Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.
Ázerbájdžán postupuje na rovinatějším jihu, popisuje zpravodaj. Boje vyhnaly polovinu obyvatel Karabachu
Že by se mezitím boje o Náhorní Karabach uklidnily, se říct nedá, potvrdil Černohorský. „Včera i dnes existují zprávy o vojenských střetech, které nemají podobu velké vojenské akce nebo ofenzivy. Zprávy nasvědčují tomu, že situace je stabilně napjatá a dochází k ostřelování pozic protivníka,“ popisuje zpravodaj situaci na frontě.
V blízkosti takzvané „linie dotyku“, která dělí ázerbájdžánské síly od těch arménských, štáb ČT spatřil škody na civilním majetku nebo důkazy o zraněných i mrtvých civilistech. Ty podle Černohorského hlásí i arménská strana. Rovněž zaznamenal vojenskou aktivitu ázerbájdžánských jednotek, ta se však na různých místech fronty liší.
Události ČT: Boje o Náhorní Karabach už vyhnaly polovinu jeho obyvatel (zdroj: ČT24)
Ázerbájdžánská vláda hlásí zisky na jihu vojenské linie
„Nejvyšší aktivita byla na jižní části linie, kde Ázerbájdžán hraničí s Íránem. Zde je území ovládané Armény nejméně hornaté, což usnadňuje postup pozemním silám i obrněné technice jejich nepřítele,“ líčí Černohorský.
Právě v této oblasti prý ázerbájdžánská armáda hlásí největší zisky na úkor arménských sil, údajně se jim totiž podařilo získat několik vesnic, a dokonce jedno z měst. Štábu ČT se tyto informace nicméně nepodařilo potvrdit. Když se snažil dostat blíže k místům, o kterých ázerbájdžánská vláda tyto zprávy deklaruje, zastavili ho místní vojáci.
Podle Černohorského má Ázerbájdžán podporu svého obyvatelstva: „Co se týče názorů místních obyvatel na probíhající konflikt, bylo nemožné najít někoho, kdo by se současnou vojenskou akcí z ázerbájdžánské strany nesouhlasil.“
Arméni ohlásili dalších čtyřicet mrtvých
Takzvané ministerstvo obrany nikým neuznaného Náhorního Karabachu ohlásilo dalších 40 mrtvých vojáků v současných bojích o tuto oblast ovládanou arménskými separatisty. Podle agentury Interfax tak stoupl počet obětí na straně Arménie od začátku bojů na 280 mrtvých.
Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 až 75 tisíc lidí. Podle tohoto zdroje tvoří 90 procent z nich ženy a děti. „Odešli buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území,“ sdělil zdroj AFP.
Studio 6: Černohorský o bojích na Náhorním Karabachu (zdroj: ČT24)
Mezinárodní společenství republiku Arcach neuznává. Žije tam něco přes 140 tisíc lidí a z nich 99 procent jsou etničtí Arméni, kteří tam na rozdíl od Ázerbájdžánců po válce v 90. letech zůstali. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.
Váleční uprchlíci v Gorisu ztratili soukromí i domov, tvrdí zpravodaj
Velká část obyvatel Náhorního Karabachu nalezla azyl v Arménii, kde bydlí v provizorních podmínkách, uvedl zahraniční zpravodaj ČT David Borek ve svém vstupu z arménského Gorisu. Podle něho mnoho uprchlíků zamířilo zejména sem, jihoarménské město se totiž nachází jen deset kilometrů od hranic s Náhorním Karabachem.
„Jsou zde hotýlky a penziony, ve kterých jsou uprchlíci ubytováváni. Tito lidé se museli před třemi nebo pěti dny sbalit a utéct sem, kde jsou jejich novým domovem hotelové pokoje. Nespí sice ve stanech, ale zato ztratili to, čemu se říká soukromí nebo domov. Je pro ně velkou otázkou, kdy se budou moci vrátit zpět,“ popisuje Borek.
Studio ČT24: David Borek o uprchlících v Gorisu (zdroj: ČT24)
Město podle něho přitom leží na hlavní dopravní tepně, která směřuje od území Náhorního Karabachu až do vnitrozemí Arménie a je tak pro válečné uprchlíky „první na ráně“. Leží v hornaté krajině, nacházíme se ve velké nadmořské výšce kavkazského pohoří, popisuje zpravodaj.
Ve vstupu zároveň uvedl, že lidé prchající ze svých domovů se obávají zejména bombových útoků, nad územím Náhorního Karabachu se pohybují drony a oblast je také bombardována ázerbájdžánskými silami.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán jakož i mezinárodní společenství považují území za okupované.
Nejhorší konflikt od 90. let
Konflikt u Náhorního Karabachu a okolí mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami neutichá. Daň si bere bombardování, obě strany hlásí desítky mrtvých – včetně civilistů. Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli 27. září ráno a jsou nejhorší od 90. let minulého století.
Moskva, která se pokládá za regionálního arbitra, několikrát vyzvala k ukončení nepřátelských akcí, stejně jako Západ. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu ve středu řekl, že boje musí skončit. V televizním rozhovoru dodal, že je ve stálém kontaktu s arménským premiérem. Telefonicky s ním hovořil i ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Putin už nepřímo odmítl vojenskou intervenci v bojích o Náhorní Karabach. Kreml má obrannou dohodu s Arménií, ruský prezident ale uvedl, že se boje neodehrávají na jejím území.
„Rusko je trochu obětí vzrůstu svého mezinárodního vlivu,“ okomentoval postoj Moskvy Borek. „Protože Rusko si v devadesátých letech – když navazovalo alianci s Arménií – nemohlo moc vybírat,“ vysvětlil zpravodaj. Dodal, že nyní je Moskva mnohem relevantnějším aktérem světové politiky, který má mnohem více vazeb, zájmů i protizájmů, které musí vyvažovat.
Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně přijatém prohlášení vyzvala k „okamžitému ukončení bojů“. Írán, který sousedí s oběma zeměmi, tvrdí, že připravuje mírový plán pro zklidnění situace. K okamžitému zastavení bojů dříve vyzval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který oslovil Turecko, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit.
Oblast Arménie a Ázerbájdžánu
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian ve středu podle Reuters uvedl, že Francie, Rusko a USA, tedy země předsedající Minské skupině Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), budou jednat ve čtvrtek v Ženevě a v pondělí v Moskvě a pokusí se přesvědčit znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach k zahájení příměří. Na čtvrtečních jednáních v Ženevě bude přítomen také ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov.
Události, komentáře: Blízkovýchodní zpravodaj David Borek o bojích o Náhorní Karabach (zdroj: ČT24)
Boje mohou přerůst v regionální válku, uvedl Rouhání
Konflikt sleduje mnoho zemí z obav, že se do něj vloží cizí státy. Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu prohlásil, že boje mohou přerůst v regionální válku. Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad v úterý řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie, a z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko.
Řecko ve středu odvolalo svého velvyslance z Ázerbájdžánu kvůli údajným „nepodloženým a urážlivým“ vyjádřením ázerbájdžánské vlády. Podle ní Řecko toleruje na svém území cizí bojovníky.