První let kosmické lodi Starship skončil neúspěchem, Muskova raketa explodovala

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Podle záběrů nebyly funkční všechny motory Raptor, nepodařilo se pak ani oddělit první stupeň od druhého. Raketa potom začala rotovat a ztrácela rychlost; nakonec explodovala. Podle českého experta na kosmonautiku Michala Václavíka bylo zničení vynucené, zřejmě z bezpečnostních důvodů.

Ostře sledovaný let dosud nejvýkonnějšího systému pro cesty do vesmíru byl přitom už v pondělí odložen kvůli problémům při plnění paliva.

Raketový systém budoucnosti

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Při testovacím letu SpaceX použije konkrétně prototypy Booster 7 a Ship 24. Ačkoliv mají být oba stupně do budoucna znovupoužitelné, čtvrteční test měl být jejich jediným letem. Obě části místo kontrolovaného přistání známého u jiných prvních stupňů SpaceX – Falcon 9 a Falcon Heavy měly dopadnout do oceánu. 

16 minut
Testovací let rakety systému Starship
Zdroj: ČT24

Starship dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Nyní letěl bez posádky, podle SpaceX má ale do budoucna unést až 100 lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Cílem těchto plavidel pak má být Mars, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ho ale chce využít i pro plánovanou cestu dvou astronautů na povrch Měsíce. 

Musk očekával potíže

SpaceX i její zakladatel Elon Musk již před testem upozorňovali, že první let kolem Země mohou provázet potíže či odklady. Oznámili, že za úspěch společnost považuje jakýkoliv výsledek, i kdyby raketa podobně jako v pondělí nakonec neodstartovala.

V nejlepším případě SpaceX očekávala, že se Starship vznese ze startovací rampy na kosmodromu Starbase a zamíří přes Mexický záliv na východ. Nosný stupeň Super Heavy měl od zážehu pracovat dvě minuty a 49 vteřin, načež se oba stupně měly oddělit.

Horní polovinu, kosmickou loď Starship, pak měly dalších šest minut a 23 sekund pohánět vlastní motory. V té době už měla proletět nad Karibikem ve výšce sto kilometrů nad zemským povrchem, tedy zhruba na takzvané Kármánově hranici, která stanovuje, kde končí atmosféra Země a začíná kosmický prostor.

Space X doufal, že druhý stupeň Starship obletí téměř celou Zemi a dopadne do Tichého oceánu severně od Havajských ostrovů, 90 minut po startu. Super Heavy se po oddělení od druhého stupně měl obrátit zpět k texaskému pobřeží a pokusit se vertikálně sestoupit k hladině Mexického zálivu.

Musk svým pracovníkům poblahopřál

„Při zkoušce tohoto druhu pramení úspěch z toho, co se dozvíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost,“ uvedla společnost SpaceX. Musk pak pracovníkům své firmy poblahopřál ke „vzrušujícímu“ testu. „Dozvěděli jsme se toho hodně pro další start za pár měsíců,“ dodal v twitterovém příspěvku.

Testovací let, který měl trvat asi 90 minut, tak skončil už přibližně po čtyřech minutách. V přímém přenosu společnosti SpaceX byl přesto slyšet jásot zaměstnanců. Účastníci projektu nevidí vývoj jako neúspěch, neboť nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship se poprvé společně vznesly do vzduchu a test přinesl množství poznatků pro další postup.

Šéf vesmírné agentury Bill Nelson po explozi nad Mexickým zálivem adresoval týmu SpaceX gratulaci. „Každý velký úspěch v našich dějinách vyžadoval jistou míru přijímaného rizika, protože s velkým rizikem přichází velké odměny. Těším se na to, co si z toho SpaceX odnese, pro další testovací let a dál,“ napsal Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...