Sídlil tu postrach okolí, loupeživí rytíři, jejichž kostry možná až do 20. století ležely pohřbené pod hradní zdí. Na Kokořín se vydáváme v dalším díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.
Podcast si poslechněte zde:
Leží na pískovcovém ostrohu skrytý před zvídavými zraky hustými lesy Kokořínského dolu. Ze skalní tvrze se tu kolem poloviny 14. století stává hrad Kokořín, nechává ho zbudovat pravděpodobně Hynek Berka z Dubé, který tehdy patřil k nejmocnějším a nejbohatším pánům z Čech.
Na skalním ostrohu měl strategickou pozici, nižší plošina umožnila vybudovat předhradí, samotný ostroh byl útočištěm pro chráněnou pevnost. Poklidnou historii hrad zrovna nemá, nedlouho po jeho založení, už v roce 1426 ho dobyla a poničila husitská vojska.
Poničený hrad často střídal majitele a už od roku 1544 byl uváděn jako pustý a opuštěný. Jeho osudu nepřidalo ani rozhodnutí císaře Ferdinanda II. zařadit ho mezi prokleté hrady, tedy ty, které se nesměly udržovat ani opravovat, aby kvůli své strategické pozici nemohly ohrozit panovnickou moc.
Zpustlý hrad se podle legend stal útočištěm loupeživých rytířů, kterým velel Petrovský z Petrovic, kteří terorizovali okolí hradu. Až v roce 1896 koupil romantickou zříceninu s věží Václav Špaček, který se výrazně zasloužil o rekonstrukci hradu do současné podoby, mezi lety 1911 a 1918 nechal Kokořín opravit do romatické podoby. Když došlo na rekonstrukci, ve sklepení pod věží bylo nalezeno i přes dvacet lidských koster – buď zajatců, které sem dovezli loupežníci, nebo přímo za trest zazděných samotných loupežníků.
Nové díly najdete každou sobotu na našich podcastových platformách SoundCloud, Spotify, iTunes a na webu ČT24.
