V Almaty se v noci znovu ozývala střelba. Ombudsmanka uvedla, že mezi oběťmi nepokojů jsou děti

3 minuty
Události: Nepokoje v Kazachstánu
Zdroj: ČT24

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.

Podle dětské ombudsmanky jsou mezi mrtvými nejméně tři děti ve věku čtyři, jedenáct a patnáct let. Dosavadní úřední informace hovořily o desítkách mrtvých a stovkách zraněných.

I v noci na neděli se v různých částech největšího kazachstánského města ozývala střelba, ruská televize Mir-24 však označila noc za poměrně klidnou. Zdálo se, že jde jen o varovné výstřely. „Demonstranti stále kladou ozbrojený odpor. Je to stabilizované, ale občas propukne divoký odpor,“ řekl jedné z místních televizí místostarosta Almaty Jeržan Babakumarov.

Stejně jako ve zbytku země tam stále platí zákaz nočního vycházení, na jeho začátek upozorňuje siréna. Poté ulice znatelně utichnou a neprojíždějí jimi v podstatě žádná auta, popisuje Mir-24.

Podle reportérů stanice je nyní v Almaty největší problém s dodávkami potravin a úřady se snaží zajistit zejména zásobování malých obchodů a večerek. Někde je po několikadenním výpadku možné platit kartou a brzy by se měla otevřít tržiště. Lidé pociťují také nedostatek paliva, čekají na něj dlouhé fronty.

Lékárny fungují v omezeném režimu, podle televize mají zásoby léčiv na měsíc a některé i na delší dobu. „Místní úřady žádají obyvatele, aby byli opatrní, řídili se všemi bezpečnostními opatřeními a plnili požadavky armády,“ reportuje Mir-24.

Kancelář prezidenta Tokajeva podle agentury TASS oznámila, že úřady zatkly téměř šest tisíc lidí, z nichž mnozí byli cizinci. Ministerstvo vnitra podle místních médií informovalo o 5135 zadržených a 125 zahájených trestních stíhání. V poutech skončil i bývalý premiér země a donedávna ředitel kontrarozvědky Karim Masimov. Toho úřady podezřívají z velezrady.

Resort rovněž uvedl, že při demonstracích vznikla škoda v přepočtu za 4,28 miliardy korun. Demonstranti podle úřadu vyplenili přes stovku obchodů a bank a zničili přes čtyři sta vozidel. „Situace je dnes stabilizovaná ve všech regionech země,“ konstatoval v neděli ministr vnitra Erlan Turgumbajev. Zároveň dodal, že „pokračuje protiteroristická operace k obnovení pořádku v zemi“.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa se situace v Almaty postupně uklidňuje. „Objevují se peníze v bankomatech. Ve městě je klid, je tam ale spousta policistů a město je obklíčeno kontrolními stanovišti.“ Projet městem je podle něj proto problém. 

Zrušené lety

Nepokoje, které tento týden zachvátily Kazachstán, jsou označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Podle kusých zpráv úřadů si vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.

Podle nedělního sdělení kazachstánské dětské ombudsmanky v pátek při potyčkách v Almaty zemřela čtyřletá dívka, když na auto, ve kterém jela, začaly střílet blíže neurčené osoby.

Protesty vypukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, což se dotklo většiny motoristů v regionu. 

Tokajev v pátek povolil bezpečnostním složkám střílet do demonstrantů bez varování ostrými náboji a zároveň prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za teroristy. Na pondělí nicméně prezident vyhlásil podle ruské agentury národní smutek za oběti nepokojů. Do země mezitím na prezidentovu žádost dorazily jednotky zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými výsadkáři, podle posledního vyjádření Tokajevovy kanceláře pomáhají s ochranou strategických budov. 

Kazachstánské úřady na neurčito uzavřely mezinárodní letiště v Almaty, které na krátký čas ovládli demonstranti; podle ministerstva průmyslu se provoz obnoví, až se situace v zemi stabilizuje. Původně mělo letiště opět fungovat od pondělí. V celé zemi bylo v neděli zrušeno 120 z celkem 224 plánovaných vnitrostátních letů.

Z letiště nicméně v neděli odletěla první tři ruská vojenská letadla s ruskými občany, kteří požádali o evakuaci ze země. Oznámil to ruský konzulát v Almaty. S žádostí o pomoc při odjezdu z Kazachstánu se na Moskvu obrátilo na 1600 ruských občanů, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že umožní části svého personálu v Almaty a rodinným příslušníkům všech zaměstnanců místního konzulátu opustit zemi.

Lipavský chce počkat na jasnější zprávy

K nepokojům v Kazachstánu se v nedělních Otázkách Václava Moravce vyjádřila europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). „Pro mě je nepřijatelné, že se střílí do civilistů v ulicích Kazachstánu. Chápu, že jsme v trochu jiné situaci než v Bělorusku, protože nemáme úplně jasno v tom, kdo je náš partner, kdo je opozice. Vznikl tam dav, kdy lidi šli do ulic, začali protestovat a teď se do nich střílí.“

Dodala, že „toto nepatří do civilizovaného světa a ten na to musí reagovat“. Připomněla, že Evropská unie má s Kazachstánem partnerskou dohodu, Charanzová proto očekává mírové řešení. „Že si sednou hlavní hráči –⁠ Evropa, Rusko, možná Čína, která tam má sféru vlivu, a Američani –⁠ a bude se jednat o tom, jak situaci demokraticky vyřešit.“ Zopakovala, že je pro ni nepřijatelné vidět kdekoli ve světě, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) budou příští týden jednat ministři zahraničí Evropské unie. S jakým opatřením případně přijde Česko, bude jasné, až se situace vyjasní, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Připomněl, že zprávy o tom, co se v Kazachstánu děje, teprve průběžně přicházejí. „Musíme zjistit, jestli je vůbec co sankcionovat,“ zdůraznil.

Borrell: Je potřeba vyhnout se zneužívání nepokojů

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell odsoudil násilí a nabídl pomoc s mírovým řešením krize. Státní úřady i zahraniční vojáky vyzval k uměřenosti při potlačování demonstrací.

„Je potřeba předejít dalším eskalacím a podněcování k násilí, vždy zachovávat zdrženlivost a vyhnout se zneužívání nepokojů k jiným účelům. Vnější vojenská pomoc by měla respektovat suverenitu a nezávislost Kazachstánu i základní práva všech občanů,“ prohlásil.

Papež František v neděli vyzval k dialogu. Podle agentury AFP to uvedl při své pravidelné týdenní modlitbě na Svatopetrském náměstí. „Se zármutkem jsem se dozvěděl, že demonstrace, které se v posledních dnech v Kazachstánu odehrály, provázely oběti na životech,“ uvedl nejvyšší představitel katolické církve. „Doufám, že se co nejdříve vrátíme k sociálnímu smíru prostřednictvím hledání dialogu, sociální spravedlnosti a obecného dobra,“ dodal papež.

Blinken bude žádat vysvětlení přítomnosti Rusů

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena není vyloučené, že se téma Kazachstánu dostane na program jednání týkajícího se napětí ohledně Ukrajiny. O něm mají Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance s Ruskem jednat v nadcházejícím týdnu.

Blinken v neděli kritizoval povolení střílet na demonstranty bez varování. „Je to něco, co naprosto odmítám. Příkaz střílet a zabíjet je v současném rozsahu špatný a měl by být odvolán,“ uvedl ve vysílání televizní stanice ABC Blinken. Ministr dal zároveň najevo, že Washingtonu není jasné, proč Kazachstán povolal jednotky Ruska a dalších postsovětských zemí z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti na potlačení domácích nepokojů, a bude žádat po středoasijské republice vysvětlení.

Počínání kazachstánských úřadů kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv. Například organizace Human Rights Watch ho označila za nepřijatelné a v rozporu s mezinárodními závazky země a s právem na život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...