V Náhorním Karabachu v noci na čtvrtek pokračovaly boje mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem. Cílem ostřelování bylo hlavně středisko této oblasti, město Stěpanakert, a podle ázerbájdžánských úřadů také přilehlé obydlené oblasti Ázerbájdžánu. Ministerstvo obrany této separatistické oblasti ohlásilo na arménské straně třicet mrtvých vojáků. Podle agentury AFP ani jedna ze stran nejeví ochotu k příměří, o kterém se má začít ve čtvrtek jednat v Ženevě.
Ve Stěpanakertu celou noc zněly poplašné sirény a následovaly ohlušující exploze munice. Podle místních úřadů bomby dopadaly i do obydlených míst a ve městě jsou vidět nevybuchlé rakety i krátery po explozích. Zbraně separatistů zasáhly podle ázerbájdžánských úřadů oblasti Terte, Agdam, Agjabedi a Goranboy. „Jsou tam mrtví a ranění,“ uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu noční situaci popsalo jako „stabilní, ale napjatou“. „Ráno byly boje obnoveny na severu i na jihu,“ uvádí resort v prohlášení.
Přesné počty obětí bojů zatím nejsou známy, uvádí se ale 300, možná 400 mrtvých, mezi nimi má být také asi padesát civilistů. Ázerbájdžánské úřady oznámily, že při nočních bojích v oblasti Goranboy zemřel jeden civilista, od začátku bojů jich zemřelo 30 a 143 bylo zraněno. Baku ale své vojenské ztráty neohlašuje a obě strany tvrdí, že protivníkovi způsobily těžké ztráty.
Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ve čtvrtek uvedlo, že na této straně je 350 mrtvých vojáků. Arménie po zveřejnění informací o nočních bojích oznámila odvolání šéfa národních bezpečnostních služeb, důvod zatím není známý.
Arménie obvinila Ázerbájdžán z ostřelování kostela
Arménie také ve čtvrtek obvinila Ázerbájdžán z toho, že ostřeloval katedrálu na sporném území Náhorního Karabachu, píše agentura AP. V době, kdy se chrám Krista Spasitele ve městě Šuša poprvé ocitl pod palbou, byly uvnitř děti. Žádné z nich zraněno nebylo. Při druhém ostřelování kostela o několik hodin později však byli zraněni tři novináři, kteří se mezitím vydali na místo. Jeden z nich je ve vážném stavu.
Arménské ministerstvo zahraničí útok označilo za „monstrózní zločin a zpochybnění civilizovanosti lidstva“ a zdůraznilo, že útočit na náboženské místo se rovná válečnému zločinu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však popřelo, že by na katedrálu zaútočilo a uvedlo, že ázerbájdžánská armáda „necílí na historické a kulturní, a už vůbec ne na náboženské budovy a památky“.
Bude příměří? Arménie jednat nechce
V Ženevě se má ve čtvrtek jednat o možném příměří mezi Arménií a Ázerbajdžánem. Jednání se má účastnit ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov. Mluvčí arménské diplomacie vyloučil možnost, že se připojí také arménská strana.
„Nelze zároveň vyjednávat a zároveň vést vojenské operace,“ řekl mluvčí arménského ministerstva zahraničí. Šéfa tamní diplomacie Zohraba Mnacakanjana má ale v pondělí přijmout v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Arménie obvinila Ankaru z vměšování
K ukončení bojů si obě strany kladou navzájem nepřijatelné podmínky. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev chce, aby Arménie přistoupila na harmonogram stažení z Náhorního Karabachu, a požaduje rovněž, aby bylo do vyjednávání zapojeno Turecko.
To, že do Ženevy odjel jenom Bayramov, podle něj svědčí o tom, která strana o vyjednávání opravdu stojí. Arménie stažení z oblasti, kterou označuje za historickou vlast Arménů, vylučuje, Turecko už obvinila z vměšování. „Stále jsme toho názoru, že záležitost Karabachu není řešitelná násilím,“ uvedl arménský premiér Nikola Pašinjan.
Současná etapa jinak dlouhodobého konfliktu začala 27. září, a je nejvážnější za posledních více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 až 75 tisíc lidí. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území, na kterém žijí hlavně etničtí Arméni, spor desítky let.
