Hyperloop zvládne trasu mezi Stockholmem a Helsinkami do půl hodiny

Nový způsob cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí nazvaný Hyperloop by se brzy mohl stát realitou. Podle výsledků studie společností FS Links a KPMG, zveřejněné v úterý 5. července, by Hyperloop dokázal překonat bezmála pětisetkilometrovou vzdálenost mezi švédskou a finskou metropolí za 28 minut. Výstavba by stála 19 miliard eur a trvala by minimálně 12 let.

Rozpočet na stavbu supermetra v sobě zahrnuje vybudování jednoho z nejdelších podmořských tunelů přes Ålandské ostrovy v Baltském moři, který vyjde na 3 miliardy eur. Společnost Hyperloop One však tvrdí, že cena výstavby je nižší než u klasické vysokorychlostní železnice. „Systém by mohl být vybudován za 50% až 60% náklady ceny vysokorychlostní tratě, jelikož technologie Hyperloopu vyžaduje méně intenzivní stavební práce, méně údržby a elektrického pohonu,“ uvedla společnost.

Dodává, že celkové náklady by vykompenzovala zvýšená hodnota nemovitostí a produktivity, kterou zajistí právě nový tranzitní systém. Ten by navíc podle studie mohl ročně vést k úspoře více než 320 milionů eur. Vedle toho Hyperloop One ročně očekává zisky mezi 875 miliony až jednou miliardou eur z prodeje lístků a po deseti letech by se podle odhadů měla dráha spojující Stockholm s Helsinkami přehoupnout do zelených čísel.

Společnost FS Links nyní plánuje hloubkovou studii týkající se zajištění financí a schválení výstavby. Minulý pátek uzavřely Hyperloop One a FS Links předběžnou smlouvu s finským městem Salo, které bude stát u výstavby prvního úseku na západ od města Salo do Turku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Z Vídně do Bratislavy za osm minut

Ambiciózní plán se však netýká jen Skandinávie. Letos v květnu oznámili zástupci společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT) na veletrhu moderních technologií Pioneers ve Vídni záměr propojit rakouskou metropoli se 70 kilometrů vzdálenou Bratislavou, a to již za pět let. „Slovensko má o projekt oficiální zájem, se slovenskou vládou jsme již podepsali memorandum o porozumění,“ řekl letos v dubnu deníku Pravda výkonný ředitel HTT Dirk Ahlborn. Uvedl, že v prvních fázích by mohlo dojít k propojení bratislavského a vídeňského letiště.

Odborník z Fakulty dopravní ČVUT Michal Drábek však o významu takovéto trati pochybuje. „Domnívám se, že Vídeň–Bratislava je trochu krátká vzdálenost, smysl by to dávalo pro prototypovou trať Evropy, je zde ale celá řada technických háčků,“ uvedl ve vysílání Studia 6. Komerční jízdu Hyperloopem s cestujícími pak vidí v horizontu desítek let.

Cestující v kapsli Hyperloop
Zdroj: spacex.com

Koncept Hyperloopu byl poprvé představen v roce 2013 výkonným ředitelem společností Tesla Motors a SpaceX Elonem Muskem. Systém by teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1 200 km/h. V květnu uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zacílilo na ukrajinské mosty, Ukrajina údajně zasáhla ruskou chemičku

Kyjev v noci na pátek čelil dalšímu útoku ruských balistických střel, který si podle tamních úřadů vyžádal tři mrtvé. Zasaženy byly tři mosty přes řeku Dněpr a starosta města Vitalij Klyčko už v noci informoval o požárech budov nejméně ve třech čtvrtích, včetně centra hlavního města. Podle zdrojů ruské služby BBC pak Ukrajina udeřila na ruském území. Zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
04:18Aktualizovánopřed 25 mminutami

Polský vzdušný prostor byl narušen. Na zemi zazněl výbuch

Vzdušný prostor na jihovýchodě Polska byl v noci na pátek narušen, řekli polští představitelé. V okrese Bilgoraj byl nalezen dosud neidentifikovaný objekt, potvrdily úřady v Lublinském vojvodství. V noci odstartovaly polské i spojenecké stíhací letouny a obyvatelé některých příhraničních regionů obdrželi na mobilní telefony varování před hrozbou vzdušného útoku. Takové nebezpečí aktuálně v Polsku nehrozí, ujistil polský premiér Donald Tusk.
před 34 mminutami

Evropské země v kampaních učí obyvatele, jak při krizi zvládnout 72 hodin

Kampaně v mnoha evropských zemích mají naučit obyvatele 72 hodinám soběstačnosti – proto, aby se záchranné složky mohly v případě katastrofy soustředit na ty nejzranitelnější. Doporučené seznamy nouzových zásob se napříč kontinentem prakticky shodují, ve Spojeném království ale tento týden výbor Sněmovny lordů kritizoval kampaň jako nedostatečnou.
před 1 hhodinou

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.