Před 30 roky představili vědci první webovou stránku. Za pár let se internet rozběhl po celém světě

2 minuty
Události: Třicet let první weboé stránky
Zdroj: ČT24

Od představení první webové stránky na světě a prvního prohlížeče uplynulo třicet let. Služba World Wide Web měla zpočátku pomáhat především pro jednodušší sdílení informací přes internet mezi vědci pracujícími v Centru pro jaderný výzkum CERN.

Existenci projektu www oznámil veřejně 6. srpna 1991 britský informatik Tim Berners-Lee. U největšího urychlovače světa pracoval už v té době i jaderný fyzik Karel Šafařík, bývalý vedoucí experimentu ALICE. 

„Začínaly velké experimenty, kde spolupracovalo řekněme přes tisíc lidí. Tak byl potřeba nějaký systém, kde by se sdílely informace. Toto byl úplně první webový server,“ říká. 

Jeden z prvních způsobů, jakým bylo možné v CERN používat nově oznámenou službu World Wide Web, bylo vybírat odkazy pomocí čísel. 

Skutečnost daleko předstihla původní představy

Z CERN se nová služba volně šířila i mezi další vědce. Trvalo ale řadu let, než se surfování po webu stalo dominantním způsobem, jak používat internet. „V té době vůbec nebylo jasné, že ten právě v té době navržený web bude tou službou, která zvítězí,“ uvedl autor webu Muzeuminternetu.cz Jiří Peterka.

„Co se z toho potom stalo, to jsem si tehdá vůbec nepředstavoval,“ přiznává i Šafařík.

Přišel prudký celosvětový rozjezd

Běžnější než webové servery byla u nás ještě v roce 1994 dnes už skoro zapomenutá služba Gofer. „Tam byly jenom řádkové položky s nabídkami. To jsou vlastně soustavy vzájemně provázaných menu. Neumožňovala zabalit ten obsah v líbivé podobě,“ vysvětluje Peterka.

Množství webových stránek začalo strmě stoupat po roce 1995. To internet jako takový začal být dostupný i mimo akademické prostředí. Jen domén .cz je aktuálně registrovaných skoro půl druhého milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...