Roboti jsou budoucnost této války, říká ukrajinský operátor pozemních dronů

3 minuty
Události: Bojoví roboti na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajinská armáda už disponuje několika rotami, které ovládají takzvané pozemní bezpilotní systémy. Ty slouží k evakuaci, odminování nebo k útoku. Tamní ministerstvo obrany už schválilo nasazení patnácti robotických platforem, další modely jsou ve fázi testování. S jejich operátory natáčela v Mykolajivské oblasti zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Byl nezletilý, když začala ruská invaze na Ukrajinu, teď devatenáctiletý voják s pseudonymem Rejd ovládá ve své jednotce bezpilotní letouny nejen na nebi, ale i na zemi. „Jsem mladý, zajímám se o roboty. Je v nich budoucnost této války,“ říká voják z jednotky Da Vinciho vlci.

Jako válku robotů vojáci popisují budoucnost na frontové linii. Kladou proto důraz na výcvik a zásobování pěchoty pozemními drony. Podle Rejda se ovládají obyčejně běžnými joysticky.

Na dálkově ovládanou plošinu, kterou jednotka využívá, se dají namontovat kulomety, granátomety nebo jiné zbraně. Ty dokážou zasáhnout cíl až na dvoukilometrovou vzdálenost.

Útočný pozemní dron se často využívá ve spojení s evakuačním robotem. Právě o takové stroje mají vojáci největší zájem. „Když stroj vybavíme přívěsy nebo to nějak upravíme, můžeme bezpečně přepravit tři nebo čtyři lidi,“ popisuje Rejdův kolega Logista.

Čeká se závod o rozšíření technologie

Všechny drony, které jednotka využívá, jsou od ukrajinského výrobce. Inženýři jsou tak v přímém spojení s vojáky. „Teď se učíme stroj ovládat a poskytujeme výrobci zpětnou vazbu. Ten všechny problémy, které nyní existují, řeší. Drony by tak v budoucnu měly být čím dál lepší,“ myslí si Rejd.

Současné boje připomínají podle této jednotky čím dál víc počítačové hry. Výbuchy a ztráty na životech jsou ovšem reálné. V bojích se pozemní drony častěji začaly využívat od léta loňského roku. Pokud se tato technologie ujme, brzy začne závod o její rozšíření.

Vojáci a výrobci volají po tom, aby stát do těchto strojů investoval víc peněz. Vývojáři teď musí projít přes testování a byrokracii, aby prokázali životaschopnost technologie na frontě a získali stabilní roční zakázky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 19 mminutami

Rusko podle Putinova poradce odmítá příměří

Rusko podle Putinova poradce Jurije Ušakova americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Řekl to před jednáním s delegací z USA. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer jednat ruský vládce Vladimir Putin.
05:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla balík podpořit.
před 43 mminutami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 1 hhodinou

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 3 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 9 hhodinami
Načítání...