Ženeva strana 2 z 5

Nové historické výzkumy lépe popsaly dějiny „lidských zoologických zahrad“, které vznikaly v Evropě. Podle vědců pomáhaly formovat rasismus v jeho lidové i vědecké formě.

Singapur popravil muže, který byl odsouzen za pašování jednoho kilogramu konopí. Informovala o tom agentura AFP. Úřady k oběšení přikročily navzdory výzvám ze zahraničí, aby hrdelní trest zvážily a zrušily.

Rusko není proti prodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny, ale případně jen na šedesát dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po jednání v Ženevě se zástupci OSN to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Čína podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále informuje o výrazně méně úmrtích na covid-19, než odpovídá skutečnosti. Celkové množství informací, které o největší vlně nákazy na svém území poskytuje, se ale o něco zvýšilo, uvedla ve středu podle agentury Reuters zástupkyně WHO na tiskové konferenci v Ženevě.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.

Technický problém v systému řízení letového provozu na několik hodin zastavil švýcarská letiště, zvolna už se ale začíná obnovovat. Uvedl to úřad Skyguide. Agentura DPA s odvoláním na mluvčího Skyguide uvedla, že příčinou přerušení letů byl hardwarový problém v IT síti. Možnost kybernetického útoku úřad vyloučil.

Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev v pondělí odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. V dopise, ve kterém zdůvodnil svůj krok, napsal, že se za svou zemi nikdy nestyděl více, informovala agentura AP. Bondarev je podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi do sousední země. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.

Valné shromáždění OSN (UNHRC) v úterý zvolilo Českou republiku do Rady pro lidská práva, kde nahradila Rusko. Jeho členství bylo minulý měsíc pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu, na což Moskva reagovala okamžitým vystoupením z tohoto 47členného orgánu. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo Valné shromáždění na Twitteru.

Letošní Světový meteorologický den upozorňuje na potřebu včasného varování před katastrofami. Velká část světa to nedokáže a zbytečně kvůli tomu umírají lidé.

Vítězem evropské ankety Auto roku 2022 se stal elektrický crossover Kia EV6. Tuzemská Škoda Enyaq iV skončila na pátém místě, stejně jako loni Škoda Octavia. Vyplývá to z hlasování odborné poroty. Loňským vítězem byla Toyota Yaris.

Spojené státy a jejich partneři v NATO uskuteční ve Středozemním moři dvanáctidenní cvičení. Začne v pondělí a potrvá do 4. února. Zúčastní se ho i letadlová loď Harry S. Truman. Rusko v lednu a únoru uspořádá manévry ve Středozemním moři, severním Atlantiku, Ochotském moři a dalších částech Tichého oceánu.

Ministerstvo obrany je podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) připraveno darovat Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Resort se snaží, aby se tak stalo co nejdříve. Černochová to uvedla na páteční tiskové konferenci. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko je připraveno i na nejhorší scénář vývoje a na podpoření sankcí proti Rusku. Na ministerstvu zahraničí nově vznikla vnitroresortní skupina, která se situací zabývá.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při návštěvě Kyjeva řekl, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu v brzké době. Zároveň vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby se držel diplomacie. Washington současně oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši dvou set milionů dolarů (4,3 miliardy korun).

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po prvním jednání Rady NATO – Rusko od roku 2019 to řekl šéf Aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky znemožnit Ukrajině vstup do NATO a stáhnout alianční jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku. Moskva tvrdí, že Aliance ignorovala její návrhy na zmírnění napětí, a varovala, že odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“. V případě nutnosti by použila i vojenské prostředky, řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí.

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, její diplomaté na jednání uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat. Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům. Podle Putina by ale další západní sankce vůči Rusku byly „kolosální chybou“, která by mohla vést k úplnému zhroucení vzájemných vztahů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

Americký prezident Joe Biden ujistil ve vzájemném rozhovoru šéfa Kremlu Vladimira Putina, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými a dalšími opatřeními. Putin při jednání žádal spolehlivé a právně závazné záruky toho, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Oba politici jednali prostřednictvím videotechniky dvě hodiny.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.