Kde vznikne první Hyperloop světa? Ve hře jsou Spojené arabské emiráty i Brno

Která země světa bude mít jako první revoluční dopravní systém Hyperloop? Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí.

Ve Spojených arabských emirátech by mohl do pěti let vzniknout první Hyperloop na světě – systém bleskové osobní dopravy potrubím, ve kterém mají přepravní kapsle dosahovat rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Dubajské úřady se v úterý s kalifornskou firmou Hyperloop One dohodly na vybudování dráhy z Dubaje od metropole Abú Zabí. Stodvacetikilometrová trasa by pak zabrala jen 12 minut, píše agentura AFP.

  • S konceptem hyperloopu přišel poprvé v roce 2013 americký vizionář Elon Musk. Pomocí stlačeného vzduchu a magnetismu se mají do potrubí s minimalizovaným třením vystřelovat speciální kapsle na přepravu lidí.

Dohoda zatím nestanovuje žádný rozpočet ani termín pro zprovoznění této železnice budoucnosti. Obě strany budou na základě „historické dohody“ zkoumat možnosti budování prvního hyperloopu na světě. Výkonný ředitel Hyperloop One Rob Lloyd se domnívá, že z technického hlediska je jeho spuštění v Emirátech možné do pěti let.

Testy byly úspěšné, ale ne zcela reprezentativní

V květnu provedla Lloydova společnost první úspěšný test pohonu, šlo však o velmi zjednodušený model. Stlačený vzduch tehdy urychlil kovový modul na rychlost sto mil v hodině (160 kilometrů v hodině) za 1,1 vteřiny. V nízkotlakém potrubí a s lepší aerodynamickou úpravou by zařízení se stejným pohonem dokázalo vyvinout rychlost přes 1100 kilometrů v hodině.

V Dubaji chce kalifornská Hyperloop One vybudovat síť stanic, které budou napojené na hlavní linku do Abú Zabí. Ta by sloužila nejen pro přepravu osob, ale i zboží. „Dubaj je město, které chápe globální změny a chce být průkopníkem,“ řekl při slavnostním oznámení šéf místního úřadu pro silnice a dopravu Mattar at-Tayer.

Brněnská varianta zůstává ve hře

Brno se má stát v budoucnu centrem vědecké komunity, která bude na tomto futuristickém dopravním řešení spolupracovat. Brněnská radnice už zahájila spolupráci se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která podepsala i memorandum se slovenskou vládou. Jedná i s Vídní a Brňané se obrátili taky na Prahu, zda by chtěla spolupracovat, řekl náměstek brněnského primátora Jaroslav Kacer (TOP 09). 

2 minuty
Superrychlý Hyperloop chce za pět let rozjet přepravu cestujících na trase Bratislava–Vídeň
Zdroj: ČT24

„Naší snahou je táhnout komunitu vědců, podnikatelů či akademické sféry, která se bude zabývat inovativními řešeními, která jsou s Hyperloopem spojené. Je možné, že se vize spojení Prahy a Brna tímto druhem dopravy neuskuteční, ale vzniknou v Brně technická a technologická řešení, která najdou uplatnění jinde,“ řekl Kacer.

V nejbližší době by mělo Brno znát stanovisko Prahy, zda se chce na projektu také podílet. „Před pár dny jsme odeslali dopis. V lednu chceme také uspořádat konferenci, která by se zabývala Hyperloopem a vysokorychlostní železnicí,“ dodal náměstek primátora.

Brno se aktivity podle Kacera chopilo i proto, že stát zatím nedělá žádné výrazné kroky, které by měly v budoucnu vyústit ve stavbu vysokorychlostních tratí. Dosud nevznikla ani studie příležitostí.

Naopak se předpokládá, že by mohla vzniknout studie proveditelnosti pro Hyperloop. Ten by mohl spojit kromě dvou největších českých měst i Bratislavu a Vídeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zombie-houby existovaly už v době dinosaurů, ukázal čínský výzkum

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.
před 7 hhodinami

Dezinformace a nerovnost brzdí očkování dětí, varuje nová studie

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.
včera v 10:08

Kennedyho komise odmítla thimerosal ve vakcínách. I když nemá důkazy

Čtvrteční vyjádření americké očkovací komise o tom, že do vakcín nepatří látka thimerosal, o jejíž rizikovosti neexistují žádné důkazy, reálně změní jenom málo. Podle expertů je ale spíše silnou zprávou současné administrativy směrem k odpůrcům očkování.
27. 6. 2025Aktualizováno27. 6. 2025

Velká předpověď počasí na prázdniny pro Česko i Evropu

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.
27. 6. 2025
Doporučujeme

Hácha měnil čest za životy. Historici přehodnocují jeho roli

Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.
27. 6. 2025

OBRAZEM: Střední Čechy přešel mohutný vír

Řada obyvatel Středočeského kraje viděla ve čtvrtek po třetí hodině odpolední na obloze výjimečný jev, který mohl připomínat vizuálně tornáda nebo hurikán, na rozdíl od nich ale nebyl nebezpečný.
26. 6. 2025

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
26. 6. 2025

Webbův teleskop přes svit hvězdy našel dvojče Saturnu

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba našli planetu velkou jako Saturn, která obíhá kolem relativně blízké hvězdy. Využili k tomu techniku, která umožňuje exoplanetu spatřit i přes hvězdnou záři.
26. 6. 2025
Načítání...