Sýrie strana 3 z 5

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzivu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Děje se tak navzdory oznámenému příměří a stažení syrských vládních jednotek z oblasti. Podle agentury AFP ve čtvrtek také izraelské letouny podnikly nálet u města Suvajda.

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.

Do syrského města Suvajda, kde žije menšina drúzů, v úterý ráno vstoupily vládní vojenské jednotky. Po prvních střetech při vstupu do města vládní úřady vyhlásily klid zbraní, informovala agentura AFP. Podle místních zdrojů ve městě vypukly násilnosti. V oblasti se v uplynulých dvou dnech odehrály střety mezi drúzy a sunnitskými beduíny. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při násilí zemřelo dosud 203 lidí. Podle syrských médií na město navíc podniká údery Izrael, který tvrdí, že cílí na vládní jednotky.

Střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda si od nedělního rána vyžádaly nejméně 89 obětí a desítky dalších lidí při nich byly zraněny, informovala agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii prostřednictvím svých pozorovatelů. Do bojů na jihu Sýrie se zapojila i izraelská armáda, podrobnosti k tomu zatím nejsou známy.

Američtí záchranáři v neděli ráno místního času přerušili pátrání po obětech katastrofálních záplav v Texasu ze začátku měsíce, důvodem jsou nové vydatné srážky a varování meteorologů před dalšími povodněmi v postižené oblasti. Informovala o tom agentura AP, která upozornila, že od bleskových povodní ze 4. července je to poprvé, kdy pátrání přerušila nová vlna nepříznivého počasí. Do Texasu v neděli odcestovalo šestnáct českých hasičů z USAR týmu, kteří mají pomáhat s pátráním po pohřešovaných.

Mezi současnou syrskou prozatímní vládou, vedenou osobami spjatými s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), a sítí al-Káida nejsou žádné aktivní vazby. Podle agentury Reuters to v dosud nezveřejněné zprávě OSN tvrdí nezávislý panel odborníků monitorující dodržování sankcí. Tento závěr by podle agentury mohl posílit očekávaný tlak USA na zrušení sankcí OSN uvalených v minulosti na HTS a jeho někdejšího vůdce Ahmada Šaru, který se v lednu stal prozatímním syrským prezidentem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Německé úřady začaly jednat se Sýrií o deportaci Syřanů, kteří se dopustili v evropské zemi zločinu. V sobotu to řekl mluvčí německého ministerstva vnitra agentuře AFP. Ministerstvo nařídilo Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) odebrat mezinárodní ochranu Syřanům, kteří se dopustili zločinů či jsou nebezpeční. Podle agentury se tak stalo ve zhruba osmi desítkách případů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by židovský stát neměl promarnit, napsala agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na tamní jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Na území Golanských výšin, které okupuje židovský stát, dopadly v úterý večer dvě rakety, které přiletěly z území Sýrie. Šlo o první podobný útok od pádu režimu Bašára Asada. Jeruzalém viní novou islamistickou vládu v Damašku a odpověděl dělostřeleckou palbou.

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.

Spojené státy zahájily odstraňování sankcí vůči Sýrii. Dočasně zrušily jeden ze sankčních balíků a zmírnily omezení pro podnikání v Sýrii, oznámila v pátek večer americká vláda. V sobotu se v Istanbulu sešel zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa s prozatímním prezidentem Ahmedem Šárou, ocenil přitom „kroky týkající se Izraele“.

Před čtvrt stoletím skončila izraelská okupace jižního Libanonu. Za více než dvě dekády nedokázala zajistit bezpečí na severu židovského státu a stvořila mocný Hizballáh. Koloběh vojenských vpádů do sousední země ale pokračuje. Poslední invaze v reakci na ostřelování šíitských teroristů si vyžádala životy tisíců Libanonců včetně civilistů a zdevastovala infrastrukturu.

Ministři zahraničí Evropské unie se dohodli na zrušení hospodářských sankcí vůči Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to po jednání unijních ministrů obrany a unijních ministrů zahraničí. Kallasová rovněž uvedla, že Evropská unie v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi Unií a židovským státem.

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii, oznámil v úterý při návštěvě Saúdské Arábie prezident USA Donald Trump. Sdělil, že věří, že se nové syrské vládě podaří stabilizovat situaci v zemi. Dříve toho dne šéf Bílého domu podepsal investiční dohodu s Rijádem, jež zahrnuje zakázky za stovky miliard dolarů. V následujících dnech se vydá do dalších zemí Perského zálivu: Kataru a Spojených arabských emirátů. Očekává se mimo jiné jednání o příměří ve válce v Gaze či Trumpem avizované „převratné“ oznámení.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.