Na dovoz automobilových dílů do USA začala platit 25procentní cla. Americký prezident Donald Trump začátkem týdne podepsal výnosy, které mají jejich dopady snížit – amerických výrobců se nemají týkat některé dovozní přirážky a budou moci autodíly pořizovat levněji. Tuzemských výrobců autodílů se tarify podle Sdružení automobilového průmyslu a firem dotknou spíše nepřímo.
Na dovoz celých aut USA 25procentní tarify uplatňují už od začátku dubna. Cla na dovoz autodílů se dotknou českých výrobců spíše zprostředkovaně, protože přímo do Spojených států směřuje jen necelé jedno procento jejich produkce. Clo 25 procent bude znamenat zdražení přímo dovážených dílů o zhruba dvě miliardy korun ročně, vyplývá z údajů firem a Sdružení automobilového průmyslu.
„Spojené státy americké nejsou pro český automobilový průmysl klíčovým exportním trhem. V roce 2023 směřovalo do USA pouze 0,8 procenta českého automobilového exportu v hodnotě 9,3 miliardy korun, přičemž předmětem exportu z České republiky nejsou hotová vozidla,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Podle experta na automobilový trh ze společnosti EY Petra Knapa budou mít cla zprostředkovaně dopad na české dodavatele kvůli problémům primárně německých automobilek. „Předběžné odhady hovořily o miliardě amerických dolarů roční ztráty pro BMW i pro Mercedes. Pokles exportu se uvádí v rozmezí šest až osm procent pro Německo i Itálii, kde je odhadovaná největší expozice z EU zemí. Ovšem i pro Česko se odhadoval negativní dopad v rozmezí 0,3 až 0,5 procenta HDP vzhledem k poklesu poptávky po dílech a komponentách, které vstupují do finálních vozů nebo funkčních celků,“ podotkl Knap.
Bezprostředním důsledkem cel by podle něj mohlo být to, že pokud propadne prodej německých vozů na americkém trhu, sníží se požadavky na dodávky z českých závodů. Také Libor Žídek z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity poznamenal, že české firmy jsou velmi často subdodavateli do Německa. „Tím pádem se uvidí, jak vše dopadne na německé výrobce.“
„Automobilové součástky, které vyrábíme, dodáváme pouze do evropských závodů automobilových výrobců, nikoli přímo na americký trh. Proto se nás uvažované zavedení 25procentních cel na autodíly dotkne spíše nepřímo,“ řekl tento týden generální ředitel Motoru Jikov Miroslav Dvořák.
Dodavatelé zatím od evropských automobilových partnerů nezaznamenali žádné přímé požadavky na úpravy cen či jiné ústupky v souvislosti s aktuálním americkým opatřením. „Nicméně jsme připraveni jednat, pokud by v budoucnu došlo k tlakům na cenu v rámci celého dodavatelského řetězce,“ dodal Dvořák.
Obavy z poklesu poptávky a ztrát
Poměrně vážný může být podle Knapa dlouhodobý dopad, kdy výrobci a dodavatelé budou zvažovat nové investice do produktového vývoje i výroby pro USA přímo v Severní Americe, a ne v Evropě. „A samozřejmě jsme teprve v úvodních stadiích potenciálně vleklého obchodního konfliktu, kde ztratí všichni zúčastnění, obzvláště firmy zapojené ve velmi komplexním a globálním automobilovém dodavatelském řetězci,“ varoval.
Automobilky i výrobci autodílů z celého světa upozorňují, že zavádění jakýchkoliv cel povede obecně k poklesu poptávky po nových vozech. „Pokud máte cla, musíte zvýšit ceny. Pokud se zvýší ceny, dvakrát si rozmyslíte, jestli si koupíte nové auto. A to ovlivňuje objemy,“ upozornil ředitel ZF Group Holger Klein.
„Japonské automobilky jsou v situaci, kdy jedna taková společnost přichází každou hodinu o milion dolarů. Je těžké k tomu říct víc, ale budeme pečlivě a usilovně pracovat na ochraně našich národních zájmů,“ uvedl japonský ekonomický vyjednavač Ryosei Akazawa.
Právě s Japonskem pokračuje vyjednání Spojených států o obchodních dohodách. Obě strany mají za sebou dvě kola rozhovorů, ty poslední si americká strana pochvalovala. Oboustranně výhodný výsledek si od nich slibují také v Tokiu. K dalším rozhovorům by se země měly vrátit v polovině května.
Možné přesunutí výroby do USA
Trump chce cly docílit nastartování amerického průmyslu. Přesun výroby do USA je podle Knapa nevyhnutelný s ohledem na to, jak se vyvíjí současná geopolitická, obchodní a celková globální situace. „Zdá se, že budeme mít několik bloků, v rámci kterých se budou různé společnosti, které tam vyrábí nebo obchodují, snažit být více soběstačné z pohledu toho, kde zdrojují své subdodávky, které potřebují,“ míní.
Podle něj to nesouvisí ale jen se současnou administrativou Donalda Trumpa, nýbrž je to něco, kam svět dlouhodoběji směřuje. „Teď se to jen výrazně urychlilo.“
Podle Žídka lze nastartování amerického průmyslu zavedením tarifů dosáhnout. „Samozřejmě za cenu toho, že spotřebitelé budou platit více,“ upozornil. Podle něj je možné, že některé výroby se přesunou do USA. „I naše firmy mluví o tom, že přesunou nějakou část své výroby do Spojených států,“ poznamenal.
Vyjádřil ale zároveň pochyby, že by se mnoho Američanů „hrnulo do pásové výroby automobilů“. „Mám obavu, že ty řetězce se staly hlavně kvůli tomu, že Američané tyto práce zkrátka dělat nechtěli. A nebo je budou chtít dělat za extrémně vysoké mzdy, což jen prodraží cenu koncového výrobku,“ poznamenal.
Úlevy pro automobilky vyrábějící v USA
Trump tento týden podepsal příkaz, který poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od části 25procentních cel na automobily, aby výrobci získali čas na návrat dodavatelských řetězců zpět do USA. Opatření bude podle Trumpa jen dočasné. Automobilky získají kredity až do výše patnácti procent hodnoty vozidel montovaných v USA, které budou moci uplatnit proti hodnotě dovážených dílů.
Na automobilové díly se také nevztahují dodatečná cla, která Trumpova administrativa uvalila na dovoz oceli a hliníku.
Šéf Bílého domu tak ustoupil tlaku největších automobilek, v čele s americkými výrobci General Motors a Fordem, které americkou administrativu žádaly ohledně tarifů o pomoc s tím, že na tak náhlé změny nejsou připraveny. „Změny v celních plánech z tohoto týdne pomohou zmírnit dopad cel pro výrobce automobilů, dodavatele i spotřebitele,“ ocenil krok generální ředitel Fordu Jim Farley.
Podle odhadů analytiků asi polovina automobilů prodávaných ve Spojených státech vzniká v montovnách mimo USA. Samotné americké automobilky vyrábějí mnoho vozů v zahraničí, například v Mexiku.
Po oznámení o uvalení cel na automobilové díly zavládl zmatek ohledně dovozu komponentů z Kanady a Mexika, které se vyrábějí podle podmínek stanovených v dohodě o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou označované jako USMCA. Na tyto autodíly se 25procentní cla za určitých okolností nevztahují.
