Ministerstvo obrany je podle jeho šéfky Jany Černochové (ODS) připraveno darovat Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Resort se snaží, aby se tak stalo co nejdříve. Černochová to uvedla na páteční tiskové konferenci. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko je připraveno i na nejhorší scénář vývoje a na podpoření sankcí proti Rusku. Na ministerstvu zahraničí nově vznikla vnitroresortní skupina, která se situací zabývá.
Ukrajina podle Černochové poslala seznam požadavků na pomoc, Česko si z toho vybralo tu v podobě dělostřelecké munice. Odmítla upřesnit její množství s tím, že s informací počká, až návrh projedná vláda. O personální pomoc Kyjev nepožádal, dodala. Česko patří podle jejích informací mezi pětici zemí, které už pomoc připravují, další se mají přidat. Podle Lipavského Česko zvažuje i další formu podpory.
Šéf diplomacie zdůraznil také potřebu zachování komunikace. Podle Černochové Česko věří v mírové zakončení krize. Domnívá se, že není v zájmu Ruska situaci eskalovat.
Lipavský za nejhorší možný scénář označil vojenskou invazi Ruska na Levobřežní Ukrajinu, tedy její východní část na levém břehu Dněpru. Považuje to za variantu, kterou si nikdo nepřeje a kterou se diplomaté snaží odvrátit. Je podle něj ale potřeba, aby bylo Česko připraveno.
Poznamenal, že podle zpravodajských informací je na hranicích Ruska s Ukrajinou asi stotisícová armáda ve vysokém stupni bojové připravenosti. Útok podle něj může přijít i z Krymu a Běloruska. Záležitostí se podle něj bude každý den zabývat vnitroresortní skupina, která v pátek na ministerstvu zahraničí vznikla.
Situace zatím podle Lipavského není ve fázi, kdy by se mimořádně musela scházet vláda. Na posledním zasedání kabinetu ve středu nicméně ministry o dění kolem Ukrajiny informoval. „Konzultujeme na všech nezbytných úrovních,“ uvedl Lipavský na dotaz, zda o situaci komunikuje i s prezidentem Milošem Zemanem. Ministr, proti jehož jmenování měla hlava státu výhrady, doplnil, že s prezidentem komunikuje vláda. Na Ukrajinu se Lipavský chystá společně se svými protějšky z Rakouska a Slovenska 7. února.
Pobaltské země dodají protitankové a protiletadlové střely
Také Estonsko, Lotyšsko a Litva dodají Ukrajině materiální pomoc. Podle agentury Reuters to v pátek tyto tři členské země Severoatlantické aliance uvedly ve společném prohlášení. „Estonsko, Lotyšsko, Litva a jejich partneři spolupracují na rychlém poskytnutí bezpečnostní pomoci Ukrajině,“ citovala agentura prohlášení ministerstev obrany tří pobaltských států.
Estonsko se konkrétně chystá Ukrajině dodat protitankové střely Javelin, Lotyšsko a Litva chtějí poskytnout protiletadlové střely Stinger. S vysláním těchto zbraní americké výroby podle tří zdrojů Reuters souhlasí ministerstvo zahraničí USA.
Vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) tento týden ohlásil Washington. Kanada v pátek oznámila, že Kyjevu poskytne půjčku ve výši až 120 milionů kanadských dolarů (zhruba dvě miliardy korun).
Požadavky Moskvy
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek podle agentury TASS uvedl, že Moskva v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Kreml již dříve vznesl vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země ruskou žádost jednoznačně odmítly.
Lavrov v pátek v Ženevě jednal s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Lavrov po schůzce řekl, že Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy. Blinken na separátní tiskové konferenci potvrdil, že USA jsou připraveny odpovědět, Rusko ale musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.
K situaci se již ve čtvrtek vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). Řekl, že Česká republika musí hledat cesty, jak Kyjevu pomoci a podpořit současně snahu zamezit možné ruské agresi. Česko podle něj nad situací nezavírá oči a je znepokojeno ruskými vojenskými manévry, stejně jako celá Evropa či NATO.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Země, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila ozbrojence v Donbasu, popírá, že by chystala útok. Podle Moskvy je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.
