Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.
„Vítězství v OSN! Se 105 souhlasnými hlasy vstupuje Venezuela do Rady pro lidská práva Spojených národů jako svobodná a suverénní země,“ uvedl na Twitteru Maduro. Podle analytiků je to pro něj diplomatický úspěch, který autoritářský prezident nepochybně využije ve snaze smazat image „zavrhnutého vůdce“.
Ještě více tak může zamrznout nynější politická situace ve Venezuele, kde začátkem roku mnozí věřili ve změnu režimu, když lídra opozice Juana Guaidóa uznalo za prozatímního prezidenta přes padesát zemí světa, včetně USA nebo Česka. Guaidó prohlásil, že OSN čtvrtečním rozhodnutím ztrácí důvěryhodnost.
Venezuelská vláda podle něj křeslo v HRC získala ve stejný den, kdy zavraždila opozičního zastupitele Caracasu Edmunda Radu. Jeho tělo bylo nalezeno ve čtvrtek „spálené, se dvěma kulkami v týlu“. Motivy vraždy, z níž opozice viní speciální jednotky venezuelské policie FAES, byly čistě politické, uvedl Guaidó. Vláda se k případu zatím nevyjádřila.
„To, že jeden z nejhorších světových porušovatelů lidských práv získá křeslo v orgánu, který má lidská práva bránit, je naprosto otřesné,“ prohlásila po hlasování americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová. Spojené státy loni v červnu radu pro lidská práva opustily. HRC je podle nich pokrytecká a zaměřená proti Izraeli.
BBC: Venezuele pomohly hlasy asijských a afrických zemí
Podle serveru BBC Mundo pomohly Venezuele k získání křesla v radě pro lidská práva státy sdružené v organizaci Hnutí nezúčastněných zemí, jimž od roku 2016 předsedá Maduro. Většinu v této organizaci se 120 členy tvoří asijské a africké země.
Velká část zemí Latinské Ameriky Madurův režim veřejně odsuzuje. Kostarika se pokusila zachránit situaci vlastní kandidaturou na poslední chvíli, získala ale jen 96 hlasů.
Diego Arria, který byl v 90. letech zástupcem Venezuely při OSN, kritizoval i systém tajného hlasování. „Kdyby bylo hlasování veřejné, mnohé země by si netroufly hlasovat pro narkotyranii,“ řekl Arria argentinskému serveru Infobae.
V radě zasedne i Brazílie
Další z křesel vyhrazených latinskoamerickým státům obsadí Brazílie. Její zvolení rovněž vyvolalo kritiku některých nevládních organizací, podle nichž brazilský prezident Jair Bolsonaro opakovaně vyjádřil nad myšlenkou lidských práv opovržení.
„Navzdory Bolsonarově špatné pověsti a rétorice zaměřené proti lidským právům je Brazílie stále ještě demokracie. Justice, nezávislá média a nevládní organizace se zde statečně brání,“ uvedl José Miguel Vivanco, ředitel organizace Human Rights Watch pro severní a jižní Ameriku.
„Venezuela je na druhou stranu za hranou. Tamní úřady jsou zodpovědné za systematické nehorázné porušování lidských práv a humanitární stav nouze v zemi,“ dodal Vivanco.
OSN kritizuje Caracas za mučení, vraždy či sexuální násilí
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci vydala zprávu, v níž upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení ve Venezuele. Začátkem září přitom před HRC prohlásila, že zvláštní policejní jednotky v zemi nadále nezákonně zabíjejí při zásazích podezřelé a milionům občanů jsou upírána jejich práva.
HRC sídlí v Ženevě. Upozorňuje na porušování lidských práv ve světě a monitoruje různé problematiky a dění v některých zemích. Pravidelně také hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však HRC začala čelit obdobné kritice.
