Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva, oznámil Blinken

Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) pro období mezi lety 2022 a 2024. Do té doby zůstanou aktivním pozorovatelem a budou veřejně hovořit o porušování lidských práv všude po světě. Členům rady to prostřednictvím videa řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Administrativa Joea Bidena chce avizovaným krokem zvrátit rozhodnutí exprezidenta Donalda Trumpa, který zemi z rady vyvedl.

„Pokorně žádáme všechny členské státy OSN o podporu našeho snažení o návrat do tohoto orgánu,“ řekl Blinken. Dodal, že nová administrativa chce usilovat o odstranění „nepřiměřeného zaměření“ UNHRC na dění v Izraeli, který je tradičně blízkým spojencem USA.

Spojené státy radu opustily v roce 2018, tehdejší velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová ji označila za pokryteckou instituci, která je „výsměchem lidským právům“. UNHRC dlouhodobě čelí kritice, že umožňuje členství i zemím, v nichž podle pozorovatelů dochází k systematickému a dlouhodobému porušování lidských práv.

Biden po svém nástupu do funkce usiluje o návrat USA do řady mezinárodních orgánů a k řadě dohod, které Trump opustil, protože je nepovažoval za přínosné pro jeho politiku „Ameriky na prvním místě“. Blinken na začátku února prohlásil, že má UNHRC vady a potřebuje reformy, ty se však podle něj nepodaří napravit tím, že z ní USA odejdou.

„S tím, jak se Spojené státy znovu zapojují, žádáme Radu pro lidská práva, aby se podívala na to, jakým způsobem vede svoje jednání. Do toho spadá i nepřiměřené zaměření na Izrael,“ prohlásil Blinken.

Rada má na pořadu každého jednání bod o palestinských územích. Je to přitom jediné téma, které se podobným způsobem opakuje na každém zasedání, což v minulosti kritizovaly jak demokratické, tak republikánské administrativy v USA.

Radu provázejí kontroverze

Členy UNHRC volí každoročně na tři roky Valné shromáždění OSN. Nyní v ní zasedá například Velká Británie, Čína, Rusko a Česká republika, jíž vyprší mandát letos.

UNHRC sídlí v Ženevě a pravidelně hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů.

Krátce po svém ustavení však UNHRC začala čelit obdobné kritice, pobouření řady zemí a nevládních organizací vyvolalo například přijetí Venezuely pod vedením autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v říjnu roku 2019. Kontroverzní bylo rovněž dlouholeté členství Saúdské Arábie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...