V Almaty se v noci znovu ozývala střelba. Ombudsmanka uvedla, že mezi oběťmi nepokojů jsou děti

Nahrávám video

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.

Podle dětské ombudsmanky jsou mezi mrtvými nejméně tři děti ve věku čtyři, jedenáct a patnáct let. Dosavadní úřední informace hovořily o desítkách mrtvých a stovkách zraněných.

I v noci na neděli se v různých částech největšího kazachstánského města ozývala střelba, ruská televize Mir-24 však označila noc za poměrně klidnou. Zdálo se, že jde jen o varovné výstřely. „Demonstranti stále kladou ozbrojený odpor. Je to stabilizované, ale občas propukne divoký odpor,“ řekl jedné z místních televizí místostarosta Almaty Jeržan Babakumarov.

Stejně jako ve zbytku země tam stále platí zákaz nočního vycházení, na jeho začátek upozorňuje siréna. Poté ulice znatelně utichnou a neprojíždějí jimi v podstatě žádná auta, popisuje Mir-24.

Podle reportérů stanice je nyní v Almaty největší problém s dodávkami potravin a úřady se snaží zajistit zejména zásobování malých obchodů a večerek. Někde je po několikadenním výpadku možné platit kartou a brzy by se měla otevřít tržiště. Lidé pociťují také nedostatek paliva, čekají na něj dlouhé fronty.

Lékárny fungují v omezeném režimu, podle televize mají zásoby léčiv na měsíc a některé i na delší dobu. „Místní úřady žádají obyvatele, aby byli opatrní, řídili se všemi bezpečnostními opatřeními a plnili požadavky armády,“ reportuje Mir-24.

Kancelář prezidenta Tokajeva podle agentury TASS oznámila, že úřady zatkly téměř šest tisíc lidí, z nichž mnozí byli cizinci. Ministerstvo vnitra podle místních médií informovalo o 5135 zadržených a 125 zahájených trestních stíhání. V poutech skončil i bývalý premiér země a donedávna ředitel kontrarozvědky Karim Masimov. Toho úřady podezřívají z velezrady.

Resort rovněž uvedl, že při demonstracích vznikla škoda v přepočtu za 4,28 miliardy korun. Demonstranti podle úřadu vyplenili přes stovku obchodů a bank a zničili přes čtyři sta vozidel. „Situace je dnes stabilizovaná ve všech regionech země,“ konstatoval v neděli ministr vnitra Erlan Turgumbajev. Zároveň dodal, že „pokračuje protiteroristická operace k obnovení pořádku v zemi“.

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa se situace v Almaty postupně uklidňuje. „Objevují se peníze v bankomatech. Ve městě je klid, je tam ale spousta policistů a město je obklíčeno kontrolními stanovišti.“ Projet městem je podle něj proto problém. 

Zrušené lety

Nepokoje, které tento týden zachvátily Kazachstán, jsou označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Podle kusých zpráv úřadů si vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.

Podle nedělního sdělení kazachstánské dětské ombudsmanky v pátek při potyčkách v Almaty zemřela čtyřletá dívka, když na auto, ve kterém jela, začaly střílet blíže neurčené osoby.

Protesty vypukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, což se dotklo většiny motoristů v regionu. 

Tokajev v pátek povolil bezpečnostním složkám střílet do demonstrantů bez varování ostrými náboji a zároveň prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za teroristy. Na pondělí nicméně prezident vyhlásil podle ruské agentury národní smutek za oběti nepokojů. Do země mezitím na prezidentovu žádost dorazily jednotky zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými výsadkáři, podle posledního vyjádření Tokajevovy kanceláře pomáhají s ochranou strategických budov. 

Kazachstánské úřady na neurčito uzavřely mezinárodní letiště v Almaty, které na krátký čas ovládli demonstranti; podle ministerstva průmyslu se provoz obnoví, až se situace v zemi stabilizuje. Původně mělo letiště opět fungovat od pondělí. V celé zemi bylo v neděli zrušeno 120 z celkem 224 plánovaných vnitrostátních letů.

Z letiště nicméně v neděli odletěla první tři ruská vojenská letadla s ruskými občany, kteří požádali o evakuaci ze země. Oznámil to ruský konzulát v Almaty. S žádostí o pomoc při odjezdu z Kazachstánu se na Moskvu obrátilo na 1600 ruských občanů, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že umožní části svého personálu v Almaty a rodinným příslušníkům všech zaměstnanců místního konzulátu opustit zemi.

Lipavský chce počkat na jasnější zprávy

K nepokojům v Kazachstánu se v nedělních Otázkách Václava Moravce vyjádřila europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). „Pro mě je nepřijatelné, že se střílí do civilistů v ulicích Kazachstánu. Chápu, že jsme v trochu jiné situaci než v Bělorusku, protože nemáme úplně jasno v tom, kdo je náš partner, kdo je opozice. Vznikl tam dav, kdy lidi šli do ulic, začali protestovat a teď se do nich střílí.“

Dodala, že „toto nepatří do civilizovaného světa a ten na to musí reagovat“. Připomněla, že Evropská unie má s Kazachstánem partnerskou dohodu, Charanzová proto očekává mírové řešení. „Že si sednou hlavní hráči –⁠ Evropa, Rusko, možná Čína, která tam má sféru vlivu, a Američani –⁠ a bude se jednat o tom, jak situaci demokraticky vyřešit.“ Zopakovala, že je pro ni nepřijatelné vidět kdekoli ve světě, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) budou příští týden jednat ministři zahraničí Evropské unie. S jakým opatřením případně přijde Česko, bude jasné, až se situace vyjasní, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Připomněl, že zprávy o tom, co se v Kazachstánu děje, teprve průběžně přicházejí. „Musíme zjistit, jestli je vůbec co sankcionovat,“ zdůraznil.

Borrell: Je potřeba vyhnout se zneužívání nepokojů

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell odsoudil násilí a nabídl pomoc s mírovým řešením krize. Státní úřady i zahraniční vojáky vyzval k uměřenosti při potlačování demonstrací.

„Je potřeba předejít dalším eskalacím a podněcování k násilí, vždy zachovávat zdrženlivost a vyhnout se zneužívání nepokojů k jiným účelům. Vnější vojenská pomoc by měla respektovat suverenitu a nezávislost Kazachstánu i základní práva všech občanů,“ prohlásil.

Papež František v neděli vyzval k dialogu. Podle agentury AFP to uvedl při své pravidelné týdenní modlitbě na Svatopetrském náměstí. „Se zármutkem jsem se dozvěděl, že demonstrace, které se v posledních dnech v Kazachstánu odehrály, provázely oběti na životech,“ uvedl nejvyšší představitel katolické církve. „Doufám, že se co nejdříve vrátíme k sociálnímu smíru prostřednictvím hledání dialogu, sociální spravedlnosti a obecného dobra,“ dodal papež.

Blinken bude žádat vysvětlení přítomnosti Rusů

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena není vyloučené, že se téma Kazachstánu dostane na program jednání týkajícího se napětí ohledně Ukrajiny. O něm mají Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance s Ruskem jednat v nadcházejícím týdnu.

Blinken v neděli kritizoval povolení střílet na demonstranty bez varování. „Je to něco, co naprosto odmítám. Příkaz střílet a zabíjet je v současném rozsahu špatný a měl by být odvolán,“ uvedl ve vysílání televizní stanice ABC Blinken. Ministr dal zároveň najevo, že Washingtonu není jasné, proč Kazachstán povolal jednotky Ruska a dalších postsovětských zemí z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti na potlačení domácích nepokojů, a bude žádat po středoasijské republice vysvětlení.

Počínání kazachstánských úřadů kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv. Například organizace Human Rights Watch ho označila za nepřijatelné a v rozporu s mezinárodními závazky země a s právem na život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
před 2 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 5 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj vyzval k otevřené debatě o LGBTQ+ a rovných právech občanů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyslovil pro otevřenou veřejnou debatu o otázkách LGBTQ+ a rovných právech občanů. Uvedl to během setkání s odborníky z iniciativy Tysiachovesna.
před 9 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 9 hhodinami
Načítání...