Služba na státní hranici není nic, na co bych rád vzpomínal, říká bývalý pohraničník Jaroslav Sviták

V 70. letech byl Jaroslav Jakub Sviták členem pohraniční stráže na jihu Čech. Aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč. Sviták popisuje propracovaný systém udavačů, výslechy zadržených lidí i používání samostatně útočících smeček psů.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou  VHÚ Praha a AMERFO o. p. s.

Jaroslav Jakub Sviták se narodil v Brně v roce 1955 a také tam vyrostl. Pak nastoupil do vojenské školy v Holešově. „Já jsem byl tedy pěkný darebák. Věčně za školou, dvojka z chování byla dobrá známka. Táta už toho měl dost a řekl, že půjdu na vojenskou školu, že mě naučí pořádku,“ vzpomíná.

Po střední škole absolvoval ještě Vysokou školu SNB a nastoupil k českobudějovické pohraniční brigádě jako zástupce velitele roty v Horním Dvořišti. Šéfoval těm, kteří aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč.

„Kolem signální stěny byly na obě dvě strany zhruba pět metrů široké kontrolní pásy a pak tam byly z obou stran obyčejné ploty. Ale byly na nich třeba navěšené dráty, které spouštěly světlice a podobně,“ popisuje, jak to vypadalo v hraničním pásmu u Dolního Dvořiště.

9 minut
Paměťová stopa: Jaroslav Jakub Sviták
Zdroj: ČT24

Samostatně útočící smečky psů

„Někde tam byli psi, samostatně útočící smečky, zkratka byla SUP, samostatně útočící psi. Za tou signální stěnou byl kotec, kam se vlezlo čtyři až pět psů. Jeden ten pes měl náhubek a ti ostatní psi náhubek neměli. Smečka doběhla toho člověka a bránila mu v pohybu,“ pokračuje pamětník.

Režimu kromě železné opony velmi pomáhal také propracovaný systém udavačů, kteří s pohraniční stráží spolupracovali. „Nám tam hodně lidí přivezla vlaková hlídka. Tím vlakem zase jezdil pátrač, voják v civilu. Dojel do Budějovic na nádraží, pobavil se s pokladní, jestli někomu podezřelému neprodávala lístek,“ vzpomíná Sviták.

Padaly rány pendrekem

Během roku podle něj v Dolním Dvořišti prošetřovali až sto lidí. „Udělala se prohlídka zadržených lidí. Když měli s sebou nějaké věci, které svědčily o tom, že chtějí překračovat státní hranice, tak to bylo jednoduché, nezbylo, než aby se přiznali. Lidé, kteří sice nic neměli, ale byli podezřelí, tak ti se nahlásili státní bezpečnosti. Ti, co se přiznat nechtěli, tak tam docházelo nejen k psychickému, ale i fyzickému násilí. Nějaká rána padla, pendrekem, rukou, byli zavření v kumbálu,“ vysvětluje vyšetřovací postup bývalý pohraničník.

Na výslechy nakonec prý už nasazován nebyl. „ Přišlo jim, že dostatečně netlačím. Měl jsem tam v Horním Dvořišti postupně několik takových průšvihů, včetně toho, že mi voják emigroval do zahraničí. Tak mě přeřadili do Českých Velenic,“ říká.

Sám byl tři měsíce ve výkonu trestu

„Shodou okolností, když jsem byl u té roty asi půl roku, tak tam došlo k pokusu o narušení státní hranice, hodili to na hrb mně a dostal jsem prokurátora,“ pokračuje. Utekli dva mladíci. Na to se ale přišlo, až rakouská policie uprchlíky vrátila zpět na hranicích. Za porušení povinnosti dozorčí služby byl Sviták odsouzen na půl roku. „Jezdil jsem pracovat do Bechyně do keramičky. To bylo bez dozoru, vězni tomu říkali pionýrský tábor,“ popisuje.

Za tři měsíce byl za dobré chování propuštěn, vyloučili ho ale ze strany a musel vrátit byt. Odstěhoval se proto zpět do Brna. Dnes žije na zámku Dřínov u Kroměříže, který si v 90. letech s manželkou koupili a od té doby památku svépomocí opravují. „Bylo to prostě za mnou. Bylo to pryč. Služba na státní hranici není nic, na co bych nějak s láskou a často rád vzpomínal,“ uzavírá.

V letech 1948 až 1989 bylo víc než 40 tisíc lidí při pokusu o útěk z totalitního Československa zadrženo. Ve stejném období zahynulo u česko-slovenské hranice zhruba tři sta lidí, ať už šlo o ty, kteří chtěli utéct, i ty, kteří o to neusilovali, ale ocitli se v hraničním pásmu. Řada případů není evidována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Uvnitř budov či ve fasádách. Praha schválila pravidla pro výdejní boxy

Pražští radní schválili pravidla pro umisťování výdejních boxů na veřejných prostranstvích. Dokument určuje, kde mají boxy stát, jak velký volný prostor má kolem nich zůstat, jaké mají mít rozměry, barvy či reklamní polep. Snahou města je, aby schránky nepřekážely chodcům, nevytvářely zbytečné bariéry a také aby v ulicích ubylo vizuálního smogu. Pravidla týkající se výdejních boxů Praha zformulovala už před třemi lety. Dosud ale měla jen neoficiální status. Zákaz sdílených elektrokoloběžek na území Prahy radní naopak odmítli.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
včera v 10:00

Pískovny lákají čistou vodou, plavcům ale může hrozit nebezpečí

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.
včera v 07:04

„Láska pro všechny.“ Centrem Brna prošel duhový průvod

Poklidným tempem s duhovými vlajkami, deštníky i transparenty prošel centrem jihomoravské metropole průvod Brno Pride Parade, který zakončuje festival Brno Pride Week. Ten se zaměřuje na lidi nejrůznějších sexuálních a genderových identit. Pořadatelé se k akci vrátili po roce, předtím se čtrnáct let nekonala. Odpůrci komunity ji v minulosti opakovaně narušovali.
21. 6. 2025

V Opatovicích nad Labem postaví skladovací halu, navzdory odporu části obce

Přes letitý odpor části obyvatel začne v Opatovicích nad Labem na Pardubicku stavba skladovací haly, proti níž se v referendu vyslovila většina hlasujících. Podle developerské firmy místní obyvatelé najdou díky hale práci a Opatovice z ní budou mít prospěch na dani z nemovitostí.
21. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Vlaky na koridoru mezi jihem Čech a Prahou nejezdily několik hodin

Kvůli poškození trakčního vedení nejezdily v pátek několik hodin vlaky na železničním koridoru mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Porucha se týkala úseku Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, v němž cestující vozily náhradní autobusy. Provoz byl po osmé hodině večerní obnoven, uvedly České dráhy.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Násilí ze strany blízkých čelí téměř třetina seniorů, ukázal průzkum

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.
20. 6. 2025
Načítání...