Povstalci v Kongu obsazují další velké město, vládní jednotky se stahují

Nahrávám video
Studio 6: Povstalci v Kongu obsadili město Bukavu
Zdroj: ČT24

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Konžská vláda podle Reuters potvrdila, že vzbouřenecké uskupení je ve městě, ale zatím neuznala, že je Bukavu plně pod jeho kontrolou. Pokud se informace potvrdí, bude to druhé velké město dobyté rebely v posledních týdnech na východě Konga. Tato oblast je bohatá na nerostné suroviny.

Vláda v Kongu přitom slíbila, že obnoví pořádek ve městě. AP však podotýká, že po vojácích „nebylo ani stopy“. Mnozí prý byli vidět, jak v sobotu prchali společně s tisícovkou civilistů. Agentura se odkazuje na některé obyvatele Bukavu, kteří prý uvedli, že od časného rána viděli jednotky M23 procházet centrálními částmi města bez známek odporu. Někteří místní obyvatelé je podle agentur vítali.

Povstalci vstoupili do Bukavu v pátek poté, co ovládli strategicky významné letiště zhruba třicet kilometrů od tohoto druhého největšího města v regionu. V Bukavu v pondělí podle Reuters nic nenasvědčovalo střetům a krveprolití, které předcházely lednovému dobytí téměř dvoumilionového města Goma, metropole provincie Severní Kivu, kde podle OSN zahynulo kvůli nedávným bojům asi tři tisíce lidí. V sobotu ale bylo z Bukavu hlášeno rabování.

Dobytí Bukavu by poskytlo M23 kontrolou nad jezerem Kivu, které je centrem obchodu a přepravy lidí v regionu, poznamenala AFP. Pokud se ovládnutí města potvrdí, zasadí to další ránu autoritě centrální konžské vlády v Kinshase, napsal Reuters.

Vliv Rwandy

Konžská vláda viní Rwandu, že její jednotky vstoupily do města také. Kigali ale podle agentur popírá, že by tisíce rwandských vojáků bojovaly na straně M23. Rychlý postup povstalců od začátku roku a zapojení vojáků ze sousedních zemí podnítily obavy z širší regionální války, poznamenal Reuters.

„Rwanda tvrdošíjně pokračuje ve svém plánu okupovat, drancovat a páchat zločiny a závažné porušování lidských práv na našem území,“ stojí ve vládním prohlášení.

Guvernér Jižního Kivu Jean-Jacques Purusi tvrdí, že konžské jednotky se z města stáhly, aby se vyhnuly bojům v hustě obydlených oblastech. Podle videozáznamů, na něž se odvolává Reuters, část obyvatel Bukavu vítala povstalce s „jásotem a potleskem“.

Postupný odchod konžských a spojeneckých burundských jednotek z Bukavu v minulých dnech vedl podle médií k „mocenskému vakuu“, což vyvolalo ve městě rabování. V sobotu prý také uprchla část trestanců z tamního vězení.

Kongo sužují konflikty od získání nezávislosti v 60. letech minulého století. Některé z nich se rozhořely kvůli kontrole nad nerostným bohatstvím, jiné kvůli etnické rivalitě. Kongo přitom viní z podpory rebelů sousední Rwandu. Ta naopak viní Kongo z toho, že poskytlo útočiště členům hutuských milicí, kteří jsou zodpovědní za genocidu z roku 1994, při níž ve Rwandě zemřelo na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů.

Skupina M23 se před více než deseti lety odštěpila od konžské armády, tvoří ji především etničtí Tutsiové a podporuje ji sousední Rwanda. AP uskupení označuje za nejvýznamnější z více než stovky ozbrojených skupin, které soupeří o kontrolu nad nerostným bohatstvím východního Konga, které je důležité pro technologie. Demokratická republika Kongo je předním světovým producentem kobaltu nebo mědi a na jeho území se nacházejí bohatá ložiska například koltanu, zlata nebo diamantů.

Boje na východě Konga znovu zesílily letos a od začátku roku podle OSN vyhnaly z domovů stovky tisíc lidí. Úřady už dříve varovaly, že postup povstalců by mohl vyvolat humanitární katastrofu.

Nedávné územní zisky skupiny M23 v provinciích Severní a Jižní Kivu podle Reuters znamenají, že od konce dvou velkých válek, které probíhaly v letech 1996 až 2003, získala více území než všechny ostatní povstalecké jednotky. Díky těmto úspěchům získala také kontrolu nad některými cennými ložisky nerostných surovin v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...