Sýrie strana 4 z 5

Davy lidí v pátek vyšly do ulic Damašku i dalších měst, aby oslavily první den velkých muslimských modliteb od pádu režimu diktátora Bašára Asada. Současně OSN oznámila, že víc než milion Syřanů musel v důsledku ofenzivy povstalců opustit domovy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena je nyní klíčové zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Americké vojáky natočil štáb ČT v Rakká ovládaném kurdskými jednotkami.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nové vedení Sýrie pozastaví platnost ústavy a parlamentu do 1. března 2025. Do té doby má vládnout přechodná vláda. Mluvčí kabinetu pro politické záležitosti Ubajda Arnáút ale zdůraznil, že cílem je vytvoření právního státu. Tamní islamističtí rebelové, kteří svrhli vládu Bašára Asada, chtějí také uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády.

Povstalci ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám se dali v Sýrii do pohybu 27. listopadu. Jejich postup velkými městy severozápadu byl bleskový. Vládní jednotky se vzdávaly bez boje. Rychle obsadili města Hamá a Homs a postupovali dále na jih. Diktátor Bašár Asad prchl do Moskvy, která mu přislíbila pomoc. Zaneprázdněná svou agresí vůči Ukrajině se ale na více než pár náletů nezmohla. V neděli už opoziční síly obsadily i Damašek. Vůdce povstalců Ahmad Šará se nyní snaží prezentovat jako vstřícný vůči menšinám i zahraničním mocnostem.

Syrští povstalci jsou poučeni vývojem z Libye nebo Iráku, zhodnotil dosavadní kroky rebelů ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v Interview ČT24. Situace v zemi v něm prý budí „velmi opatrný optimismus“. Česká diplomacie má však nadále všechny diplomatické pracovníky mimo Sýrii, o jejich návratu se má rozhodnout podle aktuální situace.

Syrští povstalci, kteří se dostali k moci v Damašku, obdrželi podle zdrojů obeznámených s ukrajinskými vojenskými aktivitami v zahraničí bezpilotní letouny a další podporu od ukrajinských zpravodajských agentů, kteří se tak snažili podkopat Rusko a jeho syrské spojence, reportoval list The Washington Post (WP).

Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek hovořili o válce na Ukrajině, konfliktech v Sýrii, Libanonu a Pásmu Gazy nebo o změnách, které přinese nástup Donalda Trumpa na pozici prezidenta USA. Prezident Petr Pavel ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Záběry z dronu ukazují zničený přístav v syrské Latákii, na který po pádu režimu Bašára Asada zaútočila izraelská armáda. Ta uvedla, že provedla více než 350 úderů na vojenská letiště, místa výroby zbraní, bojových letadel a raket. Izraelské rakety zasáhly v přístavu Latákie patnáct syrských lodí. Podle ní bylo cílem zničit strategickou armádní techniku, která by se mohla dostat do rukou povstaleckých skupin, které svrhly Asadův režim. Mnohé z nich vyrostly z hnutí napojených na al-Káidu či organizaci Islámský stát.

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Lidé v Aleppu říkají, že se tamní život pomalu vrací do normálních kolejí. V centru válkou rozvráceného města stále slaví pád režimu Bašára Asada, jehož vládu svrhli povstalci pod vedením skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Uskupení osobně i na plakátech vyvěšených v druhém největším městě v zemi ujišťuje, že chce Sýrii pro všechny. To sledují zejména zástupci menšin. Ke křesťanství se v Aleppu hlásí až pětina tamních obyvatel. Stejně jako ostatní minority tvrdí, že jejich situace je zatím dobrá a doufají, že taková zůstane i nadále. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Na letišti u Kámišlí v syrském Kurdistánu na severovýchodě země se pohybovali ruští vojáci a technika, včetně vrtulníků či systému protivzdušné obrany. Informovala o tom po osmé hodině ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová. O hodinu později sdělila, že ruská technika už z ranveje zmizela. Syrští Kurdové podle novinářky slaví pád režimu Bašára Asada, boje s rebely však místy pokračují.

Syrská občanská válka vyvolala jednu z největších migračních krizí na světě, kdy více než šest milionů lidí uteklo před boji do zahraničí. Pět milionů z nich zůstalo nedaleko za hranicemi vlasti: v Iráku, Libanonu, Jordánsku, Turecku a Egyptě. Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce uprchlíků vracejí zpět v naději na lepší budoucnost. Zlepšit situaci v zemi však nebude snadné a lidé se vracejí do nejistoty. Podle údajů OSN nemá třináct milionů obyvatel, tedy polovina tamní populace, dostatek potravin, stejnému počtu lidí chybí pitná voda. Šestadevadesát procent civilistů pak musí vyžít s méně než sedmi dolary na den.

Novým syrským premiérem byl jmenován Muhammed Bašír, podle agentury Reuters to v úterý oznámil v televizním projevu. Vedením přechodné vlády byl pověřen až do 1. března 2025. Bašír od ledna zastával pozici premiéra takzvané Syrské vlády spásy (SSG) v Idlibu, tedy na území kontrolovaném islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které na konci listopadu zahájilo úspěšnou ofenzivu proti režimu prezidenta Bašára Asada. Lídr hnutí Abú Muhammad al-Džulání večer deklaroval, že se Západ nemá čeho obávat a Sýrii čeká obnova.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Noví vládci Sýrie slibují stíhat bývalé vysoké státní úředníky odpovědné za mučení a zločiny na obyvatelstvu. Na informace o nich dokonce vypsali odměnu, přičemž jednoho z tamních dozorců již údajně zadrželi. V centru systematického útlaku byl komplex věznic a detenčních center určených k potlačení sebemenších náznaků odporu.

Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu země ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to potvrdil vysoký představitel SDF. Agentura Reuters zároveň napsala, že Turecko a Spojené státy americké se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.

Vůdce syrských rebelů učinil během tažení mnohá prohlášení, důležité ale budou činy, shodli se v Událostech, komentářích bývalá velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi a ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky z ministerstva zahraničí Petr Hladík. Podle Filipi má zájem na dalším směřování Sýrie mimo jiné Turecko.

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Svět řeší, jak se po triumfu syrských rebelů postavit k současné listině teroristických skupin. Na té unijní i americké je i Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a s ním i vůdce vítězných islamistů známý jako Abú Muhammad al-Džulání. Ten se teď vrátil ke svému rodnému jménu Ahmed Husejn al-Šará. V minulosti dokázal projevit značnou flexibilitu a profiloval se i v roli správce vzbouřenecké provincie Idlib, experti přesto varují před přílišným optimismem, pokud jde o umírněnost vznikajícího syrského režimu.

S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Dosavadní syrský premiér Mohamed Ghazí Džalálí řekl stanici al-Arabíja, že souhlasil s předáním moci povstalcům ze Syrské vlády spásy, jež sídlila v syrském Idlibu a za kterou stojí islamisté z Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Podle arabských médií se má předsedou přechodné vlády stát dosavadní šéf HTS v provincii Idlib Mohamed Bašír. Vítězní povstalci, v jejichž čele stojí právě teroristé z HTS, slibují amnestii pro všechny vojenské brance a tvrdí, že nebudou ženám nařizovat zahalování.

Syrský režim autoritáře Bašára Asada padl, moc v zemi po vstupu do Damašku převzali vzbouřenci. Premiér Muhammad Ghazí Džalálí oznámil, že je připraven na předání moci. Rebelové pracují na ustavení přechodného vládního orgánu. Asad podle tvrzení ruských médií dorazil do Moskvy, předtím se spekulovalo, že je po smrti.