Americký Fed snižuje základní úrokovou sazbu, v Česku se spustí Úvěr COVID

Napříč světem se vlády a instituce snaží zmírnit ekonomické dopady koronaviru. V USA oznámila centrální banka Fed, že snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta a že zahajuje program kvantitativního uvolňování ve výši 700 miliard dolarů. V tuzemsku zase Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) už v pondělí spustí příjem žádostí do programu Úvěr COVID na podporu podnikatelů. Podle Evropské centrální banky (ECB) spouštějí hlavní světové centrální banky společnou operaci, jejímž cílem je zajistit, aby byl v pondělí na trhu dostatek likvidity.

Do společné akce je kromě ECB a Fedu zapojena ještě britská, japonská, kanadská a švýcarská centrální banka, uvádí měnový výbor ECB.

Fed pak bude udržovat úrokové sazby blízko nuly, dokud si nebude jistý, že je krize zažehnána, uvedla banka ve svém sdělení. Proti nynějšímu kroku hlasovala jen jedna z 12 členů měnového výboru Fed.

Postup americké centrální banky obratem přivítal americký prezident Donald Trump. „Velmi mne to těší. Chci Fedu poblahopřát,“ řekl Trump, který po snižování úroků dlouho volal. Fed úroky snížila nečekaně už podruhé za méně než dva týdny.

Půjčka pro tuzemské podnikatele

Tuzemský program Úvěr COVID schválila vláda začátkem týdne, na půjčky podnikatelům je  vyčleněno 600 milionů korun. Provozní úvěr bude možné využít například k úhradě mezd zaměstnanců, nákladů na energie, nájmu nebo financování zásob.

Vládní projekt lze využít i na úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur nebo k předfinancování pohledávek. Podnikatelé mohou požádat o částku od půl milionu až do 15 milionů korun. Žádost a pokyny budou od pondělí dopoledne k dispozici na webu Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Podnikatelé budou muset prokázat potíže s koronavirem

Úvěr bude ČMZRB poskytovat do 90 procent způsobilých výdajů a se splatností dva roky včetně možnosti odloženého splácení na dobu až dvanácti měsíců. Žádosti bude možné podat přes e-podatelnu ČMZRB a její součástí bude muset být doklad prokazující, že se podnikatel dostal do potíží právě v souvislosti s koronavirem.

Může jít například o doklady potvrzující zrušení zájezdů v případě cestovních kanceláří, potvrzení o zrušení zakázky či dodávky materiálu v případě výrobních společností. ČMZRB také ve spolupráci s ministerstvem průmyslu připravuje úpravu záručních programů banky, aby společně s komerčními bankami pomohla i podnikatelům, kteří potřebují částky pod půl milionu korun.

Podnikatelům bude poskytovat záruky za úvěry od komerčních bank a finanční příspěvek na úhradu úroků. Parametry této formy podpory se připravují, odvíjet se budou od rozhodnutí vlády.

Účtenkovka končí

Ministerstvo financí pak plánuje rozpočtové škrty za miliardy kvůli boji s koronavirem. Ušetřené peníze chce použít na podporu zaměstnanců, kteří teď musejí hlídat děti, a na úlevy pro podnikatele, co přicházejí o zákazníky.

„Začnu škrtat ve své kapitole tím, že zruším účtenkovou loterii, což je teď rychlá úspora 65 milionů ročně a raději je dám na roušky,“ okomentovala změny v rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Počítá rovněž třeba s omezením slev na jízdném pro žáky a studenty. Chce, aby zůstaly jen penzistům. 

Podle Schillerové by úspory měla připravit všechna ministerstva. „Vyzvala jsem vládní kolegy, aby nevypisovali v tuto chvíli zbytné dotační programy. V pondělí půjdu na vládu s konkrétními návrhy na přesuny peněz,“ tvrdí ministryně.

Už v neděli kabinetem prošel liberační balíček, podle nějž lidé a firmy budou moci odevzdat daňové přiznání o tři měsíce později bez sankce, tedy do 1. července. Finanční správa také nebude udělovat pokuty za pozdní odevzdání kontrolního hlášení a finanční a celní správa nebude po květnovém startu 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb tři měsíce dávat pokuty za opožděnou registraci k EET.

Česká vláda v pondělí také projedná plán ministryně práce Jany Maláčové na prodloužení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstali kvůli uzavření škol doma s dětmi. Podle návrhu by měli nárok na ošetřovné i živnostníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...