Sýrie strana 2 z 5

Státní zástupce poslal v pondělí před soud pět osob v kauze ASIX, která se týká nelegálního převozu syrských migrantů přes území Maďarska, Slovenska a Česka. Cílovou destinací mělo být hlavně Německo. V případě odsouzení obžalovaným hrozí až osm let vězení. České televizi informace poskytl mluvčí teplického státního zastupitelství Jakub Matocha.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh ve středu brzy ráno uvedlo, že vyslalo raketu na velitelství izraelské tajné služby Mosad nedaleko Tel Avivu. Nejsou hlášeny škody ani zranění. Hizballáh také potvrdil, že úterní izraelský útok na Bejrút zabil jeho vysoce postaveného člena Ibrahíma Kubajsiho. Izrael ve středu třetí den v řadě útočil na jih Libanonu a jeho armáda tvrdí, že za tuto dobu zasáhla více než dva tisíce cílů spojených s hnutím Hizballáh, včetně šedesáti cílů spojených s jeho zpravodajskou divizí.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Nejméně čtrnáct lidí včetně tří syrských civilistů zemřelo v neděli pozdě večer při sérii vzdušných úderů, které zřejmě provedl Izrael na několik vojenských objektů včetně vědeckého výzkumného střediska na západě Sýrie. Informovala o tom v noci na pondělí tisková agentura AFP s odvoláním na nevládní Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) a ráno i syrská státní média. Původní bilance útoků byla výrazně nižší.

Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Chybějící důkazy i spekulace – to vytýká žalobce usnesení, kterým policie obvinila Elenu Šapošnikovou v kauze výbuchů skladů ve Vrběticích. Podle kriminalistů měla mimo jiné zajistit doklady k návštěvě skladů dvěma ruským agentům, kteří výbuchy údajně způsobili. Podle státního zástupce Martina Malůše ale vyšetřovatelé nepopsali, jak přesně Šapošniková návštěvu agentů zařídila. Jejich práce je podle něj místy spekulativní a chybí důkazy. I proto její stíhání zrušil a případ odložil. Malůš to napsal do dokumentu, který ČT získala.

Finští zákonodárci v pátek těsně schválili zákon, který umožní za některých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, která je podle finské vlády koordinovaná Moskvou.

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu, jenž následně zraněním podlehl.

Diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi získala Cenu Arnošta Lustiga, kterou dosud dostalo jedenáct osobností. Ozvláštňuje mě to, protože ta společnost je nádherná. Až si možná myslím, že nevím, jestli jsem si zasloužila takové ocenění v porovnání s nimi, řekla v Událostech, komentářích. Posledních třináct let hájila Filipi zájmy Česka v Sýrii. Na postu setrvala i po vypuknutí občanské války jako jedna z mála diplomatů, a stala se tak strategickou osobou nejen pro Česko, ale také pro část západních zemí, včetně USA.

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2023 za rozvoj celospolečenských hodnot obdržela diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi. Jako velvyslankyně působila posledních třináct let v Sýrii, předtím byla mimo jiné v Turecku a Iráku. Výbor Ceny Arnošta Lustiga zvolil osmdesátiletou Filipi jednomyslně.

Turistický ruch v Izraeli se kvůli probíhající válce na Blízkém východě dramaticky propadl. Statistiky vykazují meziroční pokles o 80 procent. Ještě horší situace je pak v severní části Golanských výšin. Tamní ekonomika je přitom orientovaná právě na turistiku – jak letní, tak zimní. V krizi se region ocitl především kvůli své poloze – leží u hranic se Sýrií a Libanonem.

Moskva posiluje své zájmy na africkém kontinentu, konkrétně v Libyi. Do země Rusové tajně poslali nejméně osmnáct set vojáků a také vojenská vozidla a zbraně. Kreml sází na podporu východolibyjského generála Chalífy Haftara a tvoří jednotky nazvané „Africký sbor“, do jejichž řad se přidali i bývalí wagnerovci. Cílem Ruska je následně rozšířit sféru vlivu i do dalších afrických zemí.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Z iráckého města Zumár bylo v neděli večer na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované irácké bezpečnostní zdroje. Podle nejmenovaného amerického představitele nezpůsobil úder mezi americkými vojáky žádné oběti. Podle Reuters jde o první útok proti americkým silám v oblasti od února, kdy Íránem podporované skupiny útoky proti americkým vojákům zastavily. Incident se odehrál den po návratu iráckého premiéra Muhammada Súdáního ze Spojených států, kde se setkal se šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Ozbrojenci teroristické organizace Islámský stát (IS) při dvou útocích ve vládou ovládaných oblastech Sýrie zabili 28 vojáků a provládních bojovníků, oznámila v pátek podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.