Sýrie strana 3 z 5

Eva Filipi končí k 31. říjnu po třinácti letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války. Česko bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nadále usilovat o to, aby v Damašku mělo diplomatické zastoupení.

Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž se teroristé do Izraele dostali tunelem pod mořem. V noci na středu Izrael pokračoval v náletech na Pásmo Gazy. Zasáhl také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci, a útočil i na cíle v Sýrii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Před padesáti lety vypukla jomkipurská válka, při které Sýrie a Egypt zaútočily na Izrael. Během konfliktu, jenž odstartoval 6. října 1973, se sváděly obří tankové bitvy. Ačkoliv se poté mohlo zdát, že konvenční války jsou minulostí, ruská invaze na Ukrajinu takové domněnky změnila.

Nejméně sto lidí zemřelo a dalších asi 125 bylo zraněno při čtvrtečním dronovém útoku na vojenskou akademii v Homsu v západní Sýrii. Informovala o tom Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) působící v Británii, píše agentura AFP. Ve vojenské akademii se konalo slavnostní povyšování důstojníků.

O případném jmenování nového velvyslance v Rusku je třeba se bavit s vládou a zvážit všechna pro a proti, řekl prezident Petr Pavel České televizi. Zatímco ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i premiér Petr Fiala (ODS) trvají na tom, že Česko by mělo ambasadora v Moskvě mít, prezident minulý týden uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu představit. České televizi během své návštěvy Štrasburku řekl, že je třeba zhodnotit, co dobrého by tento krok Česku přinesl.

Krátce po zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem v noci na středu moravskoslezští policisté zajistili u Jablunkova na Frýdecko-Místecku v dodávce skupinu dvou desítek migrantů ze Sýrie. Převaděč z místa utekl, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. Do kontrol se na severu Moravy a ve Slezsku zapojilo osm desítek policistů. Dalších sedmatřicet migrantů policie zajistila v Jihomoravském kraji. Ve Zlínském kraji policie odhalila dva migranty ve vlaku a dalších čtrnáct v dodávce.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Syrská uprchlická rodina neuspěla v žalobě na evropskou agenturu pro ochranu hranic Frontex za deportaci z Řecka zpět do Turecka. Podle právníků rodiny Frontex uprchlíky deportoval, aniž by zvážil jejich žádost o azyl. Podle Evropského soudního dvora v Lucemburku ale Frontex takovou pravomoc nemá. Verdikt přišel v době, kdy migrace do Evropy opět míří k číslům z let 2015 a 2016.

V Sýrii stále pokračují boje, dokonce i mezi bývalými spojenci. V některých městech v minulých dnech navíc vypukly i protirežimní demonstrace. Vyvolává to obavy, že by situace opět mohli využít radikálové z Islámského státu.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

Společně s reportérkou Darjou Stomatovou zůstali jako poslední zahraniční štáb v Ruskem ostřelovaném Charkově. Z Ukrajiny tehdy za CNN Prima News reportovali do celého světa. Nebyla to první zkušenost s válkou, kterou kameraman Ján Schürger zažil. Ačkoliv ho natáčení v zemích zmítaných násilím velkou část kariéry živí, je Schürger proti válce. Válečná reportáž vám vezme kus duše. Čím častěji do těch zemí jezdíte, tím to bude horší, nakonec se z vás stane cynik, vysvětluje kameraman v podcastu Background ČT24.

Raketový útok Izraele na oblast Damašku v noci na pondělí zabil čtyři syrské vojáky a stejné množství zranil, uvedla podle agentury Reuters syrská média s odvoláním na armádní zdroj. Izrael se zatím k události nevyjádřil.

Policie v souvislosti se zátahem na Pražském okruhu v minulém týdnu začala prověřovat řidiče přepravní společnosti. Podezřívá ho z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. České televizi to sdělil mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Podle informací ČT se jedná o řidiče společnosti Bolt. Firma zatím o případu nemá informace, manažerka Soňa Stloukalová pouze uvedla, že řidiči Boltu nejsou zaměstnanci firmy. Nejedná se o jediný podobný případ, který cizinecká policie eviduje. Podle Urbana cizinci věří tomu, že vozidla taxislužby policie spíš nezkontroluje.

Syřané čelí další katastrofě. Po únorovém ničivém zemětřesení, ze kterého se země čelící dvanáct let občanské válce stále nevzpamatovala, je zasáhly rozsáhlé lesní požáry. Hasiči je dlouho nemohli dostat pod kontrolu. I kvůli kolabující infrastruktuře.

Hasiči a dobrovolníci dále bojují s lesními požáry v Řecku, nejhorší je nyní situace na východě země, kde se plameny přiblížily k předměstí přístavního města Volos. V okolí jsou slyšet výbuchy po požáru muničního skladu, ve středu večer v oblasti zemřeli kvůli ohni dva lidé. Na Rhodu byla odvolána evakuace některých středisek na východě ostrova. Rozsáhlý požár vypukl na chorvatském ostrově Čiovo.

Na Golanských výšinách se rozhořel nový spor. Izraelská armáda chce jednu z tamních lokalit proměnit na výcvikový prostor. Jenže to odmítají tamní obyvatelé, kteří varují před zničením unikátního ekosystému.