Start první posádkové mise Starlineru byl odložen krátce před zážehem motorů

Start prvního testovacího letu kosmické lodi Starliner společnosti Boeing s posádkou byl v sobotu na poslední chvíli odložen, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v živém vysílání. Odpočet se zastavil jen tři minuty a 50 sekund před zažehnutím motorů nosné rakety Atlas V, která měla plavidlo s dvěma astronauty dostat do vesmíru a k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Zatím není jasné, co další z řady odkladů způsobilo. Odpočet byl automaticky zastaven kontrolním systémem, který má na starosti poslední minuty před startem. Předchozí pokus na začátku května byl zrušen hodiny před startem kvůli vadnému ventilu na horním stupni nosné rakety.

„Jsme zhruba tři až čtyři hodiny od toho, abychom plně pochopili, co se přesně stalo,“ uvedl před 22:00 SELČ šéf komerčních posádkových letů Boeingu Mark Nappi. Hlavním podezřelým je podle něj problém v hardwaru. Je teoreticky možné, že sobotní automatické přerušení odpočtu souvisí s předchozími problémy s ventily, mohlo ale jít i o jinou technickou závadu.

„Zklamání na pár sekund“

Odklad byl podle trojice představitelů Boeingu, NASA a United Launch Alliance (ULA), která zajišťuje nosnou raketu Atlas V, zklamáním, které ale trvalo jen pár sekund. „Musíte se přes to přenést a hned se začít soustředit na další krok,“ řekl Nappi.

Představitelé doufají, že se podaří zjištěné problémy vyřešit a Starliner odstartuje už v neděli, kdy je čas odletu stanoven na 18:03 SELČ. Další příležitost pro start bude vesmírná loď mít ve středu 5. a ve čtvrtek 6. června.

Nosná raketa s kosmickou lodí musí odstartovat přesně ve stanovený čas, aby se Starliner ve správnou chvíli dokázal připojit k orbitální stanici. Podle NASA je to běžná praxe pro cesty posádky k ISS.

Testovací let s posádkou se měl uskutečnit už před několika lety, bránila tomu ale řada potíží – včetně úniku helia z pohonného systému při pokusu o start 6. května. Více než dva týdny trvající kontroly a testy ukázaly, že únik pro astronauty nepředstavuje větší riziko.

Na palubě Starlineru byli v sobotu připraveni veteráni NASA a bývalí zkušební piloti amerického námořnictva – velitel Barry „Butch“ Wilmore a pilotka Sunita Williamsová. Osmapadesátiletá Williamsová má podle agentury Reuters zkušenosti s řízením více než třiceti různých typů letadel a od svého prvního letu v roce 2007 strávila 322 dní ve vesmíru. Jedenašedesátiletý Wilmore byl na orbitě 178 dní, poprvé se do vesmíru vydal v roce 2009.

Boeing, který se v sektoru letecké dopravy potýká s četnými krizemi, se pokouší se Starlinerem konkurovat společnosti SpaceX a jejímu modulu Crew Dragon. Ten je od roku 2020 jediným prostředkem, jak lze dostat astronauty NASA z území Spojených států na oběžnou dráhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 8 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 10 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 11 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 13 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 13 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 15 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 16 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...