Vladimír Tomšík

Na slavnostním zahájení zimních olympijských her v Číně chyběla řada světových politiků. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) sdělil, že je důležité dát najevo, že pořádání Her v této zemi není v pořádku. Zdůraznil, že sportovci za to ale nemohou. Podobně mluvili i poslankyně Eva Decroix (ODS) a senátor Michael Canov (SLK). Podle nich je problémem, že Čína byla jako pořadatelský stát vybrána.

Nikdo z vládních politiků se nezúčastní zimních olympijských her v Pekingu. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. O akcích, kterých se zúčastní čeští diplomaté včetně velvyslance, zatím nebylo rozhodnuto. Hry v Číně začnou za devět dní.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý po jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu se nedaří. Česko ale zatím nestahuje z Ukrajiny svoje diplomaty, nabádá však občany, aby nejezdili do rizikových oblastí. V Interview ČT24 sdělil, že Česko je připraveno podpořit sankční režimy proti Rusku, prohlásil, že Ukrajina si volí směřování na západ. Ministr také uvedl, že Česko nepodporuje Zimní olympijské hry v Číně.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl politické zneužívání olympijské myšlenky, konkrétně bojkotu olympiády včetně ohlášené neúčasti politiků. Uvedl to ve zdravici českým olympionikům mířícím na zimní hry v Pekingu, kterou v sobotu zveřejnil Hrad na svém webu. Sportovcům popřál úspěch i zdraví, organizátorům pak profesionalitu, aby se nestalo, že ve výpravě budou neočkovaní proti koronaviru.

Svět se zabývá situací na ukrajinské hranici. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se domnívá, že by do jednání měla být více zapojena i Evropská unie. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní testuje soudržnost transatlantických vazeb. Řekla to v Otázkách Václava Moravce. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl sílu spojenectví se Spojenými státy. NATO podle něj také počítá se všemi scénáře vývoje.

Armádní speciál s pěti tunami humanitární pomoci odletěl v neděli ráno do Pekingu. Do Číny veze roušky, respirátory či ochranné obleky, přistát by měl v pondělí. Ve světě hlásí první oběti nemoci COVID-19 Austrálie a Thajsko, nákaza se rozšířila do Arménie, Ekvádoru či Irska.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.

Hlasování, kterým Česká národní banka před šesti lety rozhodla o devizových intervencích oslabujících tuzemskou měnu, bylo těsné. Pro spuštění se tehdy vyslovili čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Vyplynulo to z vystoupení části někdejších centrálních bankéřů na akci Institutu Václava Klause věnované výročí začátku intervencí. Ty trvaly do dubna 2017.

Velvyslanec Bedřich Kopecký se v červenci přesune z Číny do Arménie. Napsaly to Lidové noviny (LN). Kopeckému měl původně mandát v Číně skončit až v únoru 2020. Prezident Miloš Zeman mu ale podle deníku vyčítal podepsání dopisu apelujícího na dodržování lidských práv v Číně. Kopeckého v Pekingu nahradil bývalý viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík.