Start první posádkové mise Starlineru byl odložen krátce před zážehem motorů

Start prvního testovacího letu kosmické lodi Starliner společnosti Boeing s posádkou byl v sobotu na poslední chvíli odložen, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v živém vysílání. Odpočet se zastavil jen tři minuty a 50 sekund před zažehnutím motorů nosné rakety Atlas V, která měla plavidlo s dvěma astronauty dostat do vesmíru a k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Zatím není jasné, co další z řady odkladů způsobilo. Odpočet byl automaticky zastaven kontrolním systémem, který má na starosti poslední minuty před startem. Předchozí pokus na začátku května byl zrušen hodiny před startem kvůli vadnému ventilu na horním stupni nosné rakety.

„Jsme zhruba tři až čtyři hodiny od toho, abychom plně pochopili, co se přesně stalo,“ uvedl před 22:00 SELČ šéf komerčních posádkových letů Boeingu Mark Nappi. Hlavním podezřelým je podle něj problém v hardwaru. Je teoreticky možné, že sobotní automatické přerušení odpočtu souvisí s předchozími problémy s ventily, mohlo ale jít i o jinou technickou závadu.

„Zklamání na pár sekund“

Odklad byl podle trojice představitelů Boeingu, NASA a United Launch Alliance (ULA), která zajišťuje nosnou raketu Atlas V, zklamáním, které ale trvalo jen pár sekund. „Musíte se přes to přenést a hned se začít soustředit na další krok,“ řekl Nappi.

Představitelé doufají, že se podaří zjištěné problémy vyřešit a Starliner odstartuje už v neděli, kdy je čas odletu stanoven na 18:03 SELČ. Další příležitost pro start bude vesmírná loď mít ve středu 5. a ve čtvrtek 6. června.

Nosná raketa s kosmickou lodí musí odstartovat přesně ve stanovený čas, aby se Starliner ve správnou chvíli dokázal připojit k orbitální stanici. Podle NASA je to běžná praxe pro cesty posádky k ISS.

Testovací let s posádkou se měl uskutečnit už před několika lety, bránila tomu ale řada potíží – včetně úniku helia z pohonného systému při pokusu o start 6. května. Více než dva týdny trvající kontroly a testy ukázaly, že únik pro astronauty nepředstavuje větší riziko.

Na palubě Starlineru byli v sobotu připraveni veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila 322 dní ve vesmíru. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Boeing, který se v sektoru letecké dopravy potýká s četnými krizemi, se pokouší se Starlinerem konkurovat společnosti SpaceX a jejímu modulu Crew Dragon. Ten je od roku 2020 jediným prostředkem, jak lze dostat astronauty NASA z území Spojených států na oběžnou dráhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
Právě teď

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studie potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 7 mminutami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 2 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 2 hhodinami

Evropský pohled