Izraelské údery zabily v Pásmu Gazy přes dvě desítky lidí, píší agentury

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kontrolované teroristickým Hamásem, tvrdí, že izraelské údery zabily ve středu v regionu 24 lidí, včetně sedmi dětí. Informaci o počtu mrtvých přinesla večer agentura Reuters. Mezi mrtvými je dle dostupných informací i pracovník Palestinského červeného půlměsíce, který pomáhal obětem předchozího úderu ve městě Chán Júnis. Izraelská armáda uvedla, že údery jsou odvetou za střelbu na její vojáky a že cílem jednoho úderu byl jeden z velitelů Hamásu.

Podle civilní obrany jsou mezi zabitými oběti vzdušných úderů i dělostřelecké palby, zraněno bylo nejméně 38 lidí. Násirova nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy a nemocnice Šifá ve městě Gaza v severní části Pásma potvrdily, že přijaly těla zabitých.

Nejvíce obětí si dle dostupných informací vyžádala palba na budovu ve čtvrti Tuffáh ve městě Gaza. Podle agentury AP zabila jedenáct lidí, včetně pětiměsíčního dítěte a před deseti dny narozené holčičky. „Nechápeme, proč se nám to děje. Co máme dělat? Kam máme jít? Tohle není život,“ citovala agentura Muhammada Džásira, který je příbuzným obětí.

Podle prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) byl při zásahu záchranářů na pomoc obětem úderu ve městě Chán Júnis zabit jeden pracovník Palestinského červeného půlměsíce. „Zdravotníci a humanitární pracovníci musí byt schopni vykonávat svou práci bezpečně,“ zdůraznil ICRC. Podle organizace je hanbou, že od začátku války v Pásmu Gazy zahynula řada zdravotníků.

Izraelská armáda uvedla, že „provedla přesné útoky poté, co teroristé zahájili palbu na vojáky“. Incident se podle ní stal na severu pásma blízko takzvané žluté linie, která je hranicí, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu.

Později armáda židovského státu doplnila, že její úder v pobřežní oblasti Mavásí měl za cíl velitele Hamásu, který se zúčastnil teroristického útoku ze 7. října 2023. Armáda také zveřejnila záběry, které podle ní ukazují, že Hamás používá pro přepravu zbraní sanitky. Prohlášení ICRC ale nekomentovala.

Izraelská armáda později dle Reuters potvrdila, že zabila jednoho z velitelů Islámského džihádu.

V Pásmu Gazy platí od loňského 10. října příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Válka vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu zaútočili na jih Izraele, kde zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli.

Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 71 803 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí byli civilisté.

I po vyhlášení příměří se Izrael a Hamás obviňují z opakovaného porušování klidu zbraní. Od počátku příměří bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zabito 529 Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Pásmu Gazy pozemní operaci, tam v boji zahynulo 471 vojáků, uvádí web izraelského ministerstva zahraničí. Podle izraelské armády zahynuli v Pásmu Gazy od počátku příměří tři její vojáci, uvedla agentura Reuters.

Dne 14. ledna začala platit druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, která se zaměří na odzbrojení všech uskupení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Gazu a obnovu této oblasti. První fáze zajistila příměří, humanitární pomoc a návrat rukojmí unesených do Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 4 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 5 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...