Turecká vláda upouští od kontroverzního návrhu zákona, který má snížit populaci pouličních psů. Původně měli být utraceni, pokud by je nikdo do měsíce po odchytu neadoptoval. Vládní politici po protestech veřejnosti a opozice mluví o tom, že eutanazie se má týkat jen nemocných a agresivních psů. Finální podobu novely má parlament projednat v řádu týdnů.
S otázkou co s toulavými psy se Turecko potýká dlouhodobě. Například v roce 1910 nechal sultán odvézt osmdesát tisíc psů na neobydlený ostrov u Istanbulu. Skučení vyhladovělých a navzájem se požírajících zvířat je dodnes vepsáno do historické paměti národa.
Podle průzkumů eutanazii pouličních zvířat schvalují jen tři procenta Turků. Proti je i Halil Yilmaz, otec chlapce, kterého loni v prosinci v Ankaře vážně zranili toulaví psi. Jeho případ vládní politici zmiňují jako důkaz, že je třeba jednat, on však tvrdí, že je proti eutanazii zdravých psů. „Chci jen, aby úřady zajistily bezpečné ulice,“ dodává.
Turci upřednostňují humánní zacházení
Zabíjení zvířat nechce téměř nikdo. Aby zmizela z ulic do útulků, si přejí čtyři pětiny veřejnosti. Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan doufá, že milovníci zvířat budou psy v útulcích adoptovat a že obce „budou plnit povinnosti, které mají ze zákona“.
Poslední novela předloni nařídila všem větším obcím zřídit útulek. Úpravu pomáhala psát i advokátka Deniz Tavşancılová. Radnice podle ní platné zákony nedodržují a stát je nevynucuje. „83 procent obcí v Turecku nemá útulek. To znamená, že nechytají a nesterilizují toulavá zvířata,“ upozorňuje na situaci advokátka.
Podle odhadů žijí v Turecku čtyři miliony toulavých psů. Ochránci zvířat úřadům vyčítají, že místo investic do sterilizací vyznávají přístup sejde z očí, sejde z mysli a psy často odklízejí na periferie, kde jsou odkázáni na sebe nebo pomoc dobrovolníků. Problém s toulavými psy tak v Turecku nadále přetrvává.
