Izraelské údery zabily v Pásmu Gazy přes dvě desítky lidí, píší agentury

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kontrolované teroristickým Hamásem, tvrdí, že izraelské údery zabily ve středu v regionu 24 lidí, včetně sedmi dětí. Informaci o počtu mrtvých přinesla večer agentura Reuters. Mezi mrtvými je dle dostupných informací i pracovník Palestinského červeného půlměsíce, který pomáhal obětem předchozího úderu ve městě Chán Júnis. Izraelská armáda uvedla, že údery jsou odvetou za střelbu na její vojáky a že cílem jednoho úderu byl jeden z velitelů Hamásu.

Podle civilní obrany jsou mezi zabitými oběti vzdušných úderů i dělostřelecké palby, zraněno bylo nejméně 38 lidí. Násirova nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy a nemocnice Šifá ve městě Gaza v severní části Pásma potvrdily, že přijaly těla zabitých.

Nejvíce obětí si dle dostupných informací vyžádala palba na budovu ve čtvrti Tuffáh ve městě Gaza. Podle agentury AP zabila jedenáct lidí, včetně pětiměsíčního dítěte a před deseti dny narozené holčičky. „Nechápeme, proč se nám to děje. Co máme dělat? Kam máme jít? Tohle není život,“ citovala agentura Muhammada Džásira, který je příbuzným obětí.

Podle prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) byl při zásahu záchranářů na pomoc obětem úderu ve městě Chán Júnis zabit jeden pracovník Palestinského červeného půlměsíce. „Zdravotníci a humanitární pracovníci musí byt schopni vykonávat svou práci bezpečně,“ zdůraznil ICRC. Podle organizace je hanbou, že od začátku války v Pásmu Gazy zahynula řada zdravotníků.

Izraelská armáda uvedla, že „provedla přesné útoky poté, co teroristé zahájili palbu na vojáky“. Incident se podle ní stal na severu pásma blízko takzvané žluté linie, která je hranicí, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu.

Později armáda židovského státu doplnila, že její úder v pobřežní oblasti Mavásí měl za cíl velitele Hamásu, který se zúčastnil teroristického útoku ze 7. října 2023. Armáda také zveřejnila záběry, které podle ní ukazují, že Hamás používá pro přepravu zbraní sanitky. Prohlášení ICRC ale nekomentovala.

Izraelská armáda později dle Reuters potvrdila, že zabila jednoho z velitelů Islámského džihádu.

V Pásmu Gazy platí od loňského 10. října příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Válka vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu zaútočili na jih Izraele, kde zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli.

Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 71 803 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí byli civilisté.

I po vyhlášení příměří se Izrael a Hamás obviňují z opakovaného porušování klidu zbraní. Od počátku příměří bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zabito 529 Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Pásmu Gazy pozemní operaci, tam v boji zahynulo 471 vojáků, uvádí web izraelského ministerstva zahraničí. Podle izraelské armády zahynuli v Pásmu Gazy od počátku příměří tři její vojáci, uvedla agentura Reuters.

Dne 14. ledna začala platit druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, která se zaměří na odzbrojení všech uskupení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Gazu a obnovu této oblasti. První fáze zajistila příměří, humanitární pomoc a návrat rukojmí unesených do Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 2 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...