První let kosmické lodi Starship skončil neúspěchem, Muskova raketa explodovala

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Podle záběrů nebyly funkční všechny motory Raptor, nepodařilo se pak ani oddělit první stupeň od druhého. Raketa potom začala rotovat a ztrácela rychlost; nakonec explodovala. Podle českého experta na kosmonautiku Michala Václavíka bylo zničení vynucené, zřejmě z bezpečnostních důvodů.

Ostře sledovaný let dosud nejvýkonnějšího systému pro cesty do vesmíru byl přitom už v pondělí odložen kvůli problémům při plnění paliva.

Raketový systém budoucnosti

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Při testovacím letu SpaceX použije konkrétně prototypy Booster 7 a Ship 24. Ačkoliv mají být oba stupně do budoucna znovupoužitelné, čtvrteční test měl být jejich jediným letem. Obě části místo kontrolovaného přistání známého u jiných prvních stupňů SpaceX – Falcon 9 a Falcon Heavy měly dopadnout do oceánu. 

Nahrávám video

Starship dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Nyní letěl bez posádky, podle SpaceX má ale do budoucna unést až 100 lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Cílem těchto plavidel pak má být Mars, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ho ale chce využít i pro plánovanou cestu dvou astronautů na povrch Měsíce. 

Musk očekával potíže

SpaceX i její zakladatel Elon Musk již před testem upozorňovali, že první let kolem Země mohou provázet potíže či odklady. Oznámili, že za úspěch společnost považuje jakýkoliv výsledek, i kdyby raketa podobně jako v pondělí nakonec neodstartovala.

V nejlepším případě SpaceX očekávala, že se Starship vznese ze startovací rampy na kosmodromu Starbase a zamíří přes Mexický záliv na východ. Nosný stupeň Super Heavy měl od zážehu pracovat dvě minuty a 49 vteřin, načež se oba stupně měly oddělit.

Horní polovinu, kosmickou loď Starship, pak měly dalších šest minut a 23 sekund pohánět vlastní motory. V té době už měla proletět nad Karibikem ve výšce sto kilometrů nad zemským povrchem, tedy zhruba na takzvané Kármánově hranici, která stanovuje, kde končí atmosféra Země a začíná kosmický prostor.

Space X doufal, že druhý stupeň Starship obletí téměř celou Zemi a dopadne do Tichého oceánu severně od Havajských ostrovů, 90 minut po startu. Super Heavy se po oddělení od druhého stupně měl obrátit zpět k texaskému pobřeží a pokusit se vertikálně sestoupit k hladině Mexického zálivu.

Musk svým pracovníkům poblahopřál

„Při zkoušce tohoto druhu pramení úspěch z toho, co se dozvíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost,“ uvedla společnost SpaceX. Musk pak pracovníkům své firmy poblahopřál ke „vzrušujícímu“ testu. „Dozvěděli jsme se toho hodně pro další start za pár měsíců,“ dodal v twitterovém příspěvku.

Testovací let, který měl trvat asi 90 minut, tak skončil už přibližně po čtyřech minutách. V přímém přenosu společnosti SpaceX byl přesto slyšet jásot zaměstnanců. Účastníci projektu nevidí vývoj jako neúspěch, neboť nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship se poprvé společně vznesly do vzduchu a test přinesl množství poznatků pro další postup.

Šéf vesmírné agentury Bill Nelson po explozi nad Mexickým zálivem adresoval týmu SpaceX gratulaci. „Každý velký úspěch v našich dějinách vyžadoval jistou míru přijímaného rizika, protože s velkým rizikem přichází velké odměny. Těším se na to, co si z toho SpaceX odnese, pro další testovací let a dál,“ napsal Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 21 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...