SpaceX úspěšně vyzkoušel vypuštění družice s pomocí již použité rakety

2 minuty
Space X miliardáře Muska zvládla druhý let nosné rakety Falcon 9
Zdroj: ČT24

Americká soukromá společnost SpaceX v noci na pátek jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu. Tento krok má v budoucnosti zlevnit a zrychlit vesmírné lety. První stupeň rakety, který se poprvé vydal do vesmíru téměř před rokem, po své druhé misi znovu úspěšně přistál na Zemi. Šéf firmy Elon Musk označil počin za revoluční a stanovil další cíl: uskutečnit dva lety se stejnou částí rakety během 24 hodin.

K historickému letu se raketa Falcon 9 vydala z odpalovací rampy, která byla využívána k misím Apollo při letech na Měsíc a později i raketoplánů. Z mysu Canaveral na Floridě odstartovala raketa se spojovací družicí na palubě podle plánu ve čtvrtek v 18:27 místního času (pátečních 00:27 SELČ).

O dvě minuty a 41 vteřin později se první stupeň rakety, dlouhý 41 metrů, oddělil od zbytku rakety s družicí. Po osmi minutách a 32 vteřinách letu přistal na plošině plovoucí v Atlantickém oceánu, což doprovázely nadšené ovace v řídícím středisku. Na oběžnou dráhu se družice dostala bez problémů 32 minut po startu. 

Raketa vynesla na oběžnou dráhu komerční komunikační družici SES-10, která má zajišťovat televizní vysílání a další komunikační služby pro Latinskou Ameriku. Patří lucemburské společnosti SES, která za účast na nevyzkoušeném experimentu dostala od SpaceX nespecifikovanou slevu.

Je to takový přelom?

„Prvním opakovaným letem rakety orbitální třídy na světě bude mise se satelitem SES-10 znamenat historický milník na cestě k plnému a rychlému opětovnému používání (nosných raket),“ konstatovala společnost SpaceX na svém webu.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

„Pokud se nyní opět podaří úspěšné přistání, bude to nový krok, otvírající možnosti vícenásobného používání prvních stupňů nosných raket, a tedy nikoli nepodstatného snížení nákladů na jednotlivé starty. Úspěchy Elona Muska a jeho nadšených spolupracovníků ze SpaceX jsou nejen inspirací, ale staly se také do určité míry velkou výzvou – v polovině března oznámila Čína, že zvažuje u svých kosmických raket vícenásobné použití jejich základních prvních stupňů. Po startu z vnitrozemských kosmodromů by stupně přistávaly na pevnině, při startech z kosmodromu Wenchang (Wen-čchang) by přistávaly na moři,“ uvedl český expert na dobývání vesmíru Pavel Toufar.

  • Podobně opakovaně byly využívány již startovací stupně SRB (Space Shuttle Solid Rocket Booster) na tuhé pohonné hmoty, které byly součástí celého komplexu STS (Space Transportation Systém) amerického raketoplánu, tvořeného dvěma motory SRB, rozměrnou nádrží pohonných hmot ET (External Tank) a vícenásobně používaným raketovým kluzákem (Space Shuttle). Opakovaně je používána rovněž raketa Blue Origin New Shepard, která vynáší návratovou kabinu určenou pro připravovanou komerční turistiku na balistickou dráhu. Nyní jde však o něco zcela jiného, o skutečný přelom. Poprvé bude totiž použit kompletní první stupeň již jednou vypuštěné klasické rakety.

První stupeň Falconu 9, který je připraven k opakovanému použití, loni 8. dubna vynesl do vesmíru zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Poté poprvé úspěšně přistál na autonomní přistávací plošině plovoucí na moři.

2 minuty
Falcon 9 mění hranice vědy: Odstartoval i úspěšně dopadl podle plánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...