V Almaty se v noci znovu ozývala střelba. Ombudsmanka uvedla, že mezi oběťmi nepokojů jsou děti

Nahrávám video

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.

Podle dětské ombudsmanky jsou mezi mrtvými nejméně tři děti ve věku čtyři, jedenáct a patnáct let. Dosavadní úřední informace hovořily o desítkách mrtvých a stovkách zraněných.

I v noci na neděli se v různých částech největšího kazachstánského města ozývala střelba, ruská televize Mir-24 však označila noc za poměrně klidnou. Zdálo se, že jde jen o varovné výstřely. „Demonstranti stále kladou ozbrojený odpor. Je to stabilizované, ale občas propukne divoký odpor,“ řekl jedné z místních televizí místostarosta Almaty Jeržan Babakumarov.

Stejně jako ve zbytku země tam stále platí zákaz nočního vycházení, na jeho začátek upozorňuje siréna. Poté ulice znatelně utichnou a neprojíždějí jimi v podstatě žádná auta, popisuje Mir-24.

Podle reportérů stanice je nyní v Almaty největší problém s dodávkami potravin a úřady se snaží zajistit zejména zásobování malých obchodů a večerek. Někde je po několikadenním výpadku možné platit kartou a brzy by se měla otevřít tržiště. Lidé pociťují také nedostatek paliva, čekají na něj dlouhé fronty.

Lékárny fungují v omezeném režimu, podle televize mají zásoby léčiv na měsíc a některé i na delší dobu. „Místní úřady žádají obyvatele, aby byli opatrní, řídili se všemi bezpečnostními opatřeními a plnili požadavky armády,“ reportuje Mir-24.

Kancelář prezidenta Tokajeva podle agentury TASS oznámila, že úřady zatkly téměř šest tisíc lidí, z nichž mnozí byli cizinci. Ministerstvo vnitra podle místních médií informovalo o 5135 zadržených a 125 zahájených trestních stíhání. V poutech skončil i bývalý premiér země a donedávna ředitel kontrarozvědky Karim Masimov. Toho úřady podezřívají z velezrady.

Resort rovněž uvedl, že při demonstracích vznikla škoda v přepočtu za 4,28 miliardy korun. Demonstranti podle úřadu vyplenili přes stovku obchodů a bank a zničili přes čtyři sta vozidel. „Situace je dnes stabilizovaná ve všech regionech země,“ konstatoval v neděli ministr vnitra Erlan Turgumbajev. Zároveň dodal, že „pokračuje protiteroristická operace k obnovení pořádku v zemi“.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa se situace v Almaty postupně uklidňuje. „Objevují se peníze v bankomatech. Ve městě je klid, je tam ale spousta policistů a město je obklíčeno kontrolními stanovišti.“ Projet městem je podle něj proto problém. 

Zrušené lety

Nepokoje, které tento týden zachvátily Kazachstán, jsou označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Podle kusých zpráv úřadů si vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.

Podle nedělního sdělení kazachstánské dětské ombudsmanky v pátek při potyčkách v Almaty zemřela čtyřletá dívka, když na auto, ve kterém jela, začaly střílet blíže neurčené osoby.

Protesty vypukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, což se dotklo většiny motoristů v regionu. 

Tokajev v pátek povolil bezpečnostním složkám střílet do demonstrantů bez varování ostrými náboji a zároveň prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za teroristy. Na pondělí nicméně prezident vyhlásil podle ruské agentury národní smutek za oběti nepokojů. Do země mezitím na prezidentovu žádost dorazily jednotky zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými výsadkáři, podle posledního vyjádření Tokajevovy kanceláře pomáhají s ochranou strategických budov. 

Kazachstánské úřady na neurčito uzavřely mezinárodní letiště v Almaty, které na krátký čas ovládli demonstranti; podle ministerstva průmyslu se provoz obnoví, až se situace v zemi stabilizuje. Původně mělo letiště opět fungovat od pondělí. V celé zemi bylo v neděli zrušeno 120 z celkem 224 plánovaných vnitrostátních letů.

Z letiště nicméně v neděli odletěla první tři ruská vojenská letadla s ruskými občany, kteří požádali o evakuaci ze země. Oznámil to ruský konzulát v Almaty. S žádostí o pomoc při odjezdu z Kazachstánu se na Moskvu obrátilo na 1600 ruských občanů, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že umožní části svého personálu v Almaty a rodinným příslušníkům všech zaměstnanců místního konzulátu opustit zemi.

Lipavský chce počkat na jasnější zprávy

K nepokojům v Kazachstánu se v nedělních Otázkách Václava Moravce vyjádřila europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). „Pro mě je nepřijatelné, že se střílí do civilistů v ulicích Kazachstánu. Chápu, že jsme v trochu jiné situaci než v Bělorusku, protože nemáme úplně jasno v tom, kdo je náš partner, kdo je opozice. Vznikl tam dav, kdy lidi šli do ulic, začali protestovat a teď se do nich střílí.“

Dodala, že „toto nepatří do civilizovaného světa a ten na to musí reagovat“. Připomněla, že Evropská unie má s Kazachstánem partnerskou dohodu, Charanzová proto očekává mírové řešení. „Že si sednou hlavní hráči –⁠ Evropa, Rusko, možná Čína, která tam má sféru vlivu, a Američani –⁠ a bude se jednat o tom, jak situaci demokraticky vyřešit.“ Zopakovala, že je pro ni nepřijatelné vidět kdekoli ve světě, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) budou příští týden jednat ministři zahraničí Evropské unie. S jakým opatřením případně přijde Česko, bude jasné, až se situace vyjasní, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Připomněl, že zprávy o tom, co se v Kazachstánu děje, teprve průběžně přicházejí. „Musíme zjistit, jestli je vůbec co sankcionovat,“ zdůraznil.

Borrell: Je potřeba vyhnout se zneužívání nepokojů

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell odsoudil násilí a nabídl pomoc s mírovým řešením krize. Státní úřady i zahraniční vojáky vyzval k uměřenosti při potlačování demonstrací.

„Je potřeba předejít dalším eskalacím a podněcování k násilí, vždy zachovávat zdrženlivost a vyhnout se zneužívání nepokojů k jiným účelům. Vnější vojenská pomoc by měla respektovat suverenitu a nezávislost Kazachstánu i základní práva všech občanů,“ prohlásil.

Papež František v neděli vyzval k dialogu. Podle agentury AFP to uvedl při své pravidelné týdenní modlitbě na Svatopetrském náměstí. „Se zármutkem jsem se dozvěděl, že demonstrace, které se v posledních dnech v Kazachstánu odehrály, provázely oběti na životech,“ uvedl nejvyšší představitel katolické církve. „Doufám, že se co nejdříve vrátíme k sociálnímu smíru prostřednictvím hledání dialogu, sociální spravedlnosti a obecného dobra,“ dodal papež.

Blinken bude žádat vysvětlení přítomnosti Rusů

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena není vyloučené, že se téma Kazachstánu dostane na program jednání týkajícího se napětí ohledně Ukrajiny. O něm mají Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance s Ruskem jednat v nadcházejícím týdnu.

Blinken v neděli kritizoval povolení střílet na demonstranty bez varování. „Je to něco, co naprosto odmítám. Příkaz střílet a zabíjet je v současném rozsahu špatný a měl by být odvolán,“ uvedl ve vysílání televizní stanice ABC Blinken. Ministr dal zároveň najevo, že Washingtonu není jasné, proč Kazachstán povolal jednotky Ruska a dalších postsovětských zemí z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti na potlačení domácích nepokojů, a bude žádat po středoasijské republice vysvětlení.

Počínání kazachstánských úřadů kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv. Například organizace Human Rights Watch ho označila za nepřijatelné a v rozporu s mezinárodními závazky země a s právem na život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zřejmě zruší střídání času. Který zůstane, je stále otázkou

Spojené státy míří ke zrušení střídání času. Změnu, kterou podporuje prezident Donald Trump, schválila sněmovna reprezentantů. Jenže zatímco prezident si přeje čas letní, odborníci prosazují ten zimní. I Evropská unie jednotný postoj stále hledá a její snaha už roky vázne na stejném sporu.
před 24 mminutami

Ruský útok na Kyjev si vyžádal dvě oběti, terčem úderů se stal i Charkov

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo balistickými raketami na ukrajinskou metropoli Kyjev. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé, dalších šest lidí bylo zraněno, informovaly podle deníku The Kyiv Independent úřady. Terčem ruských úderů se stal i Charkov, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Katar měl tajně finančně i vojensky pomáhat Íránu, pohár teď přetekl

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
před 1 hhodinou

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 8 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.