Fed strana 3 z 3

Oživení americké ekonomiky v posledních měsících zpomalilo a výhled do budoucna zůstává mimořádně nejistý. Růst počtu pozitivních případů nemoci covid-19 v USA i zahraničí je znepokojující, a příštích několik měsíců by tak mohlo být obtížných, uvedl v úterním projevu před bankovním výborem Senátu šéf centrální banky USA (Fed) Jerome Powell. Plné oživení podle něj není pravděpodobné, dokud si lidé nebudou jistí, že je bezpečné se znovu zapojit do široké škály aktivit.

Americká centrální banka (Fed) prodloužila až do konce letošního roku omezení výplaty dividend a zákaz odkupu vlastních akcií, který nařídila velkým bankám a společnostem poskytujícím finanční služby. Fed ve středu večer oznámil, že tento krok má podpořit banky v době, kdy pandemie nemoci covid-19 způsobila, že miliony Američanů neplatí včas hypotéky, úvěry z kreditních karet či půjčky na nákup auta.

Centrální banka Spojených států (Fed) se rozhodla přijmout novou, agresivní strategii, která má obnovit plnou zaměstnanost v USA a zvýšit inflaci zpět na zdravější úroveň. Uvedl to ve svém projevu na sympoziu centrálních bankéřů šéf Fedu Jerome Powell. Změny označil za „masivní aktualizaci“ politiky Fedu. Akcie ve Spojených státech poté převážně posílily: Dow Jonesův index přidal 0,57 procenta na 28.492,21 bodu.

Americká centrální banka (Fed) omezila největším komerčním bankám v zemi výplatu dividend a nejméně do konce září jim zakázala odkup vlastních akcií. Požádala je také o revizi dlouhodobých kapitálových plánů. Fed tím reaguje na nejnovější výsledky zátěžových testů amerických bank, které ukázaly, že čelí výrazným kapitálovým ztrátám. Centrální banka testovala, jak jsou komerční banky schopny odolat ekonomickému propadu způsobenému koronavirovou pandemií.

Průmyslová výroba ve Spojených státech se v květnu po dubnovém rekordním propadu vrátila k růstu, protože továrny začaly pomalu obnovovat výrobu přerušenou koronavirovými omezeními. Maloobchodní tržby pak ve srovnání s předchozím měsícem díky uvolňování koronavirových restrikcí rekordně vzrostly. Zisk bank ve USA v prvním čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o 69,6 procenta na 18,5 miliardy USD (437,1 miliardy korun).

Po výrazných pondělních propadech na všech světových akciových trzích začaly v úterý burzy v opačném trendu. A výrazně stouply. V Asii vzrostl například japonský index Nikkei 225 či jihokorejský KOSPI. Podobně přidávaly i akcie na evropských i amerických trzích, k růstu jim pomohla další podpůrná opatření centrálních bank, ale i očekávání investorů,  že americkým Senátem projde balíček určený na pomoc ekonomice. Posílila výrazně i pražská burza a vůči oběma světovým měnám rovněž koruna. Rostou také ceny ropy, Brent si připisuje 1,5 procenta.

S těžkými propady zahájily akciové trhy po celém světě. Americký Dow Jonesův index ztrácel na počátku obchodování téměř deset procent a obchodování se muselo na 15 minut přerušit. Později se však sestup v USA ještě zrychlil. Televize CNBC uvedla, že index Dow Jones zaznamenal během dne propadem 2 999 bodů svůj nejhorší den v histori. Měřeno přes procenta (téměř 13 procent) šlo o druhý nejhorší den ve 124leté historii indexu, zmínil list The Wall Street Journal. Panevropský index STOXX 600 začal s poklesem kolem osmi procent. V dalším průběhu dne se situace - v Evropě - většinou lehce zklidnila, zmírnily se i ztráty.

Napříč světem se vlády a instituce snaží zmírnit ekonomické dopady koronaviru. V USA oznámila centrální banka Fed, že snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta a že zahajuje program kvantitativního uvolňování ve výši 700 miliard dolarů. V tuzemsku zase Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) už v pondělí spustí příjem žádostí do programu Úvěr COVID na podporu podnikatelů. Podle Evropské centrální banky (ECB) spouštějí hlavní světové centrální banky společnou operaci, jejímž cílem je zajistit, aby byl v pondělí na trhu dostatek likvidity.

Čínská centrální banka se podruhé v letošním roce rozhodla snížit minimální objem hotovosti, kterou musejí komerční banky držet jako rezervu. Opatření, které se týká těch peněžních institucí splňujících určité finanční cíle, uvolní 550 miliard jüanů (1,85 bilionu korun) na nové půjčky. Cílem je podpořit ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nového typu koronaviru. Stejný záměr sleduje svými aktuálními kroky i norská nebo švédská centrální banka a Německo.

Americká centrální banka (Fed) v úterý kvůli negativním dopadům koronaviru na ekonomiku snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Potvrdila se tak naděje investorů, na jejímž základě americké akcie v pondělí výrazně rostly. Čekalo se však, že k rozhodnutí Fedu dojde později a bude mírnější.  Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že snižování musí pokračovat. Po oznámení Fedu akciové indexy krátce vzrostly, později však začal jejich propad a den zakončily ve ztrátě necelých tří procent.

Po nejhlubším propadu od finanční krize v roce 2008 akcie v pondělí na asijských trzích zpevňují. Trh totiž očekává koordinovanou intervenci centrálních bank na podporu globální ekonomiky, která by podle analytiků mohla přijít už tento týden a zahrnovat výraznější snížení úrokových sazeb. Na globální ekonomiku má velmi negativní dopad epidemie koronaviru a s tím související útlum aktivity. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,9 procenta.

Česká národní banka po obří ztrátě z minulých let, kterou způsobilo oslabování koruny, loni ohlásila zisk. Do černých čísel se shodou okolností vrátila také švýcarská centrální banka. Má být však úkolem národních bank ziskovost? A kde tyto peníze končí?

Souhrnná hodnota akcií na světových trzích se v letošním roce zvýšila o více než dvacet procent a blíží se částce devadesát bilionů dolarů (v přepočtu 2100 bilionů korun neboli 2,1 biliardy). K růstu přispěla zejména uvolněná měnová politika centrálních bank a vývoj na politické scéně v důležitých zemích.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Zároveň naznačila, že žádnou úpravu úroků nechystá ani v příštím roce. Ekonomika Spojených států by podle Fedu měla napřesrok pokračovat v růstu a nezaměstnanost by měla zůstat na nízké úrovni.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání už potřetí v letošním roce snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Naznačila nicméně, že k dalšímu snížení úroků se už letos nechystá.

Americká centrální banka (Fed) by měla během krátké doby snížit své úrokové sazby minimálně o jeden procentní bod, aby tak podpořila hospodářský vývoj doma i v zahraničí. Prohlásil to prezident Donald Trump s tím, že by mohl Fed přikročit také k určitému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, které spočívá v nákupech dluhopisů.

Měnový výbor centrální banky USA (Fed) podle očekávání snížil ve středu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila finanční krizi, nejhoršímu hospodářskému propadu od 30. let minulého století.

Cena zlata se ve čtvrtek vyšplhala na více než pětileté maximum nad 1380 dolarů za trojskou unci (oz; 31,1 gramu). Reaguje tak na slábnoucí dolar a na nižší výnosy státních dluhopisů po středečním náznaku americké centrální banky (Fed), že by případně mohla snížit úroky.

Viceguvernér ČNB Marek Mora, odborářský předák Josef Středula ani ekonom Tomáš Sedláček neočekávají, že by v novém roce měla vypuknout hospodářská krize a čekají spíš zpomalení růstů; „šedé labutě“, tedy příznaky možných potíží, ve světové ekonomice podle nich ovšem patrné jsou – ať už jde o brexit, vánoční pád amerických akciových trhů nebo celní války. O nich diskutovali v Otázkách Václava Moravce.

Americký prezident Donald Trump zvažuje propuštění šéfa centrální banky Fed Jeroma Powella, oznámila agentura Bloomberg. Nelibost prezidenta podle ní posílilo zvýšení úrokové sazby a dlouhodobý pokles cen akcií.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Fed nyní předpokládá, že v letošním roce přikročí ještě ke dvěma zvýšením úroků.