Ženeva strana 2 z 4

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při návštěvě Kyjeva řekl, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu v brzké době. Zároveň vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby se držel diplomacie. Washington současně oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši dvou set milionů dolarů (4,3 miliardy korun).

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po prvním jednání Rady NATO – Rusko od roku 2019 to řekl šéf Aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky znemožnit Ukrajině vstup do NATO a stáhnout alianční jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku. Moskva tvrdí, že Aliance ignorovala její návrhy na zmírnění napětí, a varovala, že odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“. V případě nutnosti by použila i vojenské prostředky, řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí.

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům. Podle Putina by ale další západní sankce vůči Rusku byly „kolosální chybou“, která by mohla vést k úplnému zhroucení vzájemných vztahů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

Nejdražším městem na světě je izraelský Tel Aviv, který vystřídal trojici Paříž, Hongkong a Curych, jež se o první příčku dělily loni. Francouzská metropole je nově druhá, spolu se Singapurem. Praha patří mezi největší skokany, celkově je na 79. příčce. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU), který srovnává ceny dvou set výrobků a služeb ve 173 městech po celém světě.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem opět nebezpečně stoupá. Proti výraznému posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinské hranici se důrazně ohradily Spojené státy i NATO. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky dokonce uvedl, že Moskva už naplánovala útok na začátek příštího roku. Moskva naopak kritizuje obranné aktivity Ukrajiny a jejích západních partnerů.

Západ bere na lehkou váhu varování Moskvy, aby nepřekračoval její „nepřekročitelné linie“. Rusko potřebuje od západních zemí vážně míněné bezpečnostní záruky. V obsáhlém projevu věnovaném zahraniční a bezpečnostní politice to podle agentury Reuters uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

Problémy automobilek s čipy zasahují další firmy. Škoda Auto už oznámila, že od 18. října až do konce roku výrazně omezí výrobu a nevyloučila její úplné zastavení. V návaznosti na to už omezení produkce avizovali i někteří její subdodavatelé. Kvůli nejisté situaci v oboru se také ani příští rok neuskuteční mezinárodní autosalon v Ženevě. Nedostatek nových vozů se promítá i do trhu s ojetinami.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov, který se v neděli vrátil do Washingtonu, uvedl, že až během letu se dozvěděl o tom, že Spojené státy chystají nové sankce proti Rusku kvůli uvězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Tento krok podle velvyslancova názoru nepomůže stabilizovat rusko-americké vztahy, uvedl list Kommersant na svém webu.

Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov odletěl zpět do Washingtonu, oznámila agentura TASS. Moskva ho povolala na konzultace do vlasti v březnu, v době rostoucího napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem. Američané tehdy reagovali stejným krokem a stáhly svého ambasadora. Na návratu velvyslanců do svých úřadů se tento týden dohodli prezidenti obou zemí na americko-ruském summitu v Ženevě.

Za patologického lháře označil vězněný Alexej Navalnyj ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten prohlásil, že kritik Kremlu vědomě porušil zákon, když se během své léčby v Německu neohlásil kvůli podmíněnému trestu ruským úřadům. V Berlíně se Navalnyj léčil z otravy novičokem, ze které obvinil přímo Putina a tajnou službu FSB. Kreml to popřel, incident ale odmítl vyšetřit.

Ruský prezident Vladimir Putin ocenil prezidenta Spojených států Joea Bidena jako profesionála, který jde obratně za tím, čeho chce dosáhnout. „Obraz prezidenta Bidena, který vykresluje náš a dokonce i americký tisk, nemá nic společného s realitou,“ prohlásil šéf Kremlu po návratu ze summitu v Ženevě.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.

Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s blížícím se summitem s americkým prezidentem Joem Bidenem uvedl, že hlavní bude obnovit osobní kontakt a zavést dialog. Informují o tom ruské tiskové agentury. Oba prezidenti se sejdou ve středu ve Švýcarsku. Rusko-americké vztahy jsou v poslední době mimořádně napjaté kvůli řadě neshod. Podle Putina jsou dokonce nejhorší za řadu let. Řekl to v rozhovoru pro americkou NBC. Biden v neděli na summitu zemí G7 sdělil, že s tímto výrokem souhlasí, informovala agentura Reuters.

Americký prezident zahájil svou první zahraniční cestu setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem. Lídra tradičního amerického spojence varoval, aby nedopustil konflikt s Evropskou unií a neohrozil tak křehký mír v Severním Irsku. Šéfa Bílého domu v Evropě čeká summit G7, summit NATO a setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Vídeň v čele letošního žebříčku světových metropolí s nejvyšší kvalitou života vystřídalo novozélandské město Auckland. Na jeho první příčce byla rakouská metropole od roku 2018, kvalita života se ale v ní i dalších evropských městech snížila kvůli koronavirové pandemii. Propad v hodnocení, které sestavuje organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), zaznamenala i Praha. Novému Zélandu se naopak vyplatila rychlá a tvrdá uzávěra.