Elon Musk chce, aby přibylo 30 tisíc „internetových“ družic. Kolem Země už jich krouží 60

Společnost SpaceX, která patří Elonu Muskovi, by chtěla mít na oběžné dráze čtyřikrát tolik satelitů Starlink, než původně plánovala. Mají vytvořit páteř světového internetu. Projekt kritizují mnozí astronomové, obávají se, že síť satelitů zhorší pozorování oblohy.

Úřady už dříve schválily společnosti SpaceX 12 tisíc satelitů této sítě, nyní si ale Muskova korporace zažádala o 30 tisíc dalších.

Žádost musí schválit International Telecommunication Union, která sídlí v Ženevě. Spravuje rádiové frekvence a dráhy družic, které obíhají kolem Země.

Prvních 60 satelitů Starlink vynesla na konci května na oběžnou dráhu raketa Falcon 9. Vzbudily velkou pozornost, protože tyto družice byly velmi jasné, těsně za sebou a daly se po dobu několika dní vidět na obloze: 

Řada astronomů protestovala. Budoucí síť podle nich připraví svět o oblohu, na kterou byli lidé tisíciletí zvyklí.

Český astronom Petr Horálek například uvedl, že se lidé mohou rozloučit s romantickými soumraky, kdy se na obloze postupně objevují hvězdy. „Nebe bude spíš připomínat jakési řídké světelné dálnice s poměrně pravidelnými počty záblesků umělých světlušek přelétajících od jednoho obzoru k druhému. Či chcete-li: futuristické kosmické nádraží.“

K čemu zařízení poslouží?

Každý satelit o hmotnosti 227 kilogramů je vybaven vlastním motorem, který mu umožňuje upravovat dráhu i udržovat polohu. Družice je velká přibližně jako kancelářský stůl a jsou v ní zabudovány sledovací navigační systémy, které společnosti umožňují přesné zaměření.

SpaceX rovněž tvrdí, že satelity Starlinku dokážou sledovat trosky na oběžné dráze a autonomně se vyhýbat kolizím.

Další zajímavostí těchto přístrojů je, že po skončení své životnosti samy sestoupí z oběžné dráhy a zaniknou v atmosféře. Rychle shořet při tom má 95 procent jejich komponentů.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars.

„Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl Elon Musk novinářům při zahájení projektu Starlink. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...