Západ bere na lehkou váhu ruské „nepřekročitelné linie“, stěžoval si Putin svým diplomatům

Západ bere na lehkou váhu varování Moskvy, aby nepřekračoval její „nepřekročitelné linie“. Rusko potřebuje od západních zemí vážně míněné bezpečnostní záruky. V obsáhlém projevu věnovaném zahraniční a bezpečnostní politice to podle agentury Reuters uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

V projevu před kolegiem ruského ministerstva zahraničí Putin označil vztahy se Spojenými státy za „neuspokojivé“. Moskva je však podle něj nadále připravená k dialogu s Washingtonem.

Kreml v září oznámil, že NATO překročí nepřekročitelnou linii, pokud bude rozšiřovat svou vojenskou přítomnost na Ukrajině. Moskva od té doby obviňuje Kyjev a NATO z chování, které prý vede k destabilizaci černomořského regionu.

„Naši západní partneři zhoršují situaci tím, že Kyjevu dodávají moderní zbraně a provádějí provokativní vojenská cvičení v Černém moři a dalších oblastech blízko naší hranice,“ citovala Putina agentura AFP. „Ohledně Černého moře to opravdu překračuje určité meze. Strategické bombardéry létají 20 kilometrů od našich hranic a nesou, jak víme, velmi nebezpečné zbraně,“ řekl Putin.

Západní země mají „velmi povrchní postoj ke všem našim varováním a prohlášením o nepřekročitelných liniích“, dodal Putin s tím, že Severoatlantická aliance, s níž Rusko v říjnu přerušilo oficiální styky, zničila veškeré „mechanismy dialogu“.

Představitelům ruské diplomacie dále Putin sdělil, že Rusko potřebuje získat dlouhodobé záruky své bezpečnosti ze strany Západu. Dodal však, že docílit toho bude obtížné, přičemž neupřesnil, jakou formu by garance měly mít.

Nejhorší vztahy od studené války

Vztahy mezi Ruskem a Západem jsou podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga nejhorší od dob studené války. Rétorika se vyostřila v posledních týdnech, když Ukrajina a země NATO vyjadřovaly obavy z přesunů ruských jednotek poblíž ukrajinských hranic. Rusko přes šest let okupuje ukrajinský Krym a vede proti Ukrajině válku na Donbase.

Navzdory rostoucímu množství sporů udržuje Kreml kontakty na vysoké úrovni s Washingtonem a opakovaně hovoří o možné schůzce Putina a amerického prezidenta Joea Bidena, která by navázala na jejich červnové setkání v Ženevě. To podle Putina otevřelo prostor pro zlepšení vztahů.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan ve středu telefonicky hovořili o kybernetické bezpečnosti, Ukrajině a migrační krizi na polsko-běloruských hranicích, uvedl Kreml. Podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova šlo o přípravy „jednání na vysoké úrovni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 25 mminutami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 5 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 5 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 6 hhodinami
Načítání...