce kolegům z NATO navrhnout Polsko, je ale Praha připravena diskutovat. „V tuto chvíli musíme apelovat jak na Radu bezpečnosti OSN, tak na Valné shromáždění,“ uvedla Černochová v pořadu Interview ČT24.