První let kosmické lodi Starship skončil neúspěchem, Muskova raketa explodovala

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Podle záběrů nebyly funkční všechny motory Raptor, nepodařilo se pak ani oddělit první stupeň od druhého. Raketa potom začala rotovat a ztrácela rychlost; nakonec explodovala. Podle českého experta na kosmonautiku Michala Václavíka bylo zničení vynucené, zřejmě z bezpečnostních důvodů.

Ostře sledovaný let dosud nejvýkonnějšího systému pro cesty do vesmíru byl přitom už v pondělí odložen kvůli problémům při plnění paliva.

Raketový systém budoucnosti

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Při testovacím letu SpaceX použije konkrétně prototypy Booster 7 a Ship 24. Ačkoliv mají být oba stupně do budoucna znovupoužitelné, čtvrteční test měl být jejich jediným letem. Obě části místo kontrolovaného přistání známého u jiných prvních stupňů SpaceX – Falcon 9 a Falcon Heavy měly dopadnout do oceánu. 

16 minut
Testovací let rakety systému Starship
Zdroj: ČT24

Starship dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Nyní letěl bez posádky, podle SpaceX má ale do budoucna unést až 100 lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Cílem těchto plavidel pak má být Mars, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ho ale chce využít i pro plánovanou cestu dvou astronautů na povrch Měsíce. 

Musk očekával potíže

SpaceX i její zakladatel Elon Musk již před testem upozorňovali, že první let kolem Země mohou provázet potíže či odklady. Oznámili, že za úspěch společnost považuje jakýkoliv výsledek, i kdyby raketa podobně jako v pondělí nakonec neodstartovala.

V nejlepším případě SpaceX očekávala, že se Starship vznese ze startovací rampy na kosmodromu Starbase a zamíří přes Mexický záliv na východ. Nosný stupeň Super Heavy měl od zážehu pracovat dvě minuty a 49 vteřin, načež se oba stupně měly oddělit.

Horní polovinu, kosmickou loď Starship, pak měly dalších šest minut a 23 sekund pohánět vlastní motory. V té době už měla proletět nad Karibikem ve výšce sto kilometrů nad zemským povrchem, tedy zhruba na takzvané Kármánově hranici, která stanovuje, kde končí atmosféra Země a začíná kosmický prostor.

Space X doufal, že druhý stupeň Starship obletí téměř celou Zemi a dopadne do Tichého oceánu severně od Havajských ostrovů, 90 minut po startu. Super Heavy se po oddělení od druhého stupně měl obrátit zpět k texaskému pobřeží a pokusit se vertikálně sestoupit k hladině Mexického zálivu.

Musk svým pracovníkům poblahopřál

„Při zkoušce tohoto druhu pramení úspěch z toho, co se dozvíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost,“ uvedla společnost SpaceX. Musk pak pracovníkům své firmy poblahopřál ke „vzrušujícímu“ testu. „Dozvěděli jsme se toho hodně pro další start za pár měsíců,“ dodal v twitterovém příspěvku.

Testovací let, který měl trvat asi 90 minut, tak skončil už přibližně po čtyřech minutách. V přímém přenosu společnosti SpaceX byl přesto slyšet jásot zaměstnanců. Účastníci projektu nevidí vývoj jako neúspěch, neboť nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship se poprvé společně vznesly do vzduchu a test přinesl množství poznatků pro další postup.

Šéf vesmírné agentury Bill Nelson po explozi nad Mexickým zálivem adresoval týmu SpaceX gratulaci. „Každý velký úspěch v našich dějinách vyžadoval jistou míru přijímaného rizika, protože s velkým rizikem přichází velké odměny. Těším se na to, co si z toho SpaceX odnese, pro další testovací let a dál,“ napsal Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...