Sýrie strana 2 z 5

Po pádu režimu Bašára Asada začalo mnoho Syřanů pátrat po svých nezvěstných příbuzných. Většinou se obrací na nemocnice nebo kdysi nechvalně proslulé věznice. Tam ale stopy většinou končí. Expertní týmy postupně odkrývají masové hroby. Země má ale obrovský nedostatek forenzních laboratoří. Jedna, kam posílají ostatky k identifikaci, se nachází v Damašku.

Syrské vládní jednotky v Latákíji a okolí, kde bojují s ozbrojenci, popravily 134 civilistů z řad alavitské menšiny. Podle agentury AFP to uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která disponuje v zemi rozsáhlou sítí svých informátorů. Vedle toho při bojích zemřelo 50 příslušníků vládních jednotek a 45 členů ozbrojených skupin, které úřady označují za stoupence bývalého prezidenta Bašára Asada. Tím počet padlých vzrostl na 185.

Napětí mezi Ankarou a Teheránem roste poté, co šéf turecké diplomacie Hakan Fidan kritizoval regionální politiku Íránu a komentoval jeho vazby na Kurdy v Sýrii. Obě země si poté „pozvaly“ velvyslance na schůzku. Pád režimu Bašára Asada změnil rovnováhu sil v Sýrii ve prospěch Turecka, které tlačí na nový režim, aby začlenil kurdské síly do svých struktur a vyhostil jejich velitele.

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

Sobotní útok v rakouském Villachu, kde muž původem ze Sýrie zabil čtrnáctiletého chlapce a dalších pět lidí zranil, má svého hrdinu. Je jím dvaačtyřicetiletý Aladin al-Habibi, taktéž původem ze Sýrie, který svému krajanovi zabránil, aby v činu pokračoval. Podezřelého následně zadržela policie.

Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.

Pro vybudování ruské námořní základny na súdánském pobřeží Rudého moře neexistují žádné překážky. V Moskvě to uvedl súdánský ministr zahraničí Alí Júsif Šaríf. Rusko o základnu u přístavního města Port Súdán usiluje dlouhodobě, píše agentura AFP.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Policie v Örebro ve středním Švédsku připustila, že se stále snaží objasnit motiv muže, který minulý týden v úterý ve vzdělávacím středisku pro dospělé zastřelil deset lidí. Informovala o tom agentura AFP. Pachatel nejhoršího útoku tohoto druhu v zemi se po činu postřelil a zemřel v nemocnici.

Návrat Syřanů do vlasti je téma, které po pádu režimu Bašára Asada zajímá Turecko. To se ujalo vůbec největší skupiny uprchlíků ze sousední země, a to tří milionů lidí. Po kolapsu diktátorského režimu oznámilo zvýšení kapacity hraničních přechodů na dvacet tisíc lidí denně. V lednu nebyla využita ani z desetiny. Za poslední dva měsíce se vydalo domů osmdesát tisíc Syřanů, nyní ale tempo zpomaluje. Nadšení z pádu diktátora vystřídal pohled na válkou zničenou zemi, navrátilci se navíc nepotýkají jen s ekonomickou krizí.

Svět s údivem pozoruje změnu ve vedení Sýrie. Jsou to dva měsíce, co krvavého diktátora Bašára Asada nahradil islamistický lídr Abú Muhammad al-Džulání. Nyní si už ale říká svým civilním jménem – Ahmad Šará. Uniformu vyměnil za elegantní oblek a na tvář nasadil vstřícný úsměv. V Damašku si začali podávat dveře zahraniční představitelé, přicházejí také pozvánky do klíčových zemí. Poprvé i do Evropy.

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Ahmad Šará, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli v Sýrii režim vůdce Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Izraelská armáda odtajnila záznamy dokazující, že její speciální komando zlikvidovalo v Sýrii továrnu na pokročilé raketové zbraně. Došlo k tomu 8. září, tedy ještě za vlády nyní uprchlého syrského autoritáře Bašára Asada. Podzemní komplex, kterému izraelská armáda přiřadila krycí označení Deep Layer, měli řídit a provozovat experti z Íránu. Zařízení se nacházelo v hornatém terénu pohoří Masjaf zakopané až 130 metrů pod zemí. Kvůli tomu zvolil Jeruzalém namísto bombardování pozemní operaci, které se účastnilo sto dvacet členů zvláštních jednotek.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Hlavním tématem v Evropě bude v následujících měsících zřejmě bezpečnost. Polsko ji v roli země předsedající Radě EU razí jako prioritu a tlačí na ni i zvolený americký prezident Donald Trump. Ministr zahraničí Jan Lipavský v Devadesátce ČT24 upozornil, že bez bezpečnosti se nelze posouvat dále. Zatímco v Evropě bude středobodem zájmu ruská válka proti Ukrajině, na Blízkém východě o bezpečnosti rozhodne napětí mezi Izraelem a Íránem či vývoj v Sýrii.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) už sice po vojenské porážce v roce 2017 neovládá rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, její extremistická ideologie a značka ale pořád působí jako inspirace. Podle odhadu OSN má navíc i nadále až deset tisíc ozbrojenců napříč Asií a Afrikou. Za tikající bombu bývá označován zajatecký tábor al-Hol v Sýrii, kde kurdské jednotky zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin.

Než se v Sýrii uskuteční volby, může to trvat až čtyři roky, vypracování ústavy tři, je přesvědčen faktický vládce země Ahmad Šará. V rozhovoru s televizí al-Arabíja také řekl, že zemi pojí strategické zájmy s Ruskem.