Fed strana 3 z 3

Měnový výbor centrální banky USA (Fed) podle očekávání snížil ve středu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila finanční krizi, nejhoršímu hospodářskému propadu od 30. let minulého století.

Cena zlata se ve čtvrtek vyšplhala na více než pětileté maximum nad 1380 dolarů za trojskou unci (oz; 31,1 gramu). Reaguje tak na slábnoucí dolar a na nižší výnosy státních dluhopisů po středečním náznaku americké centrální banky (Fed), že by případně mohla snížit úroky.

Viceguvernér ČNB Marek Mora, odborářský předák Josef Středula ani ekonom Tomáš Sedláček neočekávají, že by v novém roce měla vypuknout hospodářská krize a čekají spíš zpomalení růstů; „šedé labutě“, tedy příznaky možných potíží, ve světové ekonomice podle nich ovšem patrné jsou – ať už jde o brexit, vánoční pád amerických akciových trhů nebo celní války. O nich diskutovali v Otázkách Václava Moravce.

Americký prezident Donald Trump zvažuje propuštění šéfa centrální banky Fed Jeroma Powella, oznámila agentura Bloomberg. Nelibost prezidenta podle ní posílilo zvýšení úrokové sazby a dlouhodobý pokles cen akcií.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Fed nyní předpokládá, že v letošním roce přikročí ještě ke dvěma zvýšením úroků.