NATO odmítlo požadavky Ruska a nabídlo mu další rozhovory. Moskva hrozí protiopatřeními

Nahrávám video

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po prvním jednání Rady NATO – Rusko od roku 2019 to řekl šéf Aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky znemožnit Ukrajině vstup do NATO a stáhnout alianční jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku. Moskva tvrdí, že Aliance ignorovala její návrhy na zmírnění napětí, a varovala, že odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“. V případě nutnosti by použila i vojenské prostředky, řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí.

„Jsme připraveni jednat, ale abychom dosáhli opravdového pokroku a podstatné dohody, musí dojít k deeskalaci,“ prohlásil šéf NATO. Spojenci podle něj vyzvali Rusko, aby ukázalo vůli k jednání tím, že stáhne své jednotky od hranic s Ukrajinou, kde je podle odhadů Západu okolo sta tisíce vojáků připravených k invazi.

Ministerstvo zahraničí USA poznamenalo, že deeskalace by Rusku neměla trvat týdny či ještě déle. Zatím žádné kroky tímto směrem Washington nezaznamenal, naopak vidí indicie směřující k další eskalaci. Americká diplomacie také uvedla, že by nikdo neměl být překvapený, pokud nějaká ruská provokace poslouží jako další záminka k destabilizaci Ukrajiny.

Stoltenberg po jednání uvedl, že spojenci nejsou ochotni slevit ze svých základních principů a přistoupit na podmínky Moskvy. Členské státy se shodují, že žádný třetí stát nemá co mluvit do toho, jak si kterákoliv země vybírá své spojence.

Středeční zhruba čtyřhodinové jednání navázalo na pondělní setkání zástupců Ruska a Spojených států v Ženevě. USA v Bruselu stejně jako ve Švýcarsku zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová podle níž bylo jednání pouze začátkem pro dlouhodobější rozhovory, v nichž by Moskva měla pokračovat.

„Pokud Rusko vycouvá, bude zcela zjevné, že to s diplomacií nikdy nemyslelo vážně. Proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality,“ řekla po jednání.

Nahrávám video

Stoltenberg: Musíme se připravit na reálnou hrozbu nového konfliktu

Rusko dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, řekl Stoltenberg. Rusové podle něj zcela neodmítli myšlenku na pokračování rozhovorů, vzali si však čas na rozmyšlenou, než se Moskva vyjádří k jejich možnému časovému plánu. Další jednání, o něž Aliance stojí, by mohla vedle Ukrajiny zahrnovat širokou škálu témat včetně kontroly zbraní, dodal šéf NATO.

Aliance se podle něj na druhé straně musí připravit i na „reálnou hrozbu nového ozbrojeného konfliktu v Evropě“. NATO již dříve Moskvu varovalo, že v případě nové ruské agrese proti Ukrajině sáhnou členské země k tvrdým ekonomickým sankcím, mohly by však přistoupit také k dalším krokům.

„Pokud Rusko znovu použije sílu proti Ukrajině a podnikne invazi na Ukrajinu, potom budeme muset vážně uvažovat o posílení naší přítomnosti ve východní části Aliance,“ doplnil Stoltenberg. Rusko by tak podle něj dosáhlo opačného efektu, než o jaký v současnosti usiluje.

Rusko mluví o „nepřijatelných rizicích rozšiřování NATO“

Ruskou stranu reprezentoval v Bruselu náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec při NATO Alexandr Gruško spolu s náměstkem ministra obrany Alexandrem Fominem. Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách. Mluvčí Kremlu v průběhu středečního jednání uvedl, že Rusko nevede rozhovory z pozice síly, chce však zajistit svou bezpečnost.

Fomin po jednání prohlásil, že NATO ignorováním ruských návrhů vytváří půdu pro incidenty a konflikty. Rusko podle něj navrhlo opatření, která by měla zmírnit napětí, Aliance je však ignorovala. „Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou na kriticky nízké úrovni. Odehrává se to na pozadí globální nestability, teroristické hrozby, rozvíjení dalších závodů ve zbrojení a také naprosté degradace bezpečnostní architektury v Evropě,“ varoval Fomin podle komuniké ministerstva obrany, ze kterého citovala agentura TASS.

Fomin na jednání se zástupci NATO vysvětloval ruské návrhy ohledně požadavků, které by hlavně měly jeho zemi zaručit, že se západní blok nerozšíří o Ukrajinu. Gruško varoval, že případné další rozšiřování Aliance obsahuje rizika, které Moskva pokládá za nepřijatelná a bude jim čelit. Pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“, odpoví podle něj Moskva protiopatřeními. Rusko by použilo vojenské prostředky, aby neutralizovalo hrozby pro svou bezpečnost, pokud k tomu nebudou stačit prostředky politické, dodal Gruško.

„Další faktor, který vážně ovlivňuje zhoršování bezpečnosti v Evropě, představuje rozšiřování NATO. Připomenu, že v roce 1997 na dveře NATO klepala jen jediná země, která má společnou hranici s Ruskem, a sice Polsko. V současnosti jsou členy NATO mnohé státy, jejichž území se zcela zjevně využívá pro projekci síly proti Rusku z různých zeměpisných směrů a do strategické hloubky,“ prohlásil ruský diplomat. „Vážně to zhoršuje naši bezpečnost a vytváří pro ni nepřijatelná rizika, kterým budeme čelit,“ zdůraznil podle TASS.

  • Rusko má společnou suchozemskou hranici s pěti zeměmi NATO – Polskem (209 kilometrů), Estonskem (324 kilometrů), Lotyšskem (332 kilometrů), Litvou (261 kilometrů) a Norskem (191 kilometrů).
  • Celková délka suchozemských hranic Ruska činí 22 tisíc kilometrů, dalších 38 tisíc představuje mořská hranice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled