Globální ekonomika opouští jednu z největších recesí a zahajuje omezené oživení, předpovídá Světová banka

Výkon globální ekonomiky by letos mohl stoupnout o čtyři procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Zároveň však ve svém hospodářském výhledu dodala, že pokračující šíření koronaviru a zpoždění v distribuci vakcín by mohlo snížit meziroční oživení jen na 1,9 procenta. Loňský pokles celosvětového hospodářství odhaduje na 4,3  procenta.

Světová banka poznamenala, že nejbližší výhled zůstává vysoce nejistý. Pokud by se však pandemii podařilo dostat pod kontrolu a urychlit vakcinační proces, mohl by globální vzestup dosáhnout až téměř pěti procent. 

Autoři zprávy předpokládají, že pandemie může mít dlouhodobý nepříznivý efekt na celosvětové hospodářství. Svět by mohl čelit dekádě „růstových zklamání,“ pokud nebudou přijaty komplexní reformy. 

Prognóza pro vyspělé země

Vzestup koronaviru ve třetím čtvrtletí loňského roku zastavil oživení ve vyspělých ekonomikách. Proto banka nyní očekává, že hospodářský výkon se letos v těchto zemích zvýší o 3,3 procenta, namísto dříve předpokládaných 3,9 procenta.

Podle výhledu by se měl hrubý domácí produkt USA letos zvýšit o 3,5 procenta (loňský pokles se odhaduje na 3,6 procenta). V eurozóně se letos očekává růst HDP o 3,6 procenta. Japonsko by mohlo přejít z odhadovaného propadu 5,3 procenta na letošní meziroční růst ve výši 2,5 procenta.

Po ničivé zdravotnické a hospodářské krizi způsobené covidem-19 se zdá, že globální ekonomika opouští jednu ze svých nejhlubších recesí a zahajuje omezené oživení.
David Malpass
prezident Světové banky

Pandemie tvrdě zasáhla chudší státy

Ve většině rozvíjejících se zemí a u rozvojových ekonomik byly loni výpadky kritické, uvedla agentura Reuters s odkazem na zprávu. Letos by mohl souhrnný hrubý domácí produkt v těchto státech – bez Číny – růst o 3,4 procenta. Loni klesl podle odhadu v meziročním vyjádření o pět procent.

U samotné Číny banka odhaduje, že letos poroste o 7,9 procenta, zatímco loni stoupla podle odhadů o dvě procenta. 

Příjem na hlavu loni klesl u devadesáti procent rozvíjejících se a rozvojových ekonomik. To podle banky uvrhlo miliony lidí zpět do chudoby, omezilo důvěru investorů a zvýšilo nezaměstnanost. Méně času bylo i na vzdělávání, což oslabí budoucí zápas s chudobou. Zvýšilo se také zadlužení těchto zemí, vládní dluh stoupl o devět procentních bodů hrubého domácího produktu. To je největší jednoroční výkyv od konce 80. let minulého století. 

 „Globální společenství musí jednat rychle a rázně, aby se ujistilo, že poslední vlna zadlužení neskončí dluhovou krizí,“ uvedla zpráva a dodala, že snížení úrovně zadlužení bude pro některé země jediným způsobem, jak se vrátit k solventnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...