Sýrie strana 2 z 5

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

Sobotní útok v rakouském Villachu, kde muž původem ze Sýrie zabil čtrnáctiletého chlapce a dalších pět lidí zranil, má svého hrdinu. Je jím dvaačtyřicetiletý Aladin al-Habibi, taktéž původem ze Sýrie, který svému krajanovi zabránil, aby v činu pokračoval. Podezřelého následně zadržela policie.

Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.

Pro vybudování ruské námořní základny na súdánském pobřeží Rudého moře neexistují žádné překážky. V Moskvě to uvedl súdánský ministr zahraničí Alí Júsif Šaríf. Rusko o základnu u přístavního města Port Súdán usiluje dlouhodobě, píše agentura AFP.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Policie v Örebro ve středním Švédsku připustila, že se stále snaží objasnit motiv muže, který minulý týden v úterý ve vzdělávacím středisku pro dospělé zastřelil deset lidí. Informovala o tom agentura AFP. Pachatel nejhoršího útoku tohoto druhu v zemi se po činu postřelil a zemřel v nemocnici.

Návrat Syřanů do vlasti je téma, které po pádu režimu Bašára Asada zajímá Turecko. To se ujalo vůbec největší skupiny uprchlíků ze sousední země, a to tří milionů lidí. Po kolapsu diktátorského režimu oznámilo zvýšení kapacity hraničních přechodů na dvacet tisíc lidí denně. V lednu nebyla využita ani z desetiny. Za poslední dva měsíce se vydalo domů osmdesát tisíc Syřanů, nyní ale tempo zpomaluje. Nadšení z pádu diktátora vystřídal pohled na válkou zničenou zemi, navrátilci se navíc nepotýkají jen s ekonomickou krizí.

Svět s údivem pozoruje změnu ve vedení Sýrie. Jsou to dva měsíce, co krvavého diktátora Bašára Asada nahradil islamistický lídr Abú Muhammad al-Džulání. Nyní si už ale říká svým civilním jménem – Ahmad Šará. Uniformu vyměnil za elegantní oblek a na tvář nasadil vstřícný úsměv. V Damašku si začali podávat dveře zahraniční představitelé, přicházejí také pozvánky do klíčových zemí. Poprvé i do Evropy.

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Ahmad Šará, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli v Sýrii režim vůdce Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Izraelská armáda odtajnila záznamy dokazující, že její speciální komando zlikvidovalo v Sýrii továrnu na pokročilé raketové zbraně. Došlo k tomu 8. září, tedy ještě za vlády nyní uprchlého syrského autoritáře Bašára Asada. Podzemní komplex, kterému izraelská armáda přiřadila krycí označení Deep Layer, měli řídit a provozovat experti z Íránu. Zařízení se nacházelo v hornatém terénu pohoří Masjaf zakopané až 130 metrů pod zemí. Kvůli tomu zvolil Jeruzalém namísto bombardování pozemní operaci, které se účastnilo sto dvacet členů zvláštních jednotek.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Hlavním tématem v Evropě bude v následujících měsících zřejmě bezpečnost. Polsko ji v roli země předsedající Radě EU razí jako prioritu a tlačí na ni i zvolený americký prezident Donald Trump. Ministr zahraničí Jan Lipavský v Devadesátce ČT24 upozornil, že bez bezpečnosti se nelze posouvat dále. Zatímco v Evropě bude středobodem zájmu ruská válka proti Ukrajině, na Blízkém východě o bezpečnosti rozhodne napětí mezi Izraelem a Íránem či vývoj v Sýrii.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) už sice po vojenské porážce v roce 2017 neovládá rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, její extremistická ideologie a značka ale pořád působí jako inspirace. Podle odhadu OSN má navíc i nadále až deset tisíc ozbrojenců napříč Asií a Afrikou. Za tikající bombu bývá označován zajatecký tábor al-Hol v Sýrii, kde kurdské jednotky zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin.

Než se v Sýrii uskuteční volby, může to trvat až čtyři roky, vypracování ústavy tři, je přesvědčen faktický vládce země Ahmad Šará. V rozhovoru s televizí al-Arabíja také řekl, že zemi pojí strategické zájmy s Ruskem.

V Sýrii ve čtvrtek zadrželi generála, který je spojovaný s tisíci rozsudků smrti vynesených v rychlých procesech za bývalého režimu Bašára Asada. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR), která dlouhodobě monitoruje dění v zemi.

V syrském Tartúsu na západě země příslušníci sil věrných svrženému prezidentovi Bašáru Asadovi zabili čtrnáct policistů, uvedl ve středu podle agentury AFP ministr vnitra v syrské přechodné vládě Muhammad Abdal Rahmán. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) už dříve informovala o tom, že v Tartúsu zahynulo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením Asadova režimu. Ve stejný den probíhaly v Homsu a dalších městech demonstrace menšinových alavitů, při nichž policie zastřelila jednoho z protestujících. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na SOHR.

Faktický vládce Sýrie Ahmad Šará se dohodl s vůdci povstaleckých uskupení na rozpuštění všech ozbrojených skupin a jejich začlenění pod nové ministerstvo obrany, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení nové syrské vlády. Šará a přechodný kabinet pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) se tak snaží vyvarovat případných střetů mezi různými frakcemi.

Ve Středozemním moři se potopilo ruské nákladní plavidlo Ursa Major, dva lidé z šestnáctičlenné posádky jsou nezvěstní, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého záchranáři dopravili námořníky do Španělska. Loď Ursa Major spojovaná s vojenskými transporty do Sýrie byla na sankčním seznamu USA.