Ženeva strana 3 z 4

Čínští političtí vůdci nesdílí naše hodnoty, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po pondělním setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu. Šéf Bílého domu se přitom chystá na svou první zahraniční cestu, v jejímž rámci zavítá mimo jiné i do Bruselu na summit NATO. Vztahy s Čínou a Ruskem budou jedním z témat jednání, řekl Stoltenberg.

Do summitu prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina ve Švýcarsku zbývají necelé dva týdny. Zatímco v hostující Ženevě běží organizační i bezpečnostní přípravy, mezi oběma zeměmi to jiskří. Washington trvá na ochraně lidských práv v Rusku, ale také v Bělorusku. Moskva to odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí a hrozí nejasnými odvetnými kroky.

Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo rozčarování nad čtvrtečním oznámením Spojených států, že se nechystají vrátit k dohodě o otevřeném nebi. USA zasadily novou ránu systému evropské bezpečnosti, uvedl podle tiskové agentury TASS náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Americké oznámení také podle Rjabkova nepřispívá k vytvoření příhodné atmosféry pro debatu o otázkách kontroly nad zbraněmi před blížícím se setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Joea Bidena.

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Joe Biden se setkají 16. června v Ženevě. Podle tiskových agentur to oznámily Kreml i Bílý dům. Podle agentury TASS Kreml označil za hlavní témata bilaterální vztahy, strategickou stabilitu, urovnání regionálních konfliktů a boj s pandemií. Podle prohlášení Bílého domu chce Biden obnovit předvídatelnost a stabilitu ve vzájemných vztazích.

Napjatě očekávané první setkání amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem se odehraje v Ženevě, napsal švýcarský list Tages-Anzeiger s odkazem na „spolehlivé zdroje“. Se stejnou informací přišla rovněž agentura AP, která se odvolává na nejmenované americké činitele.

Na portugalském summitu Evropské unie se za Českou republiku v kauze Vrbětice rozhodně postavil i francouzský prezident Emmanuel Macron. S působením ruské vojenské rozvědky má své zkušenosti také jeho země. Jak potvrdily francouzské zpravodajské služby, stejná jednotka GRU, která je spojená s aférou Vrbětice, měla základnu v horských střediscích Savojských Alp i na středomořské riviéře.

V Ženevě v úterý začínají nová jednání o Kypru. Hlavním cílem je zjistit, zda mezi severem a jihem ostrova existuje prostor pro zahájení rozhovorů o sjednocení. Schůzky se zúčastní Řekové, Turci a Britové. Generální tajemník OSN António Guterres je realista a vyjednavače vyzval ke kreativitě. Kypr je rozdělený od roku 1974.

Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) pro období mezi lety 2022 a 2024. Do té doby zůstanou aktivním pozorovatelem a budou veřejně hovořit o porušování lidských práv všude po světě. Členům rady to prostřednictvím videa řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Administrativa Joea Bidena chce avizovaným krokem zvrátit rozhodnutí exprezidenta Donalda Trumpa, který zemi z rady vyvedl.

Spojené státy se vrací do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Na ženevském zasedání rady to sdělil americký chargé d'affaires při této instituci Mark Cassayre a po něm to potvrdil ministr zahraničí Antony Blinken. USA budou v UNHRC v roli pozorovatele a později budou usilovat o plné členství. Z rady vystoupily v roce 2018.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Indie a Jihoafrická republika (JAR) navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím pádem by se rychleji dostalo na chudší země. Země podaly návrh ve Světové obchodní organizaci (WTO). V Polsku je podle tamního ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho naopak pandemie pod kontrolou.

Pěti lety vězení a pokutou 50 milionů franků (1,2 miliardy korun) potrestal švýcarský soud izraelského miliardáře Benyho Steinmetze za korupci a falšování dokumentů. Podle ženevského soudu se prokázalo, že podnikatel dal či nechal dát úplatek, aby získal povolení k těžebnímu průzkumu v západoafrické Guineji. Proti rozsudku se Steinmetz může ještě odvolat.

Čím dál více evropských zemí se kvůli rostoucím počtům lidí nakažených koronavirem vydává cestou restrikcí, opatření v pondělí podstatně zpřísnilo například Německo, Belgie nebo švýcarský kanton Ženeva. Řecko se rozhodlo uzavřít do karantény sever země a na některých letištích pozastavilo lety. Vyhlášení nových restrikcích se čeká i u dalších zemí, včetně Itálie, která byla nejvíce postiženou evropskou oblastí na jaře.

Představitelé Arménie a Ázerbájdžánu se dohodli, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo. Podle světových zpravodajských agentur se to uvádí v prohlášení vydaném po dni vyjednávání v Ženevě. Rozhovory nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Ázerbájdžán předal arménské straně těla 30 vojáků zabitých při konfliktu o Náhorní Karabach a Jerevan je připraven reagovat obdobně, předeslalo podle agentury Reuters arménské ministerstvo obrany. I přes poslední z dojednaných příměří, které mělo začít platit v pondělí, boje mezi oběma zeměmi neustávají. Síly nikým neuznaného Náhorního Karabachu bojující po boku Arménů hlásí smrt dalších 51 vojáků.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

V Náhorním Karabachu v noci na čtvrtek pokračovaly boje mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem. Cílem ostřelování bylo hlavně středisko této oblasti, město Stěpanakert, a podle ázerbájdžánských úřadů také přilehlé obydlené oblasti Ázerbájdžánu. Ministerstvo obrany této separatistické oblasti ohlásilo na arménské straně třicet mrtvých vojáků. Podle agentury AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o kterém se má začít ve čtvrtek jednat v Ženevě.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák byl zvolen viceprezidentem Evropské vysílací unie (EBU). Vystřídá ředitelku Francouzské televize Delphine Ernotteovou Cunciovou. Dvořák je v jedenáctičlenném výkonném výboru unie od roku 2014.

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Řada nových studií pomáhá lépe pochopit, jaká je skutečně úmrtnost na nový koronavirus a také to, jaké skupiny společnosti jsou touto nemocí nejvíce ohrožené. Navzdory rozdílům mezi jednotlivými zeměmi se potvrzuje, že nejzranitelnější skupinou jsou senioři, přičemž větší riziko hrozí starším mužům.

Sedmého července 2020 americká vláda oficiálně oznámila, že opouští Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Pro Spojené státy i WHO tento krok znamená závažnou změnu, organizace samotná za dobu své existence sklízela uznání i čelila kritice.