Fed strana 2 z 3

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru.

Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Centrální banka dále snížila výhled tempa růstu americké ekonomiky v příštím roce na 0,5 procenta ze zářijového odhadu 1,2 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka se neblíží tomu, aby ohlásila vítězství nad vysokou inflací.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň téměř za patnáct let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Americká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Je to nejvyšší hodnota od začátku krize v roce 2008. Fed počítá s tím, že bude úroky zvyšovat dál až nad čtyři procenta, aby zkrotil inflaci.

Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.

Jednotná evropská měna se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil a z dubnových 8,3 procenta se dostal na 8,6 procenta. Ve své páteční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je vyšší, než čekali analytici.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Je to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní nejvyšší za čtyřicet let.

Hrubý domácí produkt (HDP) USA se za minulý rok zvýšil o 5,7 procenta. V rychlém odhadu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Jde o největší roční nárůst od roku 1984. Analytici přitom předpokládali zrychlení jen o 5,5 procenta, upozorňuje agentura Reuters. Ve čtvrtém kvartálu hospodářský růst zrychlil v ročním přepočtu na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.

Představitelé měnového výboru amerického Federálního rezervního systému (Fed) v prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání nastínili plán zvýšit od března základní úrokovou sazbu. Významně se tím změní dosavadní politika téměř nulových úroků, která v době pandemie podporovala ekonomický růst. Vedlejším efektem ale byl prudký nárůst inflace, se kterou se chce Fed, který plní roli centrální banky, nyní vypořádat.

Cena severomořské ropy Brent ve středu poprvé od října roku 2014 překonala hodnotu devadesáti dolarů (1953 korun) za barel. K růstu přispívá geopolitické napětí v Evropě a na Blízkém východě, které zvyšuje obavy investorů o již tak slabé dodávky, píše agentura Reuters.

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

Americká centrální banka (Fed) zrychlí zpřísňování měnové politiky. Měsíční objem nákupu dluhopisů bude snižovat dvojnásobným tempem, než dříve avizovala. V březnu tento program patrně zcela ukončí. Banka dále očekává, že v příštím roce třikrát zvýší úrokové sazby, uvedla ve středu v prohlášení. Fed reaguje na oživování ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 a na vysokou inflaci.

Míra inflace ve Spojených státech v listopadu vystoupila na 6,8 procenta. Je nejvyšší za téměř čtyřicet let. Ceny se zvyšovaly u většiny položek, nejvíce zdražily pohonné hmoty, auta, bydlení i potraviny. Výsledek překonal očekávání analytiků. Znamená to, že americká centrální banka by mohla uvažovat o rychlejším ukončení opatření na podporu ekonomiky.

Prezident Spojených států Joe Biden v pondělí navrhl, aby současný šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell strávil v úřadu další čtyřleté období. Návrh ještě musí potvrdit Senát. Powellovo první funkční období skončí v únoru.

Americká centrální banka (Fed) začíná omezovat svá rozsáhlá opatření na podporu ekonomiky. Oznámila, že hodlá své měsíční nákupy dluhopisů každý měsíc snižovat o 15 miliard dolarů z nynějších 120 miliard dolarů (zhruba 2,6 bilionu korun). Vyhradila si nicméně možnost, že tempo snižování nákupů v budoucnosti upraví, napsala agentura AP.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Americká ekonomika v dubnu výrazně zaostala za očekáváním. Vytvořila zhruba 266 tisíc pracovních míst, přičemž analytici očekávali téméř milion. Překvapivě tak vystoupila míra nezaměstnanosti. Přesto Spojené státy letos počítají s nejprudším růstem za čtyři dekády.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.