Sýrie strana 4 z 5

Podobný počet nelegálních migrantů jako za celý květen zadržely policejní hlídky na jižní Moravě jen v posledním týdnu. S tím, jak se otepluje a blíží se léto, migrantů putujících střední Evropou přibývá – podobně jako loni. A stejně jako loni přicházejí do České republiky především ze Slovenska. Loni zavedla Praha kvůli množství nelegálních migrantů i plnohodnotné kontroly na česko-slovenských hranicích. Letos se k tomu zatím nechystá, policie ale slibuje intenzivnější namátkové kontroly.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Ministři zahraničí Ligy arabských států (LAS) se rozhodli po více než deseti letech přijmout zpět do svých řad Sýrii. Chtějí tak potvrdit normalizaci vztahů se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Šéf LAS Ahmad Abúl Ghajt v neděli uvedl, že se syrská hlava státu bude moci zúčastnit nadcházejícího summitu v Saúdské Arábii.

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

Izraelský raketový útok na syrský Halab (Aleppo) v noci na úterý vyřadil z provozu místní mezinárodní letiště, zabil jednoho vojáka a sedm lidí zranil. Mezi zraněnými jsou i dva civilisté. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média.

Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters.

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Jeden člověk zemřel a pět desítek dalších utrpělo zranění ve čtvrtek kvůli silné bouři doprovázené tornádem, která zasáhla tureckou provincii Kahramanmaraş. Silný vítr u města Pazarcik odnášel střechy a převracel auta. Živel zničil i stanové městečko, v němž žijí lidé, kteří při únorovém zemětřesení přišli o střechu nad hlavou. Podle turecké agentury DHA vichřice zdevastovala na 170 stanů.

Česká policie obvinila 22 lidí kvůli nelegálnímu převozu migrantů. Šest z nich poslal teplický okresní soud do vazby, jeden další už je z dřívějška za mřížemi za související trestnou činnost. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice hrozí všem obviněným od dvou do osmi let vězení.

V ženské vesnici Jinwar v severovýchodní části Sýrie nachází bezpečné místo pro sebe i své děti ženy z násilnických rodin nebo ovdovělé válkou. V místě se nachází tři desítky domů, obchod, pekárna, zdravotnické centrum i základní škola. Ženy v Jinwaru se drží ekologického zemědělství. Do vesnice přichází pomáhat i muži, ti ale ve vesnici nebydlí.

Dvacítka vzácných předmětů z doby železné a bronzové původem ze Sýrie je k vidění v Národním muzeu. Čeští odborníci na restaurování a konzervování se ve spolupráci s archeology podíleli na jejich záchraně, a to v rámci vládního programu, který má pomoct ochránit světové kulturní dědictví ve válkou zasažené Sýrii. Výstava s názvem Obnovená tvář potrvá do 10. května.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvrátil své dřívější rozhodnutí odvolat ministra obrany Joava Galanta. Podle předsedy vlády zůstane Galant ve funkci kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi, informovala agentura Reuters. Galant se v březnu vyslovil proti kontroverzní vládní justiční reformě, následně premiér ohlásil jeho odvolání. Nyní Netanjahu řekl, že se „rozhodl na neshody s Galantem zapomenout“.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na neděli zaútočila na cíle v Sýrii. Stalo se tak poté, co bylo ze syrského území na Izrael vypáleno šest raket, informovala agentura AP. Zato po dnech zvýšeného napětí v jeruzalémské mešitě al-Aksá skončily ranní ramadánové modlitby pokojně. U přilehlé Zdi nářků se mezitím dopoledne shromáždily tisíce Židů u příležitosti pesachového požehnání. Až do západu Slunce vše podle agentury AP proběhlo bez zásadnějších incidentů.

Papež František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) vyjádřil znepokojení nad konflikty v Izraeli a v Palestině. Zároveň prosil Boha, aby ukázal Ukrajině cestu k míru a osvítil ruský národ. Ve zhruba desetiminutovém proslovu se František zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí, například o občanské válce v Sýrii, o zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii, či o bezpečnostní a humanitární situaci v Latinské Americe, v Asii a v Africe.

Hussain Besou překvapuje svým šachovým talentem. Už v osmi letech vyhrál německý šampionát desetiletých šachistů, a loni dokonce ovládl i mistrovství světa hráčů do 12 let. Už v dubnu se představí v německé reprezentaci jako nejmladší hráč její historie. Hussainova rodina opustila před sedmi lety válkou zmítanou Sýrii, bezpečné zázemí našla v německém Lippstadtu, kde jej rodiče přihlásili do místního šachového klubu.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s izraelským protějškem Elim Kohenem potvrdili odhodlání rozvíjet strategické partnerství. Šéf české diplomacie také na úterní tiskové konferenci po jednání v Černínském paláci poděkoval Kohenovi za podporu Ukrajině napadené Ruskem. Izrael stojí za Ukrajinou a bude pokračovat v humanitární pomoci, řekl Kohen. Upozornil také na nutnost sankcí proti Íránu. S izraelským ministrem se odpoledne na Pražském hradě setkal i prezident Petr Pavel.