Ženeva strana 4 z 5

Spojené státy se vrací do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Na ženevském zasedání rady to sdělil americký chargé d'affaires při této instituci Mark Cassayre a po něm to potvrdil ministr zahraničí Antony Blinken. USA budou v UNHRC v roli pozorovatele a později budou usilovat o plné členství. Z rady vystoupily v roce 2018.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Indie a Jihoafrická republika (JAR) navrhují přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle nich pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím pádem by se rychleji dostalo na chudší země. Země podaly návrh ve Světové obchodní organizaci (WTO). V Polsku je podle tamního ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho naopak pandemie pod kontrolou.

Pěti lety vězení a pokutou 50 milionů franků (1,2 miliardy korun) potrestal švýcarský soud izraelského miliardáře Benyho Steinmetze za korupci a falšování dokumentů. Podle ženevského soudu se prokázalo, že podnikatel dal či nechal dát úplatek, aby získal povolení k těžebnímu průzkumu v západoafrické Guineji. Proti rozsudku se Steinmetz může ještě odvolat.

Čím dál více evropských zemí se kvůli rostoucím počtům lidí nakažených koronavirem vydává cestou restrikcí, opatření v pondělí podstatně zpřísnilo například Německo, Belgie nebo švýcarský kanton Ženeva. Řecko se rozhodlo uzavřít do karantény sever země a na některých letištích pozastavilo lety. Vyhlášení nových restrikcích se čeká i u dalších zemí, včetně Itálie, která byla nejvíce postiženou evropskou oblastí na jaře.

Představitelé Arménie a Ázerbájdžánu se dohodli, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo. Podle světových zpravodajských agentur se to uvádí v prohlášení vydaném po dni vyjednávání v Ženevě. Rozhovory nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Ázerbájdžán předal arménské straně těla 30 vojáků zabitých při konfliktu o Náhorní Karabach a Jerevan je připraven reagovat obdobně, předeslalo podle agentury Reuters arménské ministerstvo obrany. I přes poslední z dojednaných příměří, které mělo začít platit v pondělí, boje mezi oběma zeměmi neustávají. Síly nikým neuznaného Náhorního Karabachu bojující po boku Arménů hlásí smrt dalších 51 vojáků.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Památky v Praze, Olomouci nebo v Ostravě se v sobotu večer rozsvítily modře na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů. K iniciativě „Rozsvítíme Evropu“ se přidaly i známé budovy ve světových městech, například radnice v Bruselu a Madridu, katedrála v Reykjavíku či budovy ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska. Modře ozářené byly také budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu. V Praze bylo otevřeno krátce po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 Informační centrum OSN. Byla to jedna z prvních poboček ve světě a nyní je součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech. V Česku působí další tři agentury OSN, Světová zdravotnická organizace, Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

V Náhorním Karabachu v noci na čtvrtek pokračovaly boje mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem. Cílem ostřelování bylo hlavně středisko této oblasti, město Stěpanakert, a podle ázerbájdžánských úřadů také přilehlé obydlené oblasti Ázerbájdžánu. Ministerstvo obrany této separatistické oblasti ohlásilo na arménské straně třicet mrtvých vojáků. Podle agentury AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o kterém se má začít ve čtvrtek jednat v Ženevě.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák byl zvolen viceprezidentem Evropské vysílací unie (EBU). Vystřídá ředitelku Francouzské televize Delphine Ernotteovou Cunciovou. Dvořák je v jedenáctičlenném výkonném výboru unie od roku 2014.

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Řada nových studií pomáhá lépe pochopit, jaká je skutečně úmrtnost na nový koronavirus a také to, jaké skupiny společnosti jsou touto nemocí nejvíce ohrožené. Navzdory rozdílům mezi jednotlivými zeměmi se potvrzuje, že nejzranitelnější skupinou jsou senioři, přičemž větší riziko hrozí starším mužům.

Sedmého července 2020 americká vláda oficiálně oznámila, že opouští Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Pro Spojené státy i WHO tento krok znamená závažnou změnu, organizace samotná za dobu své existence sklízela uznání i čelila kritice.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.

Rusko na zasedání výboru OSN pro lidská práva v Ženevě kritizovalo Česko spolu s Pobaltím, Polskem či Ukrajinou kvůli „válce proti památníkům bojovníků proti nacismu“. Ruská představitelka Kristina Sukačovová podle agentury TASS upozornila, že extremistická uskupení čerpají inspiraci z „kampaně historického revizionismu“ řady evropských států, zahrnující i velebení nacistických zločinců a jejich spolupachatelů.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Čtením obžaloby začal v německé Koblenzi proces s údajnými bývalými příslušníky syrské tajné služby, kteří čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti včetně mučení vězňů a znásilňování. Podle právníků se jedná o první proces proti představitelům režimu prezidenta Bašára Asada obviněným z válečných zločinů.

Nový koronavirus, který se od loňského prosince šíří z čínského města Wu-chan, má už přes osm set obětí a překonal tak epidemii SARS, na niž v letech 2002 až 2003 zemřelo ve světě 774 lidí. Na nový koronavirus zemřelo 812 lidí v Číně a jeden člověk na Filipínách, nakažených je potvrzeno přes 37 500, z toho valná většina v Číně. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) upozornil, že snahy vypořádat se s epidemií maří konspirační teorie a provokatéři na internetových diskusních fórech.

V roce 2020 mají české soudy vynést několik zásadních rozhodnutí. Do finále mají jít například druhá větev případu exhejtmana Davida Ratha nebo kauza údajného tunelování Mostecké uhelné společnosti. Už zanedlouho pak začne pražský městský soud řešit návrh na obnovu procesu v případu nehody lobbisty Romana Janouška. Kauzy a jejich stav zrekapituloval reportér Jiří Hynek.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

Společnost SpaceX, která patří Elonu Muskovi, by chtěla mít na oběžné dráze čtyřikrát tolik satelitů Starlink, než původně plánovala. Mají vytvořit páteř světového internetu. Projekt kritizují mnozí astronomové, obávají se, že síť satelitů zhorší pozorování oblohy.