O víkendu měla v pražském Studiu Alta premiéra inscenace CERN – urychlovač částic. Spolek Tabula Rasa nabídl svou představu, co se možná odehrává v laboratoři jaderného výzkumu. Inscenaci odehrál on-line na sociálních sítích.
Tabula Rasa novinku přibližuje jako vizuálně-hudební báseň nebo luminiscenční esej. Dvojice perfomerů, dýdžej a light designérka vytvářejí kompozice objektů, světel projekcí, zvuků a nálad. V analogové imaginaci si snaží představit, co za nepropustnými zdmi laboratoře CERN dělají její pracovníci. Na rozdíl od tamních vědců ale chtějí, aby byl vidět každý jejich pohyb.
„Tím, že animátoři a performeři jsou na očích diváků, vidíme hybatele, kteří jsou za pohybem, za celou tou krásou,“ potvrzuje režisér Braňo Mazúch. Divadelníci pro představení zrecyklovali materiály a technologie, které už dosloužily jiným. Třeba vyřazené reflektory, staré kartáče, projekční jednotky, otáčivé mechanismy nebo čočky. Našli je prý ve sklepech Divadla na Vinohradech a ve zrušeném kabinetu fyziky.
Další možnosti dodal on-line přenos. Umožňuje zprostředkovat publiku detaily, které by z hlediště vidět nebyly, nebo ne tak dobře. „A tím tomu dát dynamiku, snaží se probourat čtvrtou stěnu monitoru, která je doma mnohem tlustší než mezi hledištěm a jevištěm,“ vysvětluje kameraman Jiří Šmirk.
Co se děje za zavřenými dveřmi
Studio Alta se snaží zůstat v kontaktu s obecenstvem nejen on-line. Poskytuje uměleckou rezidenci sedmi desítkám lidí a lidem se připomíná i projekcemi na fasádu barokní Invalidovny, kde sídlí. „Každou středu se mohou kolemjdoucí na chviličku zastavit a podívat se na kouzlo té budovy. Vizuálně-hudební performancí jim zpřístupňujeme, co se tady za zavřenými dveřmi děje,“ upřesňuje ředitelka organizace ALT@RT Lucia Kašiarová.
Přesto se umělci upínají k mezinárodnímu dni tance, který připadá na 29. dubna. Doufají, že v té době už bude studio přístupnější než CERN.
