Sýrie strana 4 z 5

Izraelská armáda v neděli večer podnikla další vzdušný úder na syrské území a způsobila jisté škody na okraji Damašku, uvedla tamní státní tisková agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného představitele bezpečnostních složek. Při útoku zemřeli čtyři lidé, potvrdila později agentura AFP s odkazem na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Podobný útok je hlášen poněkolikáté za poslední dva měsíce. Židovský stát zřejmě cílí na ozbrojence podporované Íránem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o dodržování příměří v době konání letních olympijských her v Paříži v následujícím roce. Návrh schválila drtivá většina – 118 hlasů se vyjádřilo pro schválení dokumentů. Dvě členské země, Sýrie a Rusko, se zdržely. Do debat představitelů se propsala současná nestabilní situace ve světě, zejména ruská agrese proti Ukrajině a válka proti teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael.

Americká armáda hlásí dva vzdušné údery na pozice Íránem podporovaných šíitských ozbrojenců v Iráku. Jedná se o první americký zásah proti irácké odnoži teroristické organizace Hizballáh po nedávné vlně útoků na americké jednotky v regionu. Spojené státy se dosud zdráhaly udeřit v Iráku kvůli tamní choulostivé politické situaci a kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Íránem. V minulých týdnech ale americké letectvo zasahovalo proti militantním skupinám v sousední Sýrii.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Francouzská justice vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada kvůli použití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013. Zatykač se vztahuje také na Asadova bratra Máhira a dva jeho generály. Ve středu to uvedli zástupci žalující strany, informovala agentura AFP.

Spojené státy v neděli uskutečnily dva nálety v Sýrii na cíle spojené s Íránem, uvedl Pentagon podle agentury Reuters. Ta s odvoláním na agenturu Interfax napsala, že v Sýrii útočilo také Rusko, jehož nálety si podle tvrzení Moskvy vyžádaly životy 34 protirežimních bojovníků a zranění dalších více než šedesáti.

V Pásmu Gazy se dál intenzivně bojuje. Tamní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás viní židovský stát, že v posledních 24 hodinách opakovaně udeřil na nemocnice. Americký prezident Joe Biden mezitím ocenil rozhodnutí Izraele přerušit každý den na několik hodin boje, aby mohli z rizikových oblastí odejít civilisté. Izraelské úřady pak v pátek snížily na dvanáct set svůj odhad počtu obětí teroru Hamásu ze 7. října, protože se domnívají, že mnoho z neidentifikovaných pozůstatků patří účastníkům teroristického útoku.

Zbraně ruské výroby zřejmě míří do rukou libanonského extremistického hnutí Hizballáh, uvedla média. Podle agentury Reuters disponují teroristé protilodními raketami Jachont, deník The Wall Street Journal informoval o možných dodávkách protivzdušného systému Pancir. V Izraeli to vzbuzuje obavy – Hizballáh je spojencem hnutí Hamás, proti němuž po útoku 7. října vede Jeruzalém válku v Pásmu Gazy. Jako znepokojivé hodnotí informace i Spojené státy. Rostou obavy z možnosti, že také Hizballáh zaútočí na Izrael, otevře tak severní frontu a rozšíří konflikt do dalších oblastí regionu.

Spojené státy v posledních týdnech podruhé uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, kde jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob, které byly napojeny na skupiny podporované Íránem.

Izraelská armáda uvedla, že v rámci protiofenzivy v Pásmu Gazy její síly v noci na pondělí zabily „desítky teroristů“ a postupují podle plánu. Server The Times of Israel informoval i o úderu armády na cíle na Západním břehu Jordánu a také v Sýrii. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer vyloučil klid zbraní s teroristickým hnutím Hamás. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se židovský stát vzdal teroristické skupině. Do Gazy v neděli mířily kamiony s humanitární pomocí, v příštích dnech jich má být více.

Izrael pokračuje v masivním ostřelování Pásma Gazy, proti členům teroristického Hamásu zasahují v pásmu i pozemní jednotky. V posledních 24 hodinách armáda oznámila zničení 450 míst, která byla součástí vojenské infrastruktury Hamásu. Izraelci rovněž zesílili na severu pásma pozemní operaci, do níž se zapojily další jednotky. S pokračující vojenskou operací se dál zhoršují humanitární podmínky pro obyvatele Gazy. V neděli tisíce lidí pronikly do skladů s humanitární pomocí. Brali jídlo a zásoby nutné k přežití, informoval úřad OSN pro palestinské uprchlíky. Na katastrofální situaci civilistů v Pásmu Gazy upozornily i další organizace.

Americká armáda provedla údery na dvě zařízení ve východní Sýrii, která využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. V noci na pátek to oznámil Pentagon. Šlo podle něj o reakci Spojených států na řadu nedávných útoků proti americkým ozbrojeným silám v Iráku a Sýrii. Údery nařídil prezident Joe Biden.

Eva Filipi končí k 31. říjnu po třinácti letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války. Česko bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nadále usilovat o to, aby v Damašku mělo diplomatické zastoupení.

Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž se teroristé do Izraele dostali tunelem pod mořem. V noci na středu Izrael pokračoval v náletech na Pásmo Gazy. Zasáhl také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci, a útočil i na cíle v Sýrii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Před padesáti lety vypukla jomkipurská válka, při které Sýrie a Egypt zaútočily na Izrael. Během konfliktu, jenž odstartoval 6. října 1973, se sváděly obří tankové bitvy. Ačkoliv se poté mohlo zdát, že konvenční války jsou minulostí, ruská invaze na Ukrajinu takové domněnky změnila.

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.

O případném jmenování nového velvyslance v Rusku je třeba se bavit s vládou a zvážit všechna pro a proti, řekl prezident Petr Pavel České televizi. Zatímco ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i premiér Petr Fiala (ODS) trvají na tom, že Česko by mělo ambasadora v Moskvě mít, prezident minulý týden uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu představit. České televizi během své návštěvy Štrasburku řekl, že je třeba zhodnotit, co dobrého by tento krok Česku přinesl.

Krátce po zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem v noci na středu moravskoslezští policisté zajistili u Jablunkova na Frýdecko-Místecku v dodávce skupinu dvou desítek migrantů ze Sýrie. Převaděč z místa utekl, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. Do kontrol se na severu Moravy a ve Slezsku zapojilo osm desítek policistů. Dalších sedmatřicet migrantů policie zajistila v Jihomoravském kraji. Ve Zlínském kraji policie odhalila dva migranty ve vlaku a dalších čtrnáct v dodávce.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.