Řada nových studií pomáhá lépe pochopit, jaká je skutečně úmrtnost na nový koronavirus a také to, jaké skupiny společnosti jsou touto nemocí nejvíce ohrožené. Navzdory rozdílům mezi jednotlivými zeměmi se potvrzuje, že nejzranitelnější skupinou jsou senioři, přičemž větší riziko hrozí starším mužům.
Nejnovější studie ukazují, koho nejvíc ohrožuje koronavirus. Je třeba chránit staré muže, naznačují
Na každých tisíc nakažených s koronavirem ve věku do 50 let podle dostupných studií umírá minimum případů. U lidí ve věku padesát nebo šedesát let ze stejného množství nakažených umře asi pět lidí, přitom to hrozí více mužům než ženám.
U osob, které mají nad 65 let, se ale tato nemoc stává výrazně vážnější hrozbou a čím je člověk starší, tím větším rizikem pro něj tato nemoc je. Tento růst rizika je přitom velmi strmý, například u osob nad 75 let už jich z každé tisícovky nakažených zemře 116. Tyto dramatické rozdíly popisují první rozsáhlé studie, které se věnují úmrtnosti a smrtnosti nového koronaviru za půl roku trvání pandemie.
Některé z trendů byly podle odborného časopisu Nature jasné už od začátku, například to, že nebezpečnost nemoci roste s věkem nakaženého. Teprve nyní ale vědci dokázali upřesnit a kvantifikovat míru tohoto rizika. V posledních týdnech vyšlo několik výzkumů, které díky studiu protilátek proti viru SARS-CoV-2 popsaly situaci v různých zemích světa, konkrétně ve Španělsku, Anglii, části Švýcarska a v Itálii.
„Poskytují nám mnohem přesnější nástroje, jak sledovat, jaký dopad může mít tato nemoc na určité populace na základě demografie,“ uvedl pro Nature epidemiolog Marm Kilpatrick z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Tyto studie podle něj odhalují především fakt, že právě věk je tím nejdůležitějším faktorem v nebezpečnosti covidu. Označují jej zkratkou IFR (infection fatality ratio), což znamená poměr lidí nakažených virem vůči tomu, kolik jich zemře.
„Covid-19 není hrozbou jen pro velmi staré lidi, je extrémně nebezpečný i pro osoby v druhé polovině jejich padesátky, i pro šedesátníky a sedmdesátníky,“ popsal výsledky těchto výzkumů ekonom Andrew Levin, který se zabývá dopady nemocí na populace.
Nejohroženější skupina: staří muži
Věk samotný ale nevysvětluje všechno, upozorňuje Henrik Salje, epidemiolog z Cambridge. Zásadní je také pohlaví: mužům hrozí smrt téměř dvakrát častěji než ženám. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi navíc říkají, že pravděpodobnost úmrtí je spojená i s řadou dalších faktorů, například s dalšími zdravotními problémy, jimiž daní lidé trpí, nebo s kapacitou zdravotnického systému.
Vědci vycházeli z testů protilátek. V Británii získali tímto způsobech data o 109 tisících lidech, z nichž mělo protilátky proti novému koronaviru asi 6 procent. Když je porovnali s reálnými daty o úmrtnosti v zemi, vyšlo jim, že ve skupině 15 až 44 let na covid neumírá téměř nikdo, ve skupině 65 až 74 let je to ale už 3,1 procenta nakažených a u lidí ve věku nad 75 let je tento poměr 11,6 procenta. Výsledky této práce neprošly zatím recenzním řízením, je ale zveřejněna na webu medRxiv a proti její metodologii se zatím neobjevily závažnější výhrady.
Podobný výzkum proběhl také ve Španělsku, tam ale na 61 tisících obyvatelích. I podle této studie na covid neumíral prakticky nikdo ve věku do 50 let. U mužů nad 80 let ale byla úmrtnost už 11,6 procenta – přitom u stejně starých žen to bylo „pouze“ 4,6 procenta. „Muži čelí dvakrát takové hrozbě,“ potvrdila pro Nature jedna z autorek tohoto výzkumu Beatriz Pérez-Gómezová. Také jeho výsledky jsou na webu medRxiv.
Lékaři si zatím nejsou zcela jistí tím, z čeho tyto rozdíly vyplývají. Například Jessica Metcalfová, bioložka a demografka z Princetonu, se domnívá, že zásadní roli v tom hraje rozdíl mezi reakcí mužského a ženského imunitního systému – ten ženský je zřejmě o něco rychlejší v odhalování patogenů.
Imunitní systém a jeho vlastnosti zřejmě mohou vysvětlit i to, proč umírá tolik starých lidí. Stárnoucí organismus produkuje větší množství zánětů a covid pak může tento „unavený a přepracovaný“ imunitní systém dostat za hranu jeho schopností.
Rozdíly mezi menšinami i státy
Anglická studie se díky svému rozsahu mohla věnovat i tomu, jak covid dopadá na různé etnické skupiny. Analýza ukazuje, že menšinám, konkrétně asijské a černošské, sice hrozí nákaza častěji než majoritní populaci, ale pravděpodobnost úmrtí u nich není nijak vyšší.
Výzkumníci narazili také na rozdíly v úmrtnosti mezi různými státy. Největší byly právě ve skupině těch nejohroženějších, tedy u lidí ve věku nad 65 let. Například studie z Ženevy u nich uvádí IFR 5,6 procenta. Ve Španělsku to bylo 7,2 procenta u lidí ve věku nad 80 let. V Anglii se jednalo o 11,6 procenta u lidí ve věku 75 let a starších.
Příčin může být podle Nature více, jednou z nich by mohlo být více rizikových faktorů v některých zemích, například obezita a srdeční choroby mají velký význam. Ale důležitý a zatím nepříliš popsaný dopad může mít i kvalita lékařských systémů a jejich případné přetížení pandemií, což se nejvíce projevuje právě u případů s nejtěžším průběhem.
Chránit potřebné
Vědci připouštějí i možnost, že mezi různými výzkumy jsou metodologicky značné rozdíly, a proto se mohou výsledky i jejich interpretace země od země lišit.
Zásadní roli ale hraje ještě jeden faktor: jak moc se v dané zemi nebo regionu podařilo viru zabránit, aby pronikl do domovů důchodců a dalších podobných zařízení pro seniory.
V nich žijí lidé s oslabenou imunitou a podlomeným zdravím, a to na velmi těsném prostoru, kde se virus může rychle šířit. Například v Kanadě připadá až 85 procent všech úmrtí na covid právě na tato zařízení, v Singapuru to přitom bylo pouhých osm procent.
