Svět se zabývá situací na ukrajinské hranici. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se domnívá, že by do jednání měla být více zapojena i Evropská unie. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní testuje soudržnost transatlantických vazeb. Řekla to v Otázkách Václava Moravce. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl sílu spojenectví se Spojenými státy. NATO podle něj také počítá se všemi scénáře vývoje.
Konec roku byl ve znamení zvyšujícího se napětí na Ukrajině. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o plánovaném státním převratu s ruskou účastí. Ruské armádní jednotky se stáhly k ukrajinským hranicím. Washington varuje před agresí ze strany Kremlu. Moskva vše popírá a tvrdí, že ji ohrožují provokace ze strany Kyjeva a NATO. Požaduje záruky, že se Severoatlantická aliance nerozšíří směrem na východ.
Proti ruské hrozbě ozbrojeného konfliktu se staví i Brusel. Unijní lídři se shodují, že pro obranu územní celistvosti Ukrajiny jsou ochotni uvalit na Rusko tvrdé sankce, které ale podle kritiků mnohé neřeší. Prezidenti USA a Ruska jednali o Ukrajině v prosinci hned dvakrát. Znovu se mají sejít 10. ledna v Ženevě, o dva dny později se pak uskuteční rozhovory mezi Moskvou a NATO.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell tvrdí, že je Evropa obcházena v otázce řešení napětí na ukrajinských hranicích. Podle Lipavského jde o silná slova. „Fakt je ten, že Ruská federace opakovaně deklaruje, že chce primárně hovořit se Spojenými státy. Já vnímám, že naše spojenectví s USA je silné – pravidelně informují státy v Evropě,“ reagoval. Připomněl také, že následující týden bude probíhat řada jednání v Evropě.
Podle něj EU ve věci nefiguruje primárně. „V Evropě máme několik bezpečnostních mechanismů. Celá řada z nich je zapojena. Rozhodně Evropa jako taková vynechávána není,“ dodal Lipavský.
Charanzové současná situace vadí. „Rozumím tomu, že jednáme v rámci Severoatlantické aliance, ale přeci jen se bavíme o bezpečnosti Evropy, České republiky, Evropské unie. To, že u jednacího stolu v tuto chvíli Evropa nemá svou židli, mi zkrátka vadí,“ kritizovala. Podle ní jde z hlediska Putinova režimu o „testování Evropy, jestli jsme schopni se jako demokratická i transatlantická koalice postavit jednotně vůči tomu, co Rusko v tuto chvíli zkouší, ať už na Ukrajině nebo v Kazachstánu,“ míní.
Příprava na všechny scénáře
V pátek jednali ministři zahraničí členských států Severoatlantické aliance. Probírali plánovaná setkání Moskvy a Washingtonu či Rusko a NATO. Lipavský řekl, že debata probíhala v utajeném režimu. Podle něj se ale Aliance i Česko připravují na všechny možné scénáře. „Nejhorší scénář je eskalace vojenské agrese ze strany Ruské federace vůči Ukrajině,“ uvedl.
„Pro mě je důležité to, aby Evropa byla připravena, pokud se situace ještě více vyostří,“ řekla Charanzová. Připomněla, že Evropský parlament v prosinci přijal usnesení, které mluví o tom, že nelze podlehnout tlaku Ruska vůči Evropě. Doufá, že už nyní je připraven tvrdý sankční režim. „Že ve chvíli, kdy se hne jeden voják, začne eskalace, Evropa nebude stát na jednom místě, nebude přešlapovat a společně se Spojenými státy se rozjede jednotná odveta,“ podotkla.
Situace v Kazachstánu
Situace se vyostřila v Kazachstánu. Tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal ve středu o pomoc šéfy zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Ti slíbili vyslat do země jednotky. První ruští výsadkáři jsou na místě. Prezident v pátek řekl, že ve všech regionech Kazachstánu byl z velké části obnoven ústavní pořádek.
Charanzová považuje za nepřijatelnou střelbu do civilistů v ulicích. Na to podle ní „civilizovaný svět musí reagovat“. Volá po mírovém demokratickém řešení. „Pro mě je nepřijatelné vidět kdekoliv ve světě to, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích,“ zdůraznila.
Lipavský řekl, že se otázkou bude zabývat jednání ministrů zahraničí EU. „Stále nevíme, co se přesně v Kazachstánu odehrálo, zprávy průběžně přichází,“ podotkl. Podle něj je pozice Česka v těchto záležitostech dlouhodobě pevná a neměnná. „Teď jde o praktickou stránku, jakými cestami se k tomu dostaneme,“ dodal.
Revize vztahů s Ruskem
Vláda v týdnu schválila programové prohlášení. V něm deklaruje, že kabinet chce revizi vztahů s Ruskem a Čínou. „Už můj předchůdce Jakub Kulhánek zahájil aktivitu, kdy byl vytvořen audit česko-ruských vztahů, proběhly kulaté stoly na bázi politických stran ve sněmovně. A to je proces, ve kterém budeme pokračovat a budeme hledat cestu, jak rozmrazit česko-ruskou relaci,“ přiblížil. Česko je aktuálně zařazeno na seznamu nespřátelených států Ruska. To podle Lipavského není dobré a vláda proto bude usilovat o normalizaci vztahů.
Podle Charanzové je otázka, jestli je nyní nejlepší moment pro takové snahy. „Pokud navíc situace na Ukrajině bude eskalovat, tak si spíš myslím, že je to o tom, abychom my stejně jako pobaltské státy vysvětlovali zbytku Evropy, jaké jsou naše zkušenosti s Ruskou federací z minulosti,“ podotkla.
Lipavský vyzval velvyslance v Pekingu ke zdrženlivosti ve výrocích
Lipavský také informoval, že požádal velvyslance Česka v Pekingu Vladimíra Tomšíka, aby se zdržel dalších takových výroků, jaký pronesl na podporu nadcházejících zimních olympijských her v Pekingu.
Tomšík podle projektu Sinopsis ještě loni v rozhovoru s čínským deníkem Beijing Daily řekl, že na žádost prezidenta Miloše Zemana vyjadřuje podporu blížícím se zimním olympijským hrám v Pekingu. Řada západních zemí se kvůli stavu lidských práv v Číně naopak rozhodla pro diplomatický bojkot Her.
Podle Lipavského vyjádření velvyslance Tomšíka nezapadá do připravované revize vztahů s Čínou. „Také jsem mu obratem telefonoval a požádal jsem ho, aby se zdržel dalších výroků v tomto smyslu, a vyříkali jsme si to,“ řekl.
