Podcasty strana 2 z 5

Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.

Jen pětina železničních stanic a zastávek v Česku je alespoň částečně přístupná pro vozíčkáře. A málo je i bezbariérových vlaků. Vyplývá to z průzkumu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Lidé používající invalidní vozík se tak na většinu nástupišť vůbec nedostanou. Ministerstvo dopravy by tak podle ombudsmanky mělo dopravce přinutit k tomu, aby jejich služby byly pro vozíčkáře přístupnější.

V obcích panují pochybnosti, zda nový stavební zákon skutečně pomůže významně zrychlit stavební řízení – tím spíše, že jeho skutečnou délku dnes vlastně nikdo nezná. Ministerstvo pro místní rozvoj, které přípravu zákona zastřešuje, ale ujišťuje, že se příprava staveb díky novému zákonu skutečně zásadně zlepší, ministryně Klára Dostálová (za ANO) přitom odmítá, že by na znění zákona měli významný vliv developeři. Stejně tak odmítla, že by vláda neměla šanci stihnout zákon prosadit v parlamentu. O novém stavebním zákonu debatovali v Otázkách Václava Moravce s ministryní Dostálovou výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková a advokát Petr Svoboda.

Namíchají se zrnka pravdy se zrnky polopravdy, do toho se přihodí otevřené lži a poznatky z psychologie a znásobí se to působením sociálních médií, tak v pořadu Interview ČT24 popsal vznik falešných zpráv (fake news) zmocněnec ministerstva zahraničí pro odolnost a nové hrozby Jiří Šedivý. Vše pak v důsledku působí ve společnosti velmi rozkladně, zdůraznil.

Proč by nás měla zajímat historie? „Protože nás učí moudrosti,“ má jasno britský historik a profesor americké Princentonské univerzity David Cannadine. Je autorem 25 knih o historii, zaměřuje se na nejnovější období, které je podle něj ve školní výuce hrubě zanedbáváno.

Až 40 kilometrů mohou měřit kolony u českých hranic, až začne fungovat nový mýtný systém, a řidiči v nich stráví i desítky hodin. Připustil to ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), který ale zároveň upozorňuje, že jde o spekulace. Očekává, že se nápor zájemců o nové palubní jednotky rozvrství a například v neděli by situace nemusela být tak vážná. Vladimír Kremlík byl hostem pátečního Interview ČT24.

Nejtěžším úkolem při vyjednávání o vstupu Česka do NATO bylo podle bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy přesvědčit českou veřejnost. Alianci považuje za úspěšnou i přesto, že má trhliny, Česko by nemohlo být neutrálním státem, řekl v Interview ČT24. Ruské aktivity na Ukrajině považuje Kovanda za část snahy o rozmělnění hranic postsovětských republik. Česká vláda by podle něj měla dát jasně najevo, že podporuje nezávislost a svrchovanost Ukrajiny.

Co se událo v pátek 17. listopadu 1989, většina lidí z továrny ČKD ještě v pondělí nevěděla a v hovorech převládal názor, že „studenti dělali bordel a dostali na zadek“, vzpomínal v pořadu Interview ČT24 Petr Miller, který se stal organizátorem stávkového hnutí mezi dělníky. Když se ale začaly objevovat záběry z Národní třídy, tak je podle Millera naštvala brutalita zákroku. A to, že se pak zvedl odpor z oblasti, na které režim stavěl svou ekonomickou moc, označil za rozhodující. Nedlouho poté se on sám stal ministrem práce ve federální vládě.

Potíž s drahým bydlením je jeden z největších problémů, se kterým se v současnosti Praha potýká. Hlavní město se snaží rozhýbat situaci s bydlením, proto jako jeden z kroků k řešení připravuje návrh zákona, který by lidem kupujícím byt snížil pořizovací náklady. V Otázkách Václava Moravce to řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), podle něhož by návrh měl být předložen do konce roku. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) by takový krok určitě podpořila, problémy s cenovou dostupností bytů se totiž týká i Brna. Pojďte bydlet do Ostravy, nabízí lidem řešení tamní primátor Tomáš Macura (ANO).

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ vyjádřila se k nedávným výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o NATO eurokomisařka Věra Jourová. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla taková slova narušují jednotu Severoatlantické aliance. Macronovy výroky si lze vykládat více způsoby, podotýká právní filozof Jiří Přibáň. Všichni tři byli hosty Otázek Václava Moravce.

„Když jedete sedačkovou lanovkou, nemáte v podstatě co dělat, jenom tam sedíte a díváte se na krásné hory kolem sebe. Myslím, že je to okamžik, kdy se opravdu uvolníte. V té době nebyly mobilní telefony. A já jsem přemýšlel nad tím, jestli by bylo opravdu možné natáhnout puls světla, pak ho zase stlačit a zesílit. A to bylo celé.“ Tak popsal počátek své cesty k Nobelově ceně za fyziku profesor Gérard Mourou, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Na začátku 50. let minulého století ukrývali rodiče Věry Jirákové (Hejtmánkové) švagra prostřední dcery Cyrila Slámu, který v té době spolupracoval s britskou tajnou službou. Agent komunistům utekl do zahraničí, pomstili se ale na rodině. Všichni příbuzní skončili ve vězení, děti v dětském domově. Věře Jirákové nebylo ještě ani sedmnáct let, když ji zatkli.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

Česko bylo pro ruskou bezpečnostní službu ideální, minimálně do té doby, než Bezpečnostní  informační služba (BIS) a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni rozbily její síť. Myslí si to místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle něj je Česko pro podobné aktivity zahraničních služeb vhodné svou velikostí i členstvím v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Žáček to řekl v pořadu Interview ČT24.

Daňový balíček začne platit na počátku příštího roku, i když se tomu opozice snaží zabránit. Je o tom přesvědčen poslanec KSČM Jiří Dolejš, jehož strana vládu podporuje a je připravena schválit i daňové změny. Opoziční politici ale dali najevo, že i na mimořádné schůzi, kterou nechaly vládní strany svolat na příští pátek, budou zevrubně přednášet pozměňovací návrhy a schválení změn navržených kabinetem se pokusí zabránit. O daňových změnách a rozpočtu debatovali v Otázkách Václava Moravce Jiří Dolejš (KSČM), Ivan Bartoš (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Nikdo nedokáže říct, jak dlouho bude napjatá situace v Hongkongu ještě panovat, naší vůlí je ale dosáhnout demokracie. Budeme proto pokračovat v boji, uvedl v pořadu Události, komentáře jeden z vůdců protivládních protestů v Hongkongu Wong Yik Mo. Podle něj se policie k ostré střelbě začne uchylovat častěji. Reagoval tak na případ, kdy bezpečnostní složky při úterní demonstraci střelily do hrudníku osmnáctiletého studenta. Ten nyní čelí obvinění z napadení policisty a výtržnictví. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Třicet let od listopadu 1989 česká demokracie pokulhává. Důvodem je to, že politici místo dialogu a kompromisu volí konfrontační politiku, která je zhoubná pro právní stát. Uvedl to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který byl hostem Interview ČT24. V rozhovoru komentoval spor o jmenování ministra kultury nebo senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta.

Podle odhadů bude německá ekonomika dál klesat. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar pozoruje už nyní známky ochlazení i v tuzemsku. V Otázkách Václava Moravce označil v tomto ohledu Česko za další německý spolkový stát. Bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer si naopak myslí, že republika je připravená i na několik „normálních“ recesí. A větší obavy nemá ani z dopadů případného tvrdého brexitu.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) by nemohl být ve vládě, která by byla spoluodpovědná za abolici premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Prezident Miloš Zeman tento týden uvedl, že ji Babišovi udělí v případě, že by nejvyšší státní zástupce obnovil premiérovo stíhání v kauze Čapí hnízdo. Abolici přitom musí podepsat také premiér nebo jím pověřený člen vlády.

Jedním z výsledků expedice Monoxylon III je, že i v moderní době představuje experiment v archeologii nenahraditelný zdroj poznání. Z průběhu výpravy experimentálních archeologů do Řecka, při níž v Egejském moři mezi 25. květnem a 9. červnem v replice pravěkého plavidla z jednoho kusu dubového kmene úspěšně absolvovali více než 400 kilometrů dlouhou plavbu, vznikne také dokumentární film a nejméně jedna kniha. Uvedl to archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý v pořadu Hyde Park Civilizace.

Důchodová komise už půl roku řeší, jak do budoucna nastavit systém penzí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v Interview ČT24 řekla, že Česko nepotřebuje reformu, jakou představila pravice, kdy jedna část politického spektra prosadí změnu na sílu, i když druhá to slíbí po volbách zrušit. „Touto cestou nepůjdeme,“ podotkla s tím, že se musí najít shoda. Máloco totiž podle ní bude mít takový dopad na dlouho dopředu.

Kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vznikla i senátní komise. Ministerstva jí ale odmítla vydat obě předběžné auditní zprávy. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) nařkl horní komoru, že vytváří vyšetřovací komisi, i když jí to ústava neumožňuje, a vyvíjí tak politický tlak na nezávislé vyšetřování. S tím ale nesouhlasí šéf horní komory Jaroslav Kubera (ODS). Diskutovali spolu v Otázkách Václava Moravce.

Mediální rozruch kolem uprchlíků slábne, nedaleko evropských břehů ale dál umírají lidé. Stovky uprchlíků během léta plují z Libye, kde neplatí příměří a země už dávno není bezpečnou zónou. Záchrannou operaci ve Středomotemním moři proto obnovili Lékaři bez hranic. „Migranti raději zemřou, než aby zůstali další den v Libyi,“ řekl v pořadu Interview ČT ředitel české sekce Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Rožnov pod Radhoštěm uvedl do provozu tři stacionární radary. Jsou na místech, kde řidiči dlouhodobě nedodržují povolenou padesátikilometrovou rychlost. Do pořízení nové technologie a na pracovníky, kteří budou zpracovávat agendu, vyčlenilo město téměř pět milionů korun. Radary mají i ve Vsetíně nebo Kyjově. V Brně o jejich pořízení zatím jen uvažují.