Představitelé Arménie a Ázerbájdžánu se dohodli, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo. Podle světových zpravodajských agentur se to uvádí v prohlášení vydaném po dni vyjednávání v Ženevě. Rozhovory nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.
Obě strany konfliktu v Náhorním Karabachu slíbily, že nebudou útočit na civilisty
Ve Švýcarsku jednali ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu, a to pod záštitou takzvané Minské skupiny, již společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými jednotkami mezitím neustávají ani poté, co v pondělí vstoupilo v platnost třetí dojednané příměří.
Nový klid zbraní zatím oznámen nebyl, dvě strany se ale dohodly, že „nebudou záměrně cílit na civilní obyvatelstvo a nevojenské objekty“, citovala z prohlášení agentura AP. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany předtím Arménii obvinilo, že ostřelovala i civilní cíle podél frontové linie. Náhorní Karabach tento týden evidoval už bezmála 40 zabitých civilistů.
Komuniké lídrů Minské skupiny dále uvádí, že dvě strany chtějí postupovat s výměnou těl zabitých vojáků a že hodlají vypracovat seznamy zajatců a nakročit tak k jejich případné výměně. Už ve čtvrtek arménské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerevan je připraven vydat ostatky ázerbájdžánských vojáků poté, co Ázerbájdžán předal 30 těl.
Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých jsou nejméně stovky a podle některých zdrojů až tisíce.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.
