Čtením obžaloby začal v německé Koblenzi proces s údajnými bývalými příslušníky syrské tajné služby, kteří čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti včetně mučení vězňů a znásilňování. Podle právníků se jedná o první proces proti představitelům režimu prezidenta Bašára Asada obviněným z válečných zločinů.
V Německu začal soud s bývalými příslušníky syrské tajné služby
Vůbec poprvé stanuli před soudem lidé obvinění z masového mučení a vražd ve službách režimu Bašára Asada. V Německu usedla na lavici obžalovaných dvojice exdůstojníků syrské tajné služby. Jedním z nich je bývalý šéf vězení obžalovaný z umučení 58 lidí.
Podle odhadů nepřežilo mučení v Asadových kobkách na 14 tisíc vězňů. Cestu k mezinárodnímu trestnímu tribunálu blokují Rusko a Čína.
Proces v Německu může proběhnout jen díky zvláštnosti místního právního systému. Ten umožňuje soudit zločiny proti lidskosti, přestože se neodehrály na německém území. Bývalý vězeň Yazan Awad a jeden z klíčových svědků procesu mluví o satisfakci.
„Mučilo mě pět nebo šest mužů najednou. Byl jsem víc mrtvý než živý. Řekl jsem: ,Přiznám všechno, budu svědčit třeba proti vlastní matce.‘ Velitel odpověděl: ,Uvidíme.‘ Přivedli jednu vězeňkyni. Měl jsem zavázané oči. Tvrdili, že je to má matka. Mučili a znásilňovali ji přede mnou,“ přiblížil Awad.
Teď se s bývalým velitelem žaláře obávané tajné služby v Damašku a svým údajným trýznitelem Anwarem Raslanem setká znovu, právě u německého soudu.
„Dnes započatý trestní proces kvůli zločinům proti lidskosti spáchaným syrským režimem je historický. Tisícinásobné příšerné mučení a špatné zacházení bude poprvé souzeno nezávislým soudem v Německu. Plyne z toho jasné poselství: váleční zločinci se nesmějí nikde cítit v bezpečí,“ uvedla spolková ministryně spravedlnosti Christiane Lambrechotvá.
„Proces je signálem naděje na spravedlnost především pro oběti strašlivých zločinů, před nimiž mnozí hledali v Německu ochranu,“ dodala.
Prokuratura již dříve uvedla, že Anwar R. je bývalým členem tajné služby a čelí obvinění z 58 vražd spáchaných ve vězení v Damašku, kde v letech 2011 až 2012 představitelé Asadova režimu mučili nejméně čtyři tisíce opozičních aktivistů. Ve věznici podle prokuratury dohlížel na výslechy, v roce 2012 Sýrii opustil a o dva roky později přijel do Německa.
Stal se dokonce prominentním členem syrské opozice a zúčastnil se mírových vyjednávání v Ženevě. A list Die Zeit otiskl v roce 2016 s podporou OSN sérii reportáží o tom, jak se v Německu daří jeho rodině. O tři roky později ale přišlo zatčení.
„Náš právník a zároveň bývalý vězeň ho potkal na ulici v Berlíně,“ připomněl Patrick Kroker z Evropského centra pro lidská práva.
Při čtení bodů obžaloby, které překládal tlumočník do arabštiny, seděl klidně na lavici za ochranným sklem, které bylo do soudní síně nainstalováno v rámci opatření proti šíření koronavirové nákazy.
Druhým obžalovaným je Ijád A., který přišel do Německa v dubnu 2018. Podle státního zastupitelství pracoval v oddělení, které vypomáhalo vyšetřovací jednotce vedené Anvarem R.
Na podzim 2011 podle německého úřadu umožnil mučení a zatčení minimálně 30 lidí poté, co spolu s dalšími zatýkal protivládní demonstranty. Přitom věděl, že jim hrozí mučení. Proto je obžalován z nápomoci ke zločinům proti lidskosti. V soudní síni si při čtení obžaloby schovával hlavu pod kapucí své šedivé bundy.
Vznik tribunálu zablokovaly Rusko a Čína
Syrská vláda opakovaně odmítla obvinění, že její bezpečnostní složky během občanské války, při níž přišly o život statisíce lidí, páchaly mimosoudní popravy a mučily oponenty. Obvinění odmítl i prezident Bašár Asad.
Zhruba desítka syrských uprchlíků a lidskoprávních aktivistů podle agentury Reuters rozvěsila před budovou soudu transparenty s nápisem „Asadova Sýrie je mučící stát“ či „Asad do Haagu“.
Snahy západních mocností o zřízení mezinárodního tribunálu pro zločiny spáchané v Sýrii v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo Rusko a Čína. Sýrie zároveň neuznává Mezinárodní trestní soudu v Haagu, podobně jako třeba Rusko, Čína, USA nebo Izrael.
Podobné procesy by mohly začít i v dalších zemích
Ochránci lidských práv označili proces v Německu za krok ke spravedlnosti pro tisíce Syřanů, kteří uvedli, že byli za občanské války mučeni představiteli režimu. Věří také, že uvolní cestu podobným procesům v zemích, například v Norsku, které uplatňují obdobná pravidla mezinárodní jurisdikce jako Německo a kde údajně rovněž žijí představitelé Asadova režimu.
„Pro naše klienty představovalo obrovské úsilí vystoupit a poprvé promluvit o těchto zločinech,“ uvedl Patrick Kroker, šéf nevládní organizace Evropské centrum pro ústavní a lidská práva (ECCHR), která v procesu podporuje 16 Syřanů. „Doufáme, že je uslyší celý svět a že první proces vyšle signál Damašku,“ dodal.