Letošní Světový meteorologický den upozorňuje na potřebu včasného varování před katastrofami. Velká část světa to nedokáže a zbytečně kvůli tomu umírají lidé.
Je tomu přesně 72 let, co byla ve švýcarské Ženevě založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization, WMO), respektive vstoupila v platnost Úmluva o jejím založení. Československo bylo jedním z 22 zakládajících států WMO, když pověřený zástupce profesor doktor Alois Gregor podepsal 11. října 1947 ve Washingtonu „Dohodu o Světové meteorologické organizaci“.
Nyní je součástí WMO na 193 států a teritorií. Od roku 1961 se pak 23. březen slaví jako Světový meteorologický den. A pro každý rok je pro tento den zvoleno určité aktuální téma, které má upozornit na význam meteorologie a klimatologie pro náš život.
To letošní zní: „Včasné varování a včasná akce“, s podtitulem „Hydrometeorologické a klimatické informace pro snížení rizika katastrof“. Důvod je zřejmý – včasné varování dokáže předejít mnoha obětem na životech a snížit ekonomické dopady meteorologických i klimatologických extrémů.
Předpovídat pomáhá
Například dobře předpovězený příchod vlny veder nebo bouře alespoň 24 hodin předem může snížit škody až o třicet procent.
Klimatické, počasové a hydrologické (vodní) extrémy se v mnoha částech světa v důsledku klimatických změn stávají častějšími a intenzivnějšími. V Česku se to týká hlavně extrémních srážek, sucha, vln veder, bouří a silného větru. Kvůli zvyšujícímu se výskytu extrémních jevů nebyly informace o počasí a jeho vývoji nikdy tak důležité jako nyní. Díky zlepšujícímu se pochopení fungování atmosféry, kvalitnějším pozorovacím metodám a přesnějším počítačovým modelům se výrazně zlepšily možnosti předpovědí.
Ale i zcela dokonalá předpověď počasí nic neznamená, pokud se nedostane ke všem potenciálně zranitelným komunitám, které ji potřebují. Klasické předpovědi počasí, tedy jak bude, přitom přestávají stačit. Na významu nabývají předpovědi dopadů počasí na veřejnost, které se stávají zásadní informací pro záchranu životů lidí a jejich živobytí. Tedy například informace, jak moc povodně zasáhnou naše majetky a životy, jaké dopady bude mít sucho, jak intenzivní bude vlna veder, jak může vichřice narušit život obyvatel měst. To je jen výběr otázek, na které by měly být moderní předpovědi schopny odpovědět.
V Česku varování fungují precizně, jinde ne
V České republice funguje kvalitní Systém integrované výstražné služby (SIVS) pod hlavičkou Českého hydrometeorologického ústavu, který poskytuje právě i příslušná včasná varování a výstrahy upozorňující na potenciální rizika meteorologického vývoje.
Z celosvětového pohledu je ale situace výrazně odlišná – každý třetí člověk na planetě nemá přístup k systému včasného varování, zejména v chudších státech. Ostatně za posledních padesát let bylo 90 procent obětí vlivem nepřízně počasí a s tím spojených extrémů v rozvojových zemích.
Lepší koordinace mezi národními meteorologickými a hydrologickými službami, orgány pro zvládání katastrof a rozvojovými agenturami je zásadní pro zlepšení prevence, připravenosti a reakce. Na významu nabývají i zdokonalující se dlouhodobé předpovědi, které umožňují lepší plánování a přípravu zdravotnického (například při vlnách veder), zemědělského (dlouhodobé sucho) nebo energetického sektoru (pro plánování výkonu fotovoltaických a větrných elektráren).
Pandemie covidu-19 značně zkomplikovala situaci a řešení výzev, kterým společnost v souvislosti s dopady změny klimatu čelí, a rovněž oslabila mechanismy pomáhající zvládat negativní dopady počasí. Pandemie ale také zdůraznila, že hranice v našem propojeném světě – a v případě atmosféry to platí dvojnásob – nehrají žádnou roli a je nutné zesílit mezinárodní úsilí, abychom dosáhli globálního pokroku v oblasti ochrany klimatu, snižování rizika katastrof a zachování udržitelného rozvoje.
Připravenost a schopnost jednat ve správný čas a na správném místě může totiž zachránit mnoho životů a ochránit majetek lidí kdekoliv na naší planetě, a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti. A je nutné zdůraznit, že prostředky věnované do výzkumu atmosféry a předpovídání počasí a jeho dopadů se mnohonásobně vracejí v podobě společnosti odolnější vůči extrémním jevům a do budoucna bude tento benefit dál narůstat.
